Na velkou migrační vlnu připraveni nejsme, říká odborník

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?

Hostem Ptám se já byl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek.

Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď ji musí podepsat prezident.

Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek.

Evropa, včetně České republiky, by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí.

„Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU.

Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“

Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Horní komora Parlamentu schválila před pár dny změnu migračních pravidel, jež jsou reakcí na migrační pakt, který schválila Evropa. Jak se migrační pravidla změní? Co nás čeká? – Očekáváme zpřísnění a vlastně implementaci migračního paktu EU, který považujeme za velmi přísný a často i na hranici s lidskoprávními závazky jak členských států, tak Evropské unie jako takové. Ta novela by měla umožnit státům umístit víc lidí do detencí, vést rychlejší řízení, rychlejší vyhošťování, ale s minimem záruk. Takže my jak ten pakt, tak tu novelu dost kritizujeme.

2:00 Ten pakt je opravdu velmi tvrdý. A bohužel vidíme i v různých státech Evropské unie, jako je Polsko, Finsko, ale i Německo, zpřísňování předpisů. Ale právě směrem, který není v souladu s mezinárodním právem. Takže si myslíme, že jak pakt, tak ta naše novela nebo polská novela, která umožňuje neprojednávat azylové žádosti lidí, kteří přicházejí přes běloruskou hranici, je v rozporu s mezinárodním právem a pravděpodobně to u soudu neobstojí. Takže je to velmi diskutabilní věc.

3:00 A jak si myslíte, že se to propíše třeba v budoucnu? Protože v poslední době migrace spíše slábne, celkové počty migrantů přicházejících do Evropy klesají. Ale to se může velmi rychle změnit. Například Organizace spojených národů varuje před tím, že by velmi brzy mohla přijít velká vlna takzvaných klimatických uprchlíků. – Po 24 letech praxe v oboru migrace si pořád myslím, že lidé přicházet budou a že válek nebo krizí neubývá, ale že jich spíš bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet.

3:30 A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed. A zároveň pořád platí mezinárodní právo, Ženevská úmluva o uprchlících, která těm lidem dává nárok na azyl, pokud jsou uprchlíky podle této úmluvy. Když se podíváme na kladná rozhodnutí napříč Evropskou unií, tak pořád více než 50 procent nově příchozích má nárok na azyl a my máme povinnost jim pomoci. Jenom nemají legální cestu, jak se vlastně k tomu nároku dostat. Takže si myslím, že pokud jim půjde o život, tak budou pořád procházet, pořád budou převaděči o krok napřed a ta přísná pravidla je nezastaví.

4:30 Jak by tedy podle vás měla Evropa reagovat, pokud hrozí další silné migrační vlny? – Evropa a Česká republika s ní se musí mnohem více angažovat tam, kde ty problémy vznikají. V současném roce máme největší uprchlickou krizi v Súdánu. A koho tady zajímá Súdán? Jak Česká republika pomáhá Súdánu? Nijak. Další obrovská krize je v Gaze a takto bychom mohli pokračovat: Kongo, Venezuela… Naopak po odplynutí americké podpory se obávám, že uprchlíků bude mnohem víc, protože ani agentury OSN, které v Africe fungují – a fungují velmi dobře –, nemají dostatek peněz.

6:00 Jak vypadají nejnovější predikce stran toho, kdy má Evropa čekat nějaké další zesílené migrační vlny? – To velmi záleží na konfliktech. (…) Třeba včerejší zpráva OSN o počtu hladovějících lidí v Africe mě naprosto vyděsila. To může být časovaná bomba. Řada z nich má příbuzné v Evropě a budou se možná snažit dostat do Evropy.

8:00 Jak podle vás fungují zesílené kontroly na hranicích, například na těch německých? Ani kontroly na hranicích převaděčské gangy nezastaví? – Myslím, že nezastaví, že převaděči mají velmi propracované taktiky. A co si budeme povídat, kontroly jsou finančně a personálně náročné. A myslím si, že v řadě zemí po cestě pohraničníci v podstatě nefungují a nechávají uprchlíky procházet dál, když vědí, že chtějí všichni do Německa.

8:30 V letošním roce překvapivě hodně lidí přichází na Kanárské ostrovy, už více než deset tisíc, na Krétu už víc než deset tisíc. A ve srovnání s tím Česká republika se svým počtem tradičně 1300 nově příchozích žadatelů o azyl je úplně marginální a i pro uprchlíky nezajímavá. Vlastně pořád nejsme cílovou zemí, pokud se nejedná o uprchlíky z Ukrajiny.

10:00 Posunuli jsme se my jako Česká republika nějakým způsobem v přípravě na to, kdyby přišla nějaká větší uprchlická krize? – K tomu právě slouží migrační pakt. (…) V České republice jsme se určitě poučili z ukrajinské krize, kde zejména města překvapila svou akceschopností. Musím pochválit velká města typu Praha, Brno, Ostrava, která se k tomu postavila výborně a zvládla tu situaci dobře. Jako stát samozřejmě na nějaké další vlny lidí, třeba ze Sýrie nebo když padne nějaký příšerný režim někde jinde, připraveni nejsme. Ale pořád platí, že nejsme a nebudeme cílovou zemí, pokud se nejedná opravdu o ten blízký východ, myslím tím Ukrajinu, Bělorusko nebo Rusko. Jinak nejsme vůbec cílovou zemí.

10:30 Jak se podařilo z vašeho pohledu začlenit ukrajinské uprchlíky, kteří jsou u nás? – Mám takový ambivalentní pohled. Statistiky vypadají výborně. Osmdesát procent práceschopných lidí pracuje, mají smlouvy, které mají zdravotní a sociální pojištění. Ukrajinští uprchlíci to zvládli perfektně. Ale z našeho pohledu Organizace pro pomoc uprchlíkům se setkáváme s těmi 20 procenty, kteří jsou nemocní, hendikepovaní, jde o bezpočet případů rakoviny, psychických problémů. To je jeden tragičtější případ než druhý. A přijde mi to zoufalé, že to nezvládáme, že ukrajinští uprchlíci už dávno měli být v českém systému sociální podpory, v českém systému sociálních služeb. Pořád tam v podstatě nejsou.

14:00 S tím může velmi brzy do budoucna souviset otázka ukrajinských uprchlíků, pokud by skončil nebo až skončí válečný konflikt na Ukrajině, tedy válečných veteránů. Připravujeme se na to nějak? – Tady musím stát pochválit. Myslím si, že několik ministerstev na tu problematiku myslí a připravuje se. Samozřejmě by byla nejradši, kdyby ti muži vůbec nepřijeli a kdyby se co nejvíce ukrajinských uprchlíků vrátilo zpátky. Ale realita bude úplně jiná. Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. A myslím si, že těch návratů zase tolik nebude.

15:00 Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život. To musí být potom velmi složité. Takže bychom se měli na toto připravit a možná i využít ukrajinských psychologů, kterých je mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku také hodně. Ale měli bychom být připraveni.

17:00 Jak vnímáte letošní předvolební kampaně? Aktuálně například řešíme dozvuk loňské kampaně hnutí SPD s chirurgy z dovozu. – Mě to spíš mrzí, protože my nemáme s migrací vůbec žádný problém. Firmy neustále volají po tom, že potřebují nově příchozí, navíc naše demografická situace je katastrofální. Nově příchozí většinou jsou mladí, zdraví, kteří chtějí pracovat a také pracují v České republice, takže se z toho dělá umělé téma. Je to i proto, že cizinec rovná se nevolič. My už tady máme 1 091 000 cizinců žijících legálně v České republice. A i když žije třeba 20 let v nějaké vesnici s trvalým pobytem, tak vlastně akorát platí popelnice a za pejska, ale nemůže mluvit vůbec do ničeho. Takže jsou snadným terčem. Je to skupina, do které se velmi snadno trefuje. Bohužel tak, jak se za mých mladých časů politické strany velmi rády trefovaly do Romů, tak teď bohužel to žezlo převzali uprchlíci a migranti.

18:00 Politici z toho pořád uměle vyrábějí téma, ze kterého dělají nebezpečí. A musím se bohužel zmínit i o špatné práci novinářů, protože jsou tady novináři, kteří se specializují na to, že překládají černou kroniku z Německa a vždy přijdou s bombastickým titulkem, co kde udělal Syřan nebo Afghánec. A pak na to sbírají kliky a pak i politici samozřejmě tady na tu hysterii reagují. A vytváří se takové kolečko nenávisti, ale úplně zbytečné. A pak vidíme, jak to lidé u nás odnášejí.

19:30 Když sledujete, jakou míru téma migrace a uprchlíků zabírá v předvolebních kampaních nebo v rétorice některých stran, odpovídá to tomu, jak moc je to z vašeho pohledu vlastně problém ve společnosti? – Právě že vůbec ne. Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji. A líbí se mi, že třeba města si to i uvědomují.

21:00 Myslím, že politikům v podstatě stačí najít toho obětního beránka. A když budou dostatečně hlasitě vyřvávat xenofobní hesla a stavět se proti migrantům, tak to je napříč Evropou poukázka třeba na 20 procent voličské podpory. Protože spousta lidí tady tomu kruhu nenávisti prostě věří. Takže oni to velmi rádi využívají.

27:00 Co by pro vás znamenalo, kdyby se zastavily peníze pro neziskovky, jak se teď v předvolební debatě zase vrací? Vy jste podle výroční zprávy dostali z Ministerstva práce a sociálních věcí zhruba osm milionů korun. – To je otázka. Ale my jsme v systému sociálních služeb, který funguje už spoustu let a někdo by musel zdůvodnit, proč sociální služby pro tuto skupinu zhruba milionu cizinců nejsou potřeba. Takže ano, politici to budou vykřikovat před volbami, možná se to někteří z nich budou snažit i po volbách prosadit. Ale pak je realita života často jiná. (…) Ale je možné, že dopadneme jako Maďaři, kteří mají nevládní organizace závislé v podstatě čistě na penězích ze zahraničí.