Hlavní obsah

Kácení v pralese po pěti letech. Vyšetřování vázne, ministr zemřel

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Chránění zubři na pasece v Bělověžském pralese.

Reklama

26. 7. 12:10

Za kácení v chráněném polském Bělověžském pralese, které na podzim 2017 zastavil až unijní soud, zatím není nikdo odpovědný. Vyšetřování se po pěti letech zastavilo.

Článek

Kácení v lesích na severovýchodě Polska u hranic s Běloruskem začalo v roce 2017. Oficiálním důvodem byl rozsáhlý boj s kůrovcem. Do pralesa, jak se bělověžským lesům obecně říká, vjely harvestory, které dokážou během jediného dne porazit na 300 stromů.

Těžbu dřeva zastavil až rozsudek Soudního dvora EU na základě žaloby Evropské komise, kácelo se totiž i v chráněných částech lesa. Za porušení rozsudku hrozila Polsku pokuta 100 tisíc eur denně.

Ani po pěti letech ale není jasné, kdo za těžbu nesl odpovědnost, upozornil v pondělí deník Rzeczpospolita (Rz).

Trestní oznámení už v roce 2017 podala opoziční poslankyně Gabriela Lenartowiczová z Občanské platformy.

„Rozhodla jsem se k tomu kvůli pobouření z tak drzého porušení zákona. Ostatně kácení pobouřilo celý svět,“ cituje „Rz“ Lenartowiczovou.

S oznámením hrály „ping pong“ soudy a prokuratura, která nejdřív vyšetřování odmítla jako nedůvodné. Od roku 2018 se pak čeká na znalecký posudek. Prokuratura prý nemůže najít znalce, který by byl nestranný nebo nebyl spojený se Státními lesy.

+19

„Po tolika letech vyšetřování je absence znalce slabý argument,“ myslí si poslankyně Lenartowiczová. Podle ní prokuratura hraje o čas, protože letos na konci června vyšetřování neodložila úplně, ale jen dočasně, proti čemuž poslankyně nemůže podat stížnost.

Polské Státní lesy ve vzácném nížinném listnatém lese během krátké doby vykácely na 200 tisíc metrů krychlových dřeva, což je až 400 procent průměrného ročního množství pokácených stromů. Během šesti let tak dosáhly limitu, který stanovuje desetiletý hospodářský plán. Dřevo se rozváželo ke zpracování do nábytkářských firem po celém Polsku.

Reportáž z pralesa po třech letech od kácení:

V hustých bělověžských lesích se před pěti lety kácely i stromy starší než sto let, které jsou přitom chráněné. Státní lesy i polské ministerstvo životního prostředí argumentovaly potřebou vykácení smrků kvůli přemnožení kůrovce, dalším argumentem pro těžbu bylo zajištění bezpečnosti na lesních cestách. Jenže se kácelo i několik stovek metrů od cest.

Kontrovezní ministr Szyszko

Podle ekologických aktivistů byl tehdy jedinou motivací zisk z prodeje dřeva, jemuž umetly cestu postoje konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) k ochraně životního prostředí. Stranou kácení zůstal přísně chráněný Bělověžský národní park, který ale tvoří jen 17 procent rozlohy pralesa.

Státní podnik tehdy vedl bratranec předsedy PiS Jaroslava Kaczyńského. Ministrem životního prostředí byl Jan Szyszko, který zemřel v roce 2019 a konce vyšetřování se nedožil.

Szyszko zůstává i roky po smrti právě kvůli kácení v Bělověžském pralese kontroverzní postavou. Například před několika dny někdo polil červenou barvou jeho sochu ve městě Jarocin ve Velkopolském vojvodství. Pomník pak vyčistil tamní starosta.

Foto: Miasto Jarocin

Socha Jana Szyszka politá červenou barvou.

Bělověžský prales se znovu dostal do centra mediální pozornosti loni na konci léta, když se zintenzivnila migrační krize na polských hranicích s Běloruskem.

Režim Alexandra Lukašenka zorganizoval trasy nelegální migrace lidí z Blízkého východu a Afriky přes zelenou hranici s Polskem. Na hranicích kvůli tomu panovala humanitární krize.

Reportáž Seznam Zpráv z Bělověžského pralesa:

Letos na konci června polská vládu oznámila, že dokončila stavbu pětimetrové hraniční bariéry, která má migraci zastavit. Ocelový plot vede i Bělověžským pralesem, což kritizovala řada ekologů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované