Hlavní obsah

Strategické bažiny. Hranice NATO může ubránit prales a mokřady

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Hluboké lesy a podmáčená území na severovýchodě Polska mají i obrannou funkci, upozorňují přírodovědci.

Reklama

10. 6. 15:15

Ruský útok na Ukrajinu oživil debaty o funkci přírody jako přirozené obranné bariéry před invazními vojsky. Týká se to také východní hranice Polska, které sousedí s Běloruskem.

Článek

/Od našeho zvláštního zpravodaje/

„Východ Polska je lesnatý a je tu podmáčený terén, rašeliniště a bažiny, přes které žádný tank ani bojové vozidlo pěchoty nepřejede. Je to naše přirozená bariéra,“ vysvětluje Seznam Zprávám v Bělověžském pralese na severovýchodě Polska přírodovědec Michał Żmihorski z Polské akademie věd.

Pralesy, bažiny a mokřady

Ukazuje přitom z vyhlídkové věže na les a podmáčené louky. Żmihorski bydlí a pracuje v městečku Bělověž v těsné blízkosti hranice s Běloruskem. V současnosti Bělověž spadá do zóny zákazu vstupu kvůli stavbě hraniční bariéry.

Pětimetrový plot z oceli má zastavit migrační vlnu, která je na východní hranici NATO a EU zbraní v hybridní válce vedené už rok režimem Alexandra Lukašenka.

Kromě Bělověžského pralesa je velkou přírodní zábranou na polsko-běloruských hranicích jezero Siemanówka a rozsáhlé bažiny, kolem Bělostoku pak Knyszyńský a Augustovský prales a řeka Biebrza. Na jihu od Bělověži jsou další lesy a řeka Západní Bug, vyjmenovává biolog Żmihorski.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Biolog Michał Żmihorski na vyhlídkové věži v Bělověžském pralese.

Dodává, že stavba 180 kilometrů dlouhého hraničního plotu paradoxně obranný potenciál za jistých okolností snižuje. Kvůli stavbě se vysušuje terén a budují nové cesty a rozšiřují ty stávající. Lesy a mokřady se tak stávají propustnějšími.

Invaze na Ukrajinu jako impuls

„Každá další cesta vedoucí k hranici a další rozšířená a zpevněná komunikace jsou potenciálním ulehčením diverzní akce, provokace nebo v delší časové perspektivě třeba invaze nepřítele pro vpád do polského vnitrozemí, tak jako na Ukrajině,“ uvažuje biolog.

Podobně v rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza mluví i další biolog – profesor Varšavské univerzity Wiktor Kotowski. „Invaze na Ukrajinu nám pomohla uvědomit si, že v Evropě stále může docházet k válkám za využití pozemních vojsk, tanků a transportérů,“ varuje Kotowski.

Navzdory tomu rozloha podmáčeného území v Polsku klesá a trend se týká i severovýchodu země. Od roku 2010 se zintenzivnilo odvodňování rašelinišť a mokřadů, napsal letos v květnu týdeník Polityka.

„Zeď, kterou stavíme na úkor přírody v Bělověžském pralese, tanky nezastaví, ale pořádné mokřady ano,“ dodal profesor o možnosti obrany před útokem vedeným z Běloruska. To při invazi na Ukrajinu posloužilo ruským vojskům a letectvu jako základna pro útok na Kyjev ze severu.

I když je teď jakákoli běloruská ofenziva proti Ukrajině nebo Polsku nepravděpodobná, diktátor Lukašenko „chrastí“ zbraněmi dál. Naposledy tento týden přišla z Běloruska zpráva, že v tamních ozbrojených silách začal nácvik přechodu z mírového na válečné období za účasti všech jednotek a kategorií vojáků. Podle ukrajinského generálního štábu chce navíc Bělorusko bezmála zdvojnásobit svou armádu z nynějších 45 000 na 80 000 vojáků.

Zalesňujme a neodvodňujme, zní od opozice

Únorový vpád ruských vojsk na Ukrajinu odstartoval v Polsku debatu o přirozené obranyschopnosti polské hranice, a tím pádem i východní hranice NATO. Ekologové už s tématem potřeby zalesňování a obnovy mokřadů oslovili parlamentní výbor.

O využití přirozené obranyschopnosti v krajině už letos v březnu hovořil politik opoziční Občanské platformy Bartłomiej Sienkiewicz. Na stranické konferenci o bezpečnosti Polska řekl, že je potřeba vysazovat lesy a zvětšovat mokřadní a bažinaté oblasti.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Vyhlídková věž na podmáčených loukách v polské části Bělověžského pralesa.

„Ve východním Polsku stále máme unikátní areály, které jsou z vojenského hlediska nesmírně důležité,“ podotknul bývalý ministr vnitra v rozhovoru pro server Krytyka Polityczna. Stejně jako Żmihorski vyzdvihnul obranný význam hustých lesů a podmáčených ploch před postupem těžké techniky a mechanizovaných skupin taktických praporů – tedy tanků a bojových vozidel pěchoty.

„To vše znamená, že přírodní bariéra, která se táhne od severní polské hranice s Kaliningradskou oblastí až na jih od města Bělá Podleská, může být při odpovídající kultivaci jedním z nejdůležitějších obranných faktorů Polska,“ řekl politik.

Role v obraně Kyjeva

Odkazuje se přitom na čerstvé válečné zkušenosti Ukrajinců při obraně metropole. Při té hrály velkou roli právě mokřady, bažiny a lesy severně od Kyjeva, které komplikovaly přesuny ruských jednotek.

Ukrajinská armáda navíc záměrně zaplavila vesnici i rozsáhlá pole v okolí vesnice Demydiv severně od Kyjeva a vytvořila tak bažinu, která zmařila ruský tankový útok na Kyjev. Voda z poničené přehrady ze sovětské éry znovu zaplavila 13 tisíc hektarů vysušených v 60. letech. Armáda díky tomu získala čas na přípravou obrany.

Ukrajinci také docenili obrannou funkci řeky Irpiň, na které leží stejnojmenné město. Ekologové dokonce na začátku června vyzvaly kyjevskou samosprávu, aby vyhlásila rezervaci v údolí řeky s příznačným názvem „Hrdinská řeka Irpiň“.

Tento projekt vznikl za finanční podpory EU. Za jeho obsah nese výhradní odpovědnost autor a nemusí odrážet postoje EU.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované