Hlavní obsah

Klíčky od kancléřství má Merkelová v obleku. Kdo je Olaf Scholz?

Foto: Profimedia.cz

Nový spolkový kancléř Olaf Scholz z SPD.

Reklama

8. 12. 2021 18:00

Německo má nového spolkového kancléře. Od voleb už stačil ztratit podporu. Co se dá od sociálního demokrata Olafa Scholze očekávat a jakou má nástupce Angely Merkelové náturu?

Článek

Svou volební kampaň rozjel pomalu a na začátku rozhodně nebyl favoritem. Sázka na Olafa Scholze ale nakonec německým sociálním demokratům vyšla. Ve středu ráno ho poslanci Bundestagu zvolili v pořadí devátým spolkovým kancléřem.

V tajné volbě pro něj hlasovalo 395 poslanců. Proti bylo 303 poslanců a šest se zdrželo. Pro zvolení stačilo Scholzovi 369 hlasů. Koalice SPD, liberální FDP a Zelených má dohromady 416 hlasů, ale někteří poslanci se volby nezúčastnili kvůli onemocnění covid-19.

Foto: Profimedia.cz

Poslanci Bundestagu tleskají ve stoje Scholzovi. Ve středu dopoledne ho zvolili devátým spolkovým kancléřem.

Dopoledne Scholze jmenoval do úřadu prezident Frank-Walter Steinmeier a v poledne nový kancléř složil v parlamentu přísahu. Ruku měl přitom položenou na originálu ústavy. Odtud jel Scholz znovu za prezidentem, který jmenoval členy jeho vlády.

Mohu být „vaše kancléřka“

Scholzova předchůdkyně ve středu skončila ve funkci za potlesku poslanců vestoje a s podporou 80 % společnosti. Angela Merkelová vládla přesně 16 let a 16 dní. A Scholz by na ni v lecčem bezesporu rád navázal, ostatně sám si dlouho budoval image „Merkelové v obleku“.

V něčem je totiž nový německý kancléř jako Merkelová – nemá rád showmanství a velkolepá gesta a není bavič. Je klidný, věcně připravený a přemýšlivý. Má ale také mírný nádech arogance, psala letos o sociálnědemokratickém politikovi veřejnoprávní ARD.

Scholze vybrali delegáti SPD za kandidáta na kancléře na stranickém sjezdu letos v květnu. Zvolilo ho 96 procent delegátů. Strana, která byla předtím léta rozhádaná, se dokázala sjednotit a vybrat jasného lídra.

„SPD v minulých letech hodně řešila své vedení i svůj program, ale nakonec se domluvili a vybrali si spolupředsedy a Scholze jako volebního lídra. To přispělo ke stabilitě, protože se prostě všechno nastavilo. SPD to zvedlo šance na úspěch, protože Němci mají rádi stabilitu, je to ústřední prvek,“ řekl v září v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog z Rostocké univerzity Wolfgang Muno.

Znáte mě, volte stabilitu, přesvědčoval

Scholz se v kampani prezentoval jako legitimní následovník Merkelové. „Použil dokonce prvky kampaně Merkelové z posledních voleb: Znáte mě. Prezentuje styl politiky Angely Merkelové, a to funguje. Německu tohle stačí,“ dodal Muno. Na volebních inzerátech Scholzovu fotografii doprovázelo mimo jiné heslo „Dokáže být kancléřkou“.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Volební billboard Olafa Scholze v berlínské čtvrti Kreuzberg.

Startovní pozici ale neměl Scholz nejlepší. Na jaře to chvíli vypadalo na triumf Zelených v čele s Annalenou Baerbockovou. Nadšení ze svěžesti Zelených ale u Němců rychle vyprchalo a Baerbocková zabředla do menších afér s přikrašlováním životopisu. Nakonec se v Scholzově vládě ve středu stala ministryní zahraničních věcí.

Kandidoval jako ministr financí

Scholz měl oproti Baerbockové také jednu velkou výhodu. Na rozdíl od zelené kandidátky má zkušenosti s exekutivními funkcemi. Místopředsedou koaličního kabinetu Merkelové a spolkovým ministrem financí je Scholz od března 2018. „Scholzovy kompetence jsou nesporné, ani jeho oponenti nepochybují, že by mohl být kancléřem,“ psal na jaře server RND.

Scholz začínal jako právník se specializací na pracovní právo a do Spolkového sněmu se dostal jako čtyřicetiletý. Byl také ministrem práce, hamburským senátorem a starostou tohoto severoněmeckého hanzovního města, které je zároveň i spolkovou zemí.

Foto: Profimedia.cz

Olaf Scholz na snímku z roku 2002.

„V době, kdy byla SPD v Hamburku na pokraji zániku, se Scholzovi podařilo stranu sjednotit. Zvítězil potom ve volbách a stal se z něj starosta Hamburku s absolutní většinou. A pak vyhrál ještě jednou,“ popsala jeho kariéru politická reportérka listu Süddeutsche Zeitung Cerstin Gammelinová pro náš podcast Checkpoint.

Docenění od konkurentů i odborníků se letos dostalo Scholzovým balíčkům opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19. Německé ekonomice při prvních vlnách pomohl odvrátit masové propouštění. A právě kvůli pandemické krizi byl Scholz před volbami viditelný v médiích – v televizi a tisku vystupoval denně s image krizového manažera.

Foto: Profimedia.cz

Zleva předseda FDP Christian Lindner, Olaf Scholz z SPD a spolupředseda Zelených Robert Habeck po podpisu koaliční smlouvy.

S novým vedením se Scholz udobřil

O jeho kandidatuře na kancléře straníci uvažovali už v roce 2016. Tehdejší předseda SPD Sigmar Gabriel byl na tom mizerně s popularitou a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz byl zas ve spolkové politice nepopsaným listem. Kandidátem se stal Schulz, který ale i přes počáteční prudký nárůst popularity nakonec ve volbách na podzim 2017 pohořel a SPD dovedl k nejhoršímu volebnímu výsledku v poválečné historii.

Když zkrachovala povolební jednání o „jamajské koalici“ mezi CDU/CSU, FDP a Zelenými, vrátil se na stůl scénář velké koalice Merkelové s SPD, a Olaf Scholz se stal vicekancléřem. Chtěl také převzít stranické otěže, ale utrpěl trpkou porážku.

Stranickými spolupředsedy se navzdory očekáváním stali Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans a analytici to vykládali jako posun strany doleva. S novým vedením se nakonec Scholz udobřil a Eskenové dokonce na květnovém sjezdu vysekl poklonu za sjednocení strany a stranické sebevědomí.

Foto: Profimedia.cz

Olaf Scholz s kancléřkou Angelou Merkelovou na snímku z roku 2008. Tehdy byl Scholz ministrem práce.

I když to vypadalo, že Scholz neměl na začátku kampaně ten správný „drive“, právě tohle zřejmě na Němce nakonec zabralo. Po splasknutí „zelené bubliny“ Scholzovi k volebnímu vítězství pomohla i krvavá řež v CDU/CSU o kancléřskou nominaci. Konzervativci prali své politické prádlo veřejně a Němce tím dokonale otrávili. Stranický vítěz, předseda CDU Armin Laschet, byl navíc podle všech průzkumů nepopulární a svou vládou unavenou stranu táhl ke dnu.

Rozdíl mezi SPD a CDU/CSU byl nakonec poměrně těsný, ale znamenal konec konzervativců u moci. Cesta se otevřela k takzvané semaforové koalici SPD, Zelených a FDP. Ve svém vítězném projevu během volebního večera Scholz slíbil, že chce společnosti vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.

Po více než dvouměsíčním vyjednávání trojice stran v úterý podepsala koaliční smlouvu. Končící kancléřka Merkelová zahrnula Scholze do jednání o postupu proti pandemii, i když nová koalice nejdřív žádné řešení čtvrté pandemické vlny nenabízela. Jasně ale odmítá celoplošný lockdown.

Kancléř se nedávno vyslovil pro zavedení povinného očkování proti koronaviru, o kterém by měl rozhodnout parlament. Povinnost by mohla platit už od února nebo března. Koalice také vytvořila nový krizový tým pro vedení boje s pandemií, do jehož čela postavila generála.

Startovní pozici Scholz nemá lehkou a moment výhry ve volbách je dávno pryč – navíc pryč jsou časy, kdy se volby v Německu vyhrávaly s podporou kolem 40 procent. Podle aktuálních průzkumů téměř dvě třetiny Němců nevěří, že zůstane Scholz ve funkci déle než jedno čtyřleté období.

Start z nelehké pozice

Podle agentury Forsa je teď Scholz sympatický jen 34 procentům dotázaných. Na 30 procent lidí ho považuje za důvěryhodného. Kancléř od voleb ztratil image zmíněného krizového manažera – za aktivního ho teď považuje jen 15 procent lidí. Většina lidí teď v Scholzovi vidí pokračování stylu Merkelové. To, že bude horším kancléřem, očekává 25 procent lidí, naopak 11 procent věří ve zlepšení.

Ústředním bodem koaliční smlouvy bylo udržení rozpočtové disciplíny a nezvyšování daní, což žádala liberální FDP: Její předseda Christian Lindner ve středu stanul v čele ministerstva financí. Zemi přitom čekají výdaje spojené s přechodem na ekologické zdroje energie a omezením emisí. Do roku 2030 by si koalice přála uzavřít uhelné elektrárny, což je o osm let dříve, než s čím počítaly stávající plány. Nulové emise skleníkových plynů pak chce Německo do roku 2045.

Foto: Profimedia.cz

Scholzovi ke zvolení kancléřem popřál končící předseda CDU Armin Laschet.

Výdaje budou znamenat i slíbené investice do železniční dopravy, elektromobility, digitalizace či výstavby 400 tisíc nových bytů ročně. K lepší sociální spravedlnosti pak má přispět i navýšení minimální mzdy ze současných 9,60 eur na 12 eur (305 korun) za hodinu, což byl jeden z hlavních Scholzových volebních slibů.

Změnu Scholzova vláda plánuje také v zahraniční politice. Koalice chce prohloubit integraci Evropské unie a posílit pravomoci Evropského parlamentu. Nastupující ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v rozhovorech s médii opakovaně prohlásila, že chce proti autoritářským režimům v Rusku a Číně vystupovat tvrději a s důrazem na demokratické hodnoty a lidská práva. První zahraniční cesta nového kancléře má vést už tento týden do Paříže a do Bruselu. O víkendu pak Scholz podle deníku Rzeczpospolita navštíví Varšavu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované