Armádní elita má nového šéfa. Chce připravit „speciály“ na novou éru válčení

„U speciálních sil nejde o superhrdiny, jde o prostředí, které člověku umožňuje opakovaný vysoký výkon,“ shrnuje plukovník Tomáš Krampla – nový šéf armádních speciálních sil – v rozhovoru pro Seznam Zprávy podstatu nejelitnější složky každé armády na světě.

Něco o tom ví: jako šestadvacetiletý nadporučík padl v roce 2006 se svým týmem v Afghánistánu do léčky. Že tehdy dokázal – přestože byl sám zraněný – dostat všechny své spolubojovníky do bezpečí, připisuje tvrdému drilu, kterým předtím prošel.

O dva roky později za to převzal z rukou prezidenta Václava Klause státní vyznamenání. „Vážím si toho. Ale v té situaci neřešíte hrdinství. Řešíte tým a to, na co jste připravený. A když ten systém funguje, tak to zvládnete,“ říká Krampla s tím, že ocenění vnímá jako uznání všech, kdo tam tehdy byli s ním.

Letos na začátku března se stal novým ředitelem speciálních sil, kde dosud dělal zástupce. Úkolem této vysoce výběrové složky armády jsou mimo jiné chirurgicky přesné operace, tedy někoho zajmout či zneškodnit, nebo naopak osvobodit a rychle zmizet. Například nedávné zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura bylo prací amerických kolegů českých „speciálů“.

„Není to jen o tom, že člověk dobře střílí a umí se pohybovat v terénu. Ale taky o tom, aby se uměl chovat a jednat s autoritami, aby uměl dosáhnout svých cílů elegantním a bezpečným způsobem,“ říká Tomáš Krampla o svých lidech.

Dnes 46letý plukovník strávil u „speciálů“ celý svůj profesní život. Že ho to táhne do uniformy, věděl už na střední škole, vojákem se stal na konci 90. let. Za zásadní okamžik své kariéry označuje zmiňované přepadení Tálibánem během patroly v Afghánistánu.

Krampla je taky jedním z průkopníků spolupráce českých vojáků s keňskou armádou. „Byl jsem v úplně prvním instruktorském týmu, tehdy jsme tam spali ve stanech, většinou jsme neměli tekoucí vodu, snídali, obědvali i večeřeli rýži s kečupem a sprchovali se z PET lahve,“ vzpomíná na dobu před téměř 15 lety. Češi dodnes v Africe cvičí místní ozbrojené složky v boji proti terorismu.

„Jsou i díky nám schopni starat se o vlastní bezpečnost, to pak snižuje riziko migrace do Evropy. Čím dál od našich hranic působíme, tím se snižuje šance, že se případné problémy dotknou našich občanů. Nejhorší možný scénář je totiž to, že se konflikt přelije na území Česka,“ popisuje smysl operace probíhající tisíce kilometrů od domova, která sice není tajná, ale do předloňska, kdy se tam během výcviku vedeného Čechy zranil místní voják, ji armáda veřejně neprezentovala.

Tomáš Krampla má ve své nové funkci několik cílů. Všechny by se daly shrnout jako „příprava speciálních sil tak, aby obstály na moderním bojišti“. Do Evropy se totiž vrátila válka a hlavní roli v ní hrají data, drony, rychlá adaptace.

„Speciální síly na to musí reagovat. Zachovat, co funguje. Aktualizovat, co nestačí. Chceme být připraveni na současné tempo bezpečnostních výzev, ne na svět, který už neexistuje,“ představuje Krampla svoji vizi.

S jejím naplněním mu bude pomáhat jeho nový zástupce, plukovník Petr Matouš. Bývalý velitel 43. výsadkového pluku a někdejší vojenský poradce exministryně obrany Jany Černochové (ODS) sloužil s Kramplou dlouhá léta u speciálních sil a stejně jako on dostal medaili Za hrdinství.

Už po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 začalo NATO měnit své obranné plány. Před třemi lety tento detailní popis, co dělat při případném ruském útoku, odsouhlasili prezidenti a premiéři všech členských zemí Aliance. Svou roli v nich hrají i speciální síly. Na rozdíl od Afghánistánu by ale v tomto případě šlo o boj s rovnocenným protivníkem.

„V Afghánistánu jsme měli leteckou převahu, všude kolem byli koaliční vojáci, lovili jsme malé buňky teroristů zamíchané mezi civilní obyvatelstvo. V případě boje proti vyspělému protivníkovi tohle nemáte. Budeme obklopeni nepřáteli, kteří naopak budou chtít ulovit nás,“ přibližuje rozdíl plukovník Krampla.

Zamýšlené změny se mají týkat struktury speciálních sil, náboru i používání dronů. Z dosavadního centra podpory se má stát logistický prapor, úplně nově by mohlo vzniknout operační velitelství, které vše řídí.

Krampla a jeho spolupracovníci vycházejí mimo jiné ze zkušeností, které získávají od ukrajinských vojenských velitelů: „Nestačí jen přidávat výkon v terénu. Musíte posílit taky ty, kdo lidi v terénu řídí. Jinak se to začne zadrhávat. My jsme v současné době schopni plnit stávající úkoly, ale adaptace na rovnocenného protivníka, bezpečnostní situaci a intenzitu operačních aktivit vyžaduje popsané změny.“

Informace z první ruky dostávají čeští vojáci od Ukrajinců výměnou primárně za výcvik, který probíhá v Česku i v jiných zemích NATO.

Další významnou změnou oproti dřívějším konfliktům je „transparentní bojiště“. Kvůli množství dronů, které se pohybují na rusko-ukrajinské frontě, je téměř nemožné pohybovat se nepozorovaně.

„Kdo nemá drony, tak na bojišti prostě těžko uspěje. Některé věci, které dříve dělali lidi s batohem na zádech v lese, s dalekohledem a maskováním, budou dělat bezpilotní technologie,“ předpovídá Krampla.

Čeští „speciálové“ dnes operují nejčastěji ve čtyřčlenných týmech složených z velitele, medika, spojaře a technika. Výhledově by k nim Krampla chtěl přidat ještě pátou osobu, která by měla na starost právě drony. A sáhnout si chce taky na talenty z civilu.

„Už nechceme hledat kvalitní lidi jen mezi profesionálními vojáky, protože talent, motivace a charakter nejsou jen uvnitř armády,“ říká Krampla k „nové éře náboru“, jak to sám nazývá.

Doposud totiž platilo, že se mezi bojovníky 601. skupiny speciálních sil mohl dostat jen člověk, který odsloužil minimálně dva roky jinde v armádě. Jenže speciální síly stárnou, věkový průměr mají aktuálně přes 40 let a rekrutace jen tak tak pokrývá odchody vojáků do zálohy nebo civilu.

Požadavky na zájemce ale Krampla snižovat nechce, a to ani přesto, že přísnými vstupními testy projdou ročně jen jednotky lidí. „Otevřít nábor civilním uchazečům pro nás znamená víc práce, takže se jim budeme víc věnovat, proto, abychom zachovali kvalitu,“ slibuje s tím, že ideální kandidát pro něj není „hotový produkt“, ale člověk, který má silnou motivaci a dokáže se rychle učit.

Co vše se během tří až čtyř let, které obvykle velitelé tráví ve funkci, povede prosadit, bude záviset hlavně na výši rozpočtu Ministerstva obrany. „Pokud dojde k finančním škrtům, náš rozvoj to přirozeně zpomalí anebo úplně zastaví – v závislosti na výši škrtů. Pro nás je důležitější stabilita rozpočtu než růst,“ říká k tomu nový ředitel speciálních sil.

Jak už dříve popsaly Seznam Zprávy, podle interních výpočtů Generálního štábu hrozí zastavení modernizace armády, pokud výdaje na obranu neporostou v dalších letech nad dvě procenta HDP. Letos by to podle prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) mělo být 2,07 procenta.