Článek
„Po sestavení vlády s touhle továrnou na lži skončíme, vaše zpravodajství pozastavíme,“ hlásil v polovině dubna vítěz maďarských parlamentních voleb Péter Magyar ve vysílání veřejnoprávní televize.
K vypnutí obrazovek nakonec nedošlo. K proměně zpravodajství stačila samotná výměna vlády. Po Magyarově prvním měsíci ve funkci se totiž zásadně změnila povaha titulků zpráv kanálu M1.
Ještě před dubnovými volbami zprávám dominovaly ty o paktování Magyara s Bruselem a Kyjevem proti maďarským zájmům, případně desetiminutové výlučně negativní vysílání o Magyarovi postavené na kritických výrocích členů tehdejší vlády Viktora Orbána.
Dva měsíce po porážce strany Fidesz se stejná zpravodajská relace věnovala spíše mistrovství světa ve fotbale, nepokojům v Belfastu nebo programu nové vlády na financování klimatizací v nemocnicích.
Sám Magyar byl nově ve zpravodajské relaci zmíněn jen jednou – v příspěvku o plánovaném setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
To je v ostrém kontrastu se zpravodajstvím za Orbánovy éry. Podle studie think-tanku Republikon Intézet se dřív Magyar sice ve vysílání objevoval častěji než Orbán, šlo však zásadně o zprostředkované záběry, negativní zmínky a útoky ze strany vládních politiků.
Podle serveru 444.hu přitom obě porovnávané relace připravovali převážně stejní redaktoři a moderátoři.
V médiích veřejné služby, jež kritici dlouhodobě označovali za nástroj propagandy Orbánovy vlády, ale nejde o poslední změny. Média se mají otřást a začít plnit veřejnoprávní poslání.
Zemětřesení
Strana Tisza totiž do parlamentu poslala svou avizovanou mediální reformu.
Návrh počítá s přestavbou celé institucionální struktury. Zaniknout má státní skupina MTVA, která za orbánismu veřejnoprávní média centralizovaně řídila.
Nově vzniknou dva mediální domy: Maďarský rozhlas a televize a zvlášť bude stát zpravodajská agentura MTI.
Zákon tak má rozbít model, ve kterém jedna parlamentní většina ovládá veřejnoprávní média, a nahradit ho systémem vzájemných pojistek.
Jádrem reformy je vznik nové Nezávislé rady veřejnoprávních médií. V devítičlenném orgánu mají zasedat tři nominanti vládní většiny, tři nominanti opozice a tři odborníci navržení mediálními organizacemi.
Členem rady navíc nebude moci být nikdo, kdo v předchozích pěti letech zastával stranickou funkci.
Nová rada bude v otevřených výběrových řízeních vybírat vedení veřejnoprávních institucí, schvalovat jejich rozpočty, kontrolovat hospodaření a dohlížet na dodržování zásad nestranného veřejnoprávního vysílání.
Probíhat mají také pravidelné nezávislé audity obsahu a přísnější kontrola smluv velkého rozsahu.
Součástí reformy je i nový systém financování. Veřejnoprávní média dál budou dostávat peníze z veřejných prostředků v tříletém rámci.
O rozpočtech tedy nebude z roku na rok rozhodovat vláda, ale budou jasné v delším časovém horizontu a hlavně nově navázané na počet domácností. Zároveň se budou automaticky valorizovat o inflaci.
Roční finanční plány médií bude schvalovat zmíněná nová rada.
Hnutí Tisza tvrdí, že cílem je omezit politický vliv na financování médií a zajistit jim dlouhodobě předvídatelné příjmy.
Maďarsko vs. Česko
Zatímco nová maďarská vláda argumentuje potřebou vytvořit další pojistky proti politickému ovládnutí veřejnoprávních médií, česká debata se mezitím vydala opačným směrem.
Vláda Andreje Babiše (ANO) v pondělí schválila návrh na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení příspěvkem ze státního rozpočtu.
Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly pevně stanovenou částku schvalovanou vládní většinou, která rozhoduje o státním rozpočtu.
Magyarova vláda tedy vytváří nové kontrolní instituce, víceleté rozpočtové období a systém, v němž se na správě veřejnoprávních médií mají podílet vláda, opozice i profesní organizace. Cílem je rozptýlit moc, kterou během 16 let soustředil do svých rukou Viktor Orbán.
Babišova vláda naopak soustřeďuje financování médií veřejné služby přímo do státního rozpočtu, což kritici označují za oslabení jejich finanční nezávislosti. „Chceme posílit kontrolní mechanismy, abychom kontrolovali nejen finanční rovinu, ale i obsahovou,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus poslanec Josef Nerušil z koaliční SPD, dříve radní Českého rozhlasu.
Politicky motivovaný zásah, zní z Fideszu
Návrh na změnu veřejnoprávních maďarských médií začal už v úterý projednávat tamní parlament.
Kritice čelí hnutí Tisza za to, že návrh předložilo jako poslaneckou iniciativu. Kritici tvrdí, že tím obešlo veřejnou konzultaci, kterou samo dříve požadovalo po předchozí vládě.
Vláda Pétera Magyara zatím odmítá mluvit o plošných čistkách ve veřejnoprávních médiích. Současně ale naznačuje, že zaměstnanci, kteří se podle ní podíleli na šíření propagandy či porušování novinářské etiky, budou muset nést osobní odpovědnost.
Kde přesně má ležet hranice mezi profesním selháním a politickou loajalitou, zatím nová vláda neupřesnila.
„Ten, kdo se podílel na zastrašování společnosti, jejím rozdělování a porušování novinářské etiky, musí nést odpovědnost a následky,“ řekla v úterý Judit Grószová, vládní zmocněnkyně pověřená přípravou transformace veřejnoprávních médií.
Opoziční strana Fidesz označuje reformu za politicky motivovaný zásah do veřejnoprávních médií. Straničtí lídři varují před čistkami.
Otazníky se vznášejí i nad zbytkem orbánovského mediálního impéria, které je závislé na státní podpoře a reklamních příjmech z veřejného sektoru.
Dopady politických změn se projevují už na skupině Mediaworks, která sdružuje desítky proorbánovských titulů od Origa přes Magyar Nemzet až po regionální deníky. Oznámila totiž propouštění a rušení některých médií.
Vydavatel už zastavil vydávání deníku Bors, ukončil provoz webů Ripost a Metropol, zrušil tištěné verze několika regionálních deníků a propustil celou redakci propagandistického serveru Pesti Srácok.
V úterý následovalo hromadné propouštění také v ekonomickém deníku Világgazdaság, kde podle serveru Forbes.hu zaměstnanci přišli o přístup do firemních systémů ještě během jednání s vedením.
