Mýtus o východním extrému padá. AfD láme rekordy v bohatých částech Německa

Když se v neděli hlasovalo o složení zemských parlamentů v Bavorsku a současně Hesensku, týkaly se volby skoro čtvrtiny oprávněných voličů celého Německa. Zároveň uplynuly zhruba dva roky od posledních spolkových voleb, a tak se výsledky nedělního hlasování dají považovat za jakýsi poločasový test podpory vlády kancléře Olafa Scholze a politické nálady v zemi.

Z pohledu tříbarevné vládní koalice dopadly dvojí zemské volby velmi špatně, pro Scholzovy sociální demokraty (SPD) pak přímo katastrofálně. Strana, která v roce 2021 zvítězila ve spolkových volbách se ziskem téměř 26 procent, klesla v obou regionech na historicky nejnižší úrovně (v Hesensku na zhruba 15 procent, v Bavorsku na 8 procent). Citelné ztráty utrpěli také Zelení a liberálové (FDP).

Více než prohrou vládní koalice, přezdívané podle stranických barev „semafor“, se však v Německu skloňují rekordní zisky pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD).

O tom, že její podpora roste nejen na území bývalé komunistické NDR, ale i v západních, bohatších regionech Spolkové republiky, se vědělo díky průzkumům. Volební výsledky strany, která je oficiálně prověřovaná kvůli extrémismu a „tradičními“ stranami je zadržovaná v politické izolaci, přesto na mnohé zapůsobily jako studená sprcha.

Ve středoněmeckém Hesensku, na jehož území leží centrum evropského finančnictví a letecké dopravy Frankfurt nad Mohanem, dostala AfD přes 18 procent a posunula se na druhé místo za vítězné křesťanské demokraty.

V Bavorsku, hospodářsky vůbec nejsilnější spolkové zemi, sice AfD získala 14,6 procenta a umístila se třetí, je však třeba vzít v potaz, že část „alternativně“ naladěných občanů v tomto regionu hlasuje pro uskupení Svobodní voliči. Ti skončili druzí za křesťanskými socialisty (CSU).

„Naše rekordní výsledky dávají naší politice za pravdu,“ radovala se na sociálních sítích spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová po oznámení volebních výsledků. Na pondělní tiskové konferenci pak zdůraznila, že strana dostala více hlasů napříč různými sociálními a věkovými skupinami.

„AfD je celoněmecká národní strana. Izolovat nás od vládní zodpovědnosti, to nebude fungovat věčně,“ prohlásila Weidelová.

Předáci AfD začali už dříve nahlas uvažovat o tom, že strana postaví vlastního kandidáta na kancléře, a bude tak oficiálně aspirovat na vítězství v celoněmeckých volbách. Mezitím by sebevědomí politiků AfD mohlo ještě narůst. Na východě Německa - v Sasku, Durynsku a Braniborsku, kde v poslední době AfD vede v průzkumech, se v příštím roce konají zemské volby.

Podle komentátorů se potvrdilo, že soupeři populistů si dlouhodobě nevědí rady s jejich radikálním přístupem v oblastech, jako je migrace, ceny energií, boj s klimatickou změnou či vstřícné postoje k Rusku. „Všechny strategie politických stran, jak AfD udržet dole nebo ji ignorovat, ztroskotaly,“ konstatovala veřejnoprávní stanice ZDF.

Není známo, zda se na výsledku AfD nějak projevily podivné události z předvolebního týdne, kdy strana informovala o násilném útoku na svého spolupředsedu Tino Chrupallu a jeho hospitalizaci s bodným zraněním. Jeho kolegyně Alice Weidelová se zároveň měla uchýlit do bezpečí. Vyšetřovatelé však informace o útoku zpochybnili a Weidelová ve skutečnosti pobývala na Mallorce.

Shoda je v tom, že tématem, na kterém Alternativa pro Německo nabrala nové hlasy, a to především na úkor vládní koalice, byla v první řadě migrace. Spolková republika letos čelí největší vlně žadatelů o azyl od uprchlické krize kolem roku 2015, ubytovací kapacity jsou leckde naplněné, německým obcím a regionům chybí pro péči o uprchlíky peníze. V povolebních anketách se 59 procent lidí v Bavorsku, respektive 53 procent v Hesensku vyjádřilo, že Německo už nemůže tak vysoký počet uprchlíků zvládat.

Tyto obavy a nespokojenost se spolkovou vládou se projevily i v debaklu ministryně vnitra Nancy Faeserové z SPD, která kandidovala v Hesensku a pomýšlela na křeslo zemské premiérky. Politička, která má na starosti německou migrační politiku, však ztroskotala nejen jako lídryně kandidátky, ale i ve svém volebním obvodu, kde skončila až třetí.

Kritika míří i na šéfa spolkové vlády Scholze, který se dlouhodobě projevuje jako nepříliš výrazný politik a k problémům se mnohdy staví podobně jako k výsledkům nedělních zemských voleb - nejprve dlouho mlčí.