Polsko zasáhla mánie: Lidé vídali v lesích domnělé živé pumy

„Není to žert ani fake news,“ ujišťoval ještě minulou středu úřad obce Jedwabne na severovýchodě Polska.

V lese mezi vesnicemi Bronaki-Olki a Janczewko se podle místních úřadů měla pohybovat puma. Radnice proto vyzvala obyvatele, aby pokud možno nechodili do lesů.

Připomněla, že velká kočkovitá šelma může za den urazit zhruba dvacet kilometrů, a zveřejnila podrobný návod, jak se při případném setkání s pumou zachovat: Neutíkat. Nedělat prudké pohyby. Pomalu se vzdalovat a neotáčet se ke zvířeti zády. A hlavně nevytahovat mobil kvůli fotografii.

O den později přišlo další hlášení. Zvíře připomínající pumu měl večer spatřit člověk u nedaleké vesnice Pawełki. Úřad znovu varoval obyvatele a informaci předal příslušným složkám. Puma se ale nenašla.

Nebyla jediná.

Polsko totiž během srpna zažilo malé „pumí léto“. Hlášení o exotickém predátorovi přicházela z Mazovska, Dolního Slezska, Podlesí i dalších částí země. Do hledání zvířat se zapojovala policie, lesníci a místní samosprávy.

Postupně ale začaly domnělé pumy „mizet“.

V polovině srpna například policie pátrala po „velké kočce“ u obce Stawinoga severně od Varšavy. Jeden z obyvatel oznámil, že při procházce zahlédl na poli u lesa zvíře připomínající pumu.

Podezření nebylo úplně nepravděpodobné. Už dříve přicházela hlášení o podobném zvířeti z dalších míst severního Mazovska a policie sama připouštěla možnost, že by mohlo jít o stejného jedince.

Jenže analýza videa a záznamů z fotopastí nakonec podle Rádia Zet ukázala něco mnohem všednějšího: na nahrávce byla obyčejná domácí kočka.

Ještě výraznější obrat přišel v Dolním Slezsku.

Lesní správa ve Svídnici 18. srpna oznámila, že má konečně důkaz o pumě, o jejímž možném výskytu dostávala hlášení už od dubna. Zveřejnila fotografii údajně pocházející z fotopasti mezi vesnicemi Lutomia a Michałkowa a varovala návštěvníky lesa.

Snímek lesníkům poskytl muž, který se představil jako člen okresní pobočky Stráže ochrany přírody. Uvedl své jméno, telefonní číslo a tvrdil, že snímek pochází z fotopasti.

„V tu chvíli se informace zdála velmi věrohodná,“ citoval list Gazeta Wyborcza šéfa lesní správy Jerzyho Zemlika. Úřad proto snímek zveřejnil a o možné pumě informoval také dva okresy a dvě obce. Zemlik postup hájil tím, že při možném ohrožení je podle něj správné nejdřív varovat a teprve potom ověřovat.

Podezření se ale rychle objevilo přímo pod příspěvkem. Někteří uživatelé upozorňovali, že zvířeti na snímku například podivně chybí jedna tlapa, a fotografii označovali za výtvor umělé inteligence. Lesníci nejprve trvali na tom, že snímek AI vytvořený ani upravený není.

Podezření komentujících se potvrdilo. Fotografie nebyla z uváděné fotopasti ani z místa, kde měla vzniknout, a muž, který ji lesníkům přinesl, se za strážce jen vydával.

„Fotografie vydávaná za důkaz přítomnosti pumy v lesích u Svídnice se ukázala jako falešná,“ oznámily pak státní lesy. Rádio Zet následně uvedlo, že byla vytvořena pomocí AI. Skutečná fotopast podle rádia zachytila lišku. Případem se zabývá policie.

Podobně dopadl poplach v mazovské obci Goworowo. I tam úřad nejprve varoval obyvatele před možným výskytem pumy. Hned následující den se omlouval.

„Ukázalo se, že oznámení týkající se výskytu zvířete bylo žertem jednoho z obyvatel,“ napsala obec. Policie kvůli falešnému poplachu zahájila prověřování. I v tomhle případě byl jeden z údajných důkazů vytvořený pomocí AI.

Série falešných poplachů přitom měla reálný základ. Začátkem července se totiž puma v polských lesích skutečně pohybovala.

Mladou samici zahlédl myslivec na severu země v Západopomořanském vojvodství. Zvíře několikrát natočil z bezprostřední blízkosti. Obec Polanów svolala krizový štáb a vyzvala obyvatele, aby nevstupovali do okolních lesů.

Po několika dnech se podařilo pumu 12. července odchytit. Veterináři zjistili, že jde o mladou samici v dobrém zdravotním stavu. Zvíře následně zamířilo do zoologické zahrady v Poznani. Polské úřady zároveň začaly hledat jeho původního majitele, žádná oficiální instituce totiž ztrátu pumy nenahlásila.

Právě skutečný červencový případ mohl podle polských médií dodat pozdějším hlášením na věrohodnosti. Když už se jedna velká šelma polskými lesy pohybovala, další zpráva už nepůsobila tak nepravděpodobně.

Případ proto zaujal i polské odborníky na dezinformace.

„V tuhle chvíli je už v zásadě každý schopen vytvořit informaci, která bude zfalšovaná. A zfalšovaná velmi věrohodně,“ řekl Radiu Zet novinář a analytik dezinformací Jakub Wiech.

Tentokrát falešné pumy způsobily hlavně výjezdy policistů, pátrání v lesích a několik vyděšených obcí. Podle odborníků ale stejná technologie umožňuje vytvořit smyšlenou událost s mnohem závažnějšími dopady.

Katarzyna Lipka z polského státního institutu NASK pro kybernetickou bezpečnost ale reakci úřadů považuje za správnou. Některá hlášení podle ní působila věrohodně a instituce je proto nemohly jednoduše ignorovat. Za správné považuje i to, že úřady materiály ověřovaly s policií a odborníky na velké šelmy.

Případ falešných pum podle ní zároveň ukázal, jak systém reaguje na věrohodně vypadající, ale nepravdivé informace.