Hlavní obsah

Rok 2022 v Evropě: Maďaři rozhodnou o Orbánovi, Němci vypnou jádro

Foto: Profimedia.cz

Maďarský premiér Viktor Orbán. Obhájí v roce 2022 vítězství?

Reklama

2. 1. 19:00

Noví prezidenti, přinejmenším jedna nová vláda a konec jaderných elektráren v Německu. Co dalšího čeká v roce 2022 střední Evropu? Nabízíme přehled největších událostí letišního roku – těch, které můžeme odhadnout.

Článek

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

V polovině února 2022 bude volit německé Spolkové shromáždění prezidenta. Zájem o znovuzvolení už oznámil současný sociálnědemokratický prezident Frank-Walter Steinmeier. Jeho šance na druhé období stouply po výhře SPD v parlamentních volbách v září. Podpoří ho zřejmě i poslanci vládní FDP a Zelených a nejspíš také opoziční CDU/CSU.

Nový prezident nastoupí do úřadu 18. března.

První rok nové vlády

O den dříve – tedy 17. března – „oslaví“ svých 100 dní ve funkci spolkový kancléř Olaf Scholz. Čas na dlouhý nástup mu ale situace nedopřála.

Kancléř v prosinci v Bundestagu slíbil, že jeho vláda vybuduje moderní Německo a bude „vládou pokroku“. První a hlavní výzvou se však pro „semaforovou“ trojkoalici stal boj s pandemií. Vtělený například do plánu na povinné očkování proti covidu-19, které by mělo podle Scholze začít v Německu platit od února či března.

Ještě dřív než v Německu se povinné očkování začalo řešit v Rakousku. Alpská republika se chystá zavést vakcinační povinnost pro všechny lidi starší čtrnácti let jako první evropská země. Nařízení by mělo začít platit nejspíš od února. Za nedodržení povinnosti bude hrozit pokuta ve výši 600 eur (asi 15 200 korun).

Foto: Profimedia.cz

Prezident Frank-Walter Steinmeier (vpravo) při jmenování Olafa Scholze kancléřem v prosinci 2021.

Popularitu nové německé vlády v průběhu roku naznačí volby do zemských sněmů. Své regionální poslance si vyberou lidé v Sársku (v březnu), Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku (v květnu) a Dolním Sasku (v říjnu).

Svou oblíbenost bude testovat také pošramocená konzervativní CDU, která si 21. ledna potvrdí za nového předsedu Friedricha Merze. Teprve před rokem si přitom po covidových odkladech vybrala za šéfa Armina Lascheta. Politik ze Severního Porýní ale dovedl stranu k nejhoršímu volebnímu výsledku od roku 1949.

Nový šéf Merz platí ve straně za představitele konzervativního křídla. Prosincovou digitální volbu předsedy vyhrál tento právník a expert na finance s přehledem už v prvním kole.

Bez jádra

Velkou změnu má pro Německo znamenat poslední den roku 2022. Tehdy se má ukončit provoz posledních jaderných elektráren v zemi.

Poslední tři atomové elektrárny Isar 2, Emsland a Neckarwestheim 2 mají být odstaveny a rozebrány. Jde o důsledek „fukušimského obratu“ německé vlády z roku 2011.

Po katastrofálním zemětřesení v Japonsku v březnu 2011, následné vlně tsunami a havárii jaderné elektrárny Fukušima změnila tehdejší kancléřka Angela Merkelová názor na prodloužení životnosti elektráren. Impulzem byly i názory Němců – většina z nich chtěla odstavení starých elektráren. Merkelová se záhy postavila do čela projektu Energiewende, který má za cíl uzavření jaderných bloků v Německu a zajištění nových obnovitelných zdrojů energie.

Polský účet za Turów

Energetiky se týká i další očekávaný středoevropský vývoj. Rok 2022 by měl přinést vyústění česko-polského sporu o negativní dopady těžby v polském hnědouhelném dole Turów.

Česko v únoru 2021 zažalovalo Polsko u Soudního dvora EU, který v květnu předběžným opatřením nařídil Varšavě těžbu v Turówě pozastavit. Polská vláda ale rozhodnutí soudu nerespektuje a soudní dvůr proto Polsku v září uložil pokutu ve výši půl milionu eur (asi 12,6 milionu korun).

Připomeňte si fotoreportáž Seznam Zpráv z hnědouhelného dolu Turów:

+8

Polsko po předběžném opatření zasedlo v Praze za jednací stůl, strany ale ke kompromisu zatím nedospěly. Návrh mezivládní smlouvy, který se koncem roku objevil v médiích, kritizují ekologické organizace jako nepřijatelný. K jeho úplnému dokončení ale kvůli přetrvávajícím rozporům beztak nedošlo.

Další jednání oddálila výměna české vlády. Jestli dříve zazní rozsudek, nebo se dokážou obě strany dohodnout, zatím není jasné.

Pokuty za ohýbání právního státu

Polska se týká i řada dalších soudních sporů na unijní úrovni.

Varšavě nabíhá kromě pokuty za Turów i denní pokuta za nerespektování opatření Soudního dvora EU ohledně soudních reforem. Složitý spor o stav právního státu v Polsku přitom ohrožuje výplatu unijních peněz. Polská vláda společně s maďarskou naopak čekají na rozhodnutí unijního soudu ohledně jejich stížnosti na unijní pojistku výplaty peněz výměnou za dodržování standardů právního státu.

Rozsudek by měl zaznít v průběhu roku.

Zůstane Orbán neporazitelný?

Na jaře se evropská pozornost zaměří na Maďarsko. Pravděpodobně v dubnu se v zemi budou konat řádné parlamentní volby, ve kterých se dlouholetému premiérovi Viktoru Orbánovi poprvé postaví sjednocený opoziční blok, ve kterém jsou Zelení, socialisté, liberálové i krajně pravicový Jobbik.

Kandidátem opozice na premiéra je umírněně konzervativní politik a ekonom Péter Márki-Zay. Podle pozorovatelů to může znamenat pro Orbánův Fidesz velkou výzvu. Konzervativní starosta má sedm dětí a netají se svou křesťanskou vírou. Taková image by mohla ztížit případnou snahu jej očernit a mohla by rovněž oslovit mnoho nerozhodnutých voličů na venkově i v metropoli.

Foto: Profimedia.cz

Orbánův vyzyvatel Péter Márki-Zay.

Sám Orbán na stranickém sjezdu v listopadu slíbil „věci, jaké se nikdy dříve neděly“, pokud jde o zvyšování penzí a platů. Slíbil také, že Maďarsko nevystoupí z Evropské unie, ale bude čelit pokusům Bruselu narušit maďarskou suverenitu.

Maďarsko na jaře čeká i volba hlavy státu. Kdy přesně poslanci prezidenta budou volit, zatím není jasné. Jisté je to, že současný prezident János Áder už kandidovat nebude – 10. května mu totiž skončí druhé volební období a třetí mu maďarská ústava nedovoluje.

Kandidátkou Fideszu je ministryně pro rodinné záležitosti Katalin Nováková. Pokud parlament Novákovou zvolí, Orbánova loajální spolupracovnice se stane první ženou v čele Maďarska a ve svých 44 letech také nejmladší z dosavadních hlav státu.

Od vraždy Kuciaka uplynou čtyři roky

Letos v únoru si Slovensko připomene čtvrté výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. V případu ještě nezazněl pravomocný rozsudek a proces má v roce 2022 pokračovat.

Obžalovaným z objednávky vraždy je Marian Kočner, podnikatel již odsouzený v případu padělání směnek, a jeho zločinecká skupina. Soud první instance v této kauze Kočnera obžaloby zprostil, ale slovenský nejvyšší soud verdikt v červnu 2021 zrušil.

Otazníky se budou na Slovensku dál vznášet i nad budoucností vládní čtyřkoalice. V průzkumech strany předstihly politické projekty někdejších expremiérů Petra Pellegriniho a Roberta Fica.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované