Hlavní obsah

Mohli by Němci své jaderné elektrárny nechat běžet dál?

Foto: Shutterstock.com/Thorsten Schier

Jaderná elektrárna Ghronde, který má být odstavena na konci roku 2021.

Reklama

9. 10. 11:20

Německo plánuje na konci roku odstavovat polovinu svých jaderných elektráren, v příštím roce pak budou následovat i ty poslední. Z technického hlediska by bylo možné provoz prodloužit, otázkou je za kolik.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Dramatický růst cen energií v posledních týdnech vrátil na výsluní politicky jinak spíše nezajímavou otázku výroby energií. Svou roli v rychlém vzestupu cen hraje nárůst poptávky po pandemické „pauze“, nepříznivé počasí, nedostatek zemního plynu i cena emisních povolenek – a také obavy z budoucnosti.

Největší evropský energetický trh Německo, čeká do konce roku odstavení tří jaderných elektráren, které na napjatém trhu nepochybně budou chybět. Do konce roku 2022 pak Německo vypne další tři reaktory, už poslední.

Celkem tak země přijde o zdroje, které samy ročně vyráběly tolik elektřiny, že by v podstatě pokryly českou poptávku po energii. Roční výroba se pohybuje totiž kolem 76 terrawatthodin (TWh) elektrické energie. Česká spotřeba v pandemickém roce 2020 činila zhruba 71 TWh.

Je možné rozhodnutí ještě změnit? Je v tuto chvíli vůbec proveditelné, že by německé reaktory ještě mohly fungovat?

BlokTypVýkonMěsíc a rok spuštěníProvozovatelV roce 2001 dohodnutý termín vypnutíVypnutí podle rozhodnutí z roku 2010Ukončení provozu schválené po fukušimské havárii v roce 2011
Gundremmingen CVarný reaktor128811/1984RWE201620302021
GrohndeTlakovodní reaktor13609/1984E.ON201720312021
BrokdorfTlakovodní reaktor141010/1986E.ON201920332021
Isar 2Tlakovodní reaktor14101/1988E.ON202020342022
EmslandTlakovodní reaktor13354/1988RWE202120352022
Neckarwestheim 2Tlakovodní reaktor13101/1989EnBW202220362022
Zdroj: World Nuclear Association

Peníze a zase peníze

Z technického a bezpečnostního hlediska ano, říká šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

„Prodloužení provozu technicky nepředstavuje nepřekonatelný problém, provozovatelé by pravděpodobně stihli objednat palivo na potřebnou výměnu, bezpečnost musí být zajištěna do poslední vteřiny na výkonu (tj. do poslední chvíle, kdy reaktor vyrábí elektřinu, pozn. red.) i potom, dokud se z reaktoru nepřemístí veškeré palivo.“

Problém bude podle Drábové spíše ekonomický. Provozovatelé by museli obnovit všechny dodavatelské řetězce, udržet zaměstnance a tak dále. Podle Dany Drábové by muselo rozhodnutí padnout rychle a nebylo by zadarmo. „Musela by včas rozhodnout německá vláda a doprovodit své rozhodnutí patřičnými financemi.“

S tím naprosto souhlasí i Vladimír Wagner, fyzik, který se dlouhodobě věnuje energetickým otázkám. On sám je hlasitým kritikem německého odchodu od jádra a tzv. Energiewende obecně, a na rizika rychlého přechodu k obnovitelným zdrojům upozorňuje již roky. I podle něj jde především o peníze.

„Asi by nebyl problém dnešní německé reaktory udržet ještě několik let v chodu, ale rozhodně by to bylo nákladné.“

Neinvestovali do reaktorů

Problém podle něj je mimo jiné i v tom, že provozovatelé už neplánovali nadále prodlužovat provoz svých bloků. Údržbu, inspekce a další kroky tedy plánovali s ohledem na to, že jejich reaktory brzy skončí. Provozovatelé tedy neinvestovali do snah, které by životnost reaktorů mohly výrazněji prodloužit.

Z technického hlediska jsou přitom německé reaktory poměrně mladé, pochází vesměs z 80. let. To znamená, že by nejspíše mohly fungovat ještě dalších 20 let, možná i více. Například v USA jsou dnes již reaktory, které jsou schváleny k provozu na 80 let.

„Z tohoto hlediska by rozhodně bylo jednodušší zaručit jejich provoz na několik příštích let, na nějaké překlenovací období spíše než dlouhodobě. Pokud by měly bloky běžet ještě řádově desítky let, bylo by nutné dát provozovatelům dostatečné záruky,“ říká Vladimír Wagner.

Je ovšem přesvědčený, že v dlouhodobějším horizontu by se takový krok, i když takto na poslední chvíli, vyplatil. „Náklady vzniklé změnou politiky odstavení jádra by byly nižší než zajištění bezpečnosti elektroenergetiky v regionu v nejbližších letech jiným způsobem.“

Chce to někdo?

Celá otázka je ovšem spíše hypotetická. V praxi totiž na prodlužování provozu dojde jen těžko. Sami provozovatelé jaderných elektráren po ničem takovém nevolají. Soudy jim umožnily žalovat stát o ušlý zisk, s uzavřením již počítají, a tak k takovému kroku nemají mnoho důvodů.

Němečtí politici se také až na výjimky zatím pro nic takového jasně nevyslovili. Všechny velké strany ukončení provozu jaderných bloků v minulosti podporovaly. Zatím se nezdá, že by svůj postoj zásadně změnily.

Někteří politici z konzervativní CDU před volbami naznačovali, že jejich postoj k „jádru“ není nesmiřitelný, ale k jasnému obratu nedošlo. Strana navíc stejně skončila ve volbách až druhá, takže její účast na vládě je nejistá.

Výjimkou je v tuto chvíli pouze Alternativa pro Německo (AfD), ale ta má nulový koaliční potenciál. Zůstane i v této otázce s velkou pravděpodobností ryze protestní stranou.

Dilema před sebou budou mít do jisté míry politici strany Zelených, která je v Německu dlouhodobě proti jádru, ale zároveň je i proti zvyšování podílu zemního plynu na německé výrobě energie. Jiná alternativa za jaderné elektrárny v podstatě není tak rychle dostupná.

Zelení preferují další budování kapacit obnovitelných zdrojů a skladování energie. Ale to neřeší problém dlouhodobějších výkyvů počasí a ročních období. Baterie jsou a v dohledné době budou určeny pouze pro krátkodobé skladování energie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované