Pacienti se ztrácejí v systému. Umíme je léčit, až když jsou chronicky nemocní

Jeden milion a sto tisíc lidí má v Česku diagnostikovanou cukrovku. 2,3 milionu lidí se léčí s vysokým tlakem a 2,7 milionu trpí některým typem kardiovaskulárního onemocnění. Osobní zkušenost s rakovinou má dnes kolem půl milionu lidí, ročně je diagnostikováno přes 70 000 zhoubných nádorů.

Pokud si ale myslíte, že se výše jmenované civilizační choroby týkají jenom nebo hlavně starých lidí, bohužel se pletete. Třetina ze všech těchto případů se dnes týká lidí ve věku do 60 let, upozornil v debatě, kterou do galerie pražského Café Louvre svolaly Seznam Zprávy, profesor Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Statistikám vládnou nemoci kardiovaskulárního systému. Srdečně-cévní choroby jsou také ty, na které nejčastěji umíráme, až za nimi následují onkologická onemocnění.

„Já si troufnu říci, že v České republice máme cirka tři miliony kardiaků. Patříme mezi země s velmi vysokým výskytem těchto chorob, v Evropě už nám patří desáté nejhorší místo, což je skutečně velká výzva,“ řekla výkonná ředitelka DMP medical services Klára Fialová.

České zdravotnictví patří v některých disciplínách do absolutní světové špičky. Když jde o akutní záchranu života, jsou čeští zdravotníci bez přehánění jedni z nejlepších na světě.

„Pokud už infarkt, tak v České republice. Ta záchrana, díky obrovské obětavosti zdravotnických pracovníků, funguje skvěle,“ řekl také v debatě Ladislav Dušek. Jenomže selhává návaznost dalších kroků. Chybí něco, čemu se na západě říká integrované modely péče.

Podle Kláry Fialové sice máme o léčbě chronicky nemocných mnoho dat, ta jsou ale poněkud roztříštěná. „A pacient pak vlastně nekoordinovaně bloudí systémem, kde chybí skutečně systematický přístup k péči,“ řekla Fialová.

Podle zdravotní ředitelky Oborové zdravotní pojišťovny Jitky Vojtové je český systém nastaven tak, aby léčil především pacienty, kteří už jsou nemocní.

„Léčí je pak ne úplně koordinovaně a ne úplně efektivně, to už tady zaznělo. Ale měli bychom se orientovat hlavně na to, aby se ti lidé do stavu chronického onemocnění dostávali co nejpozději,“ myslí si Vojtová.

S tím souhlasí i lékař, internista plzeňské kliniky Július Gelžinský. Pacienti, kterým je diagnostikován diabetes nebo vysoký krevní tlak, přicházejí k lékaři až v okamžiku, kdy už je nemoc začne nějakým způsobem limitovat. A to je pozdě. Brzy se dostávají do stavu chronicky nemocných, a právě péče o chronicky nemocné pacienty je jednou z oblastí, které náš zdravotní systém extrémně zatěžují.

Celou debatu si poslechněte v úvodu tohoto článku.

Partnerem setkání České elity v Café Louvre byla zdravotní skupina EUC, největší poskytovatel ambulantní péče v ČR.