Článek
Vláda chce, aby se lidé více věnovali svému zdraví a dbali na prevenci. Jak ale vyplynulo z debaty, kterou v úterý svolaly Seznam Zprávy, jednoduché řešení vlastně neexistuje. Ministerstvo zdravotnictví sází na kombinaci více kroků, mezi které patří především finanční motivace pacientů, větší zapojení praktických lékařů a také systematické odstraňování bariér v přístupu k péči jako takové. Především pak k preventivním vyšetřením.
Účel je jasný, prevence, tedy včasné odhalení nemoci je mnohem levnější než pozdější léčba v nemocnici.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) bychom za účast na zdravotní prevenci mohli získat finanční příspěvek v řádu tisíců korun.
„Zvažujeme, že by to nebyla fixní částka, ale nějaké rozmezí. Mohl by to být nástroj konkurence mezi pojišťovnami,“ řekl Vojtěch v úterní debatě Seznam Zpráv.
Podle sociologa Daniela Prokopa zkušenosti ze zahraničí ukazují, že finanční odměny mohou mít efekt, ale jen za určitých podmínek. „Zahraniční studie ukazují, že to může fungovat, není to ale zaručeně zázračné řešení,“ upozorňuje. Klíčem je podle něj jednoduchost.
„Takové ty programy typu, že když jdete k praktikovi, tak máte dentální hygienu zdarma nebo máte lístky na plavečák, ale musíte si o ně složitě zažádat u pojišťovny, to prostě nefunguje. Musí to být obecný benefit, velmi jednoduchý. Ale ani tak se nedá přeceňovat,“ míní Prokop.
Ředitelka zdravotnické skupiny EUC, největšího poskytovatele ambulantní péče v Česku, Jana Thomas Cílková ale vidí v pozitivní motivaci potenciál. „Většinou ta pozitivní motivace funguje víc než postihování.“ A zároveň upozorňuje, že penalizace za neúčast na prevenci by byla legislativně problematická. Na finančním odměňování vzorných pacientů, které má jít podle návrhu ministra z prostředků zdravotních pojišťoven, vidí i další přínos. Důležitou roli by podle ní mohlo sehrát zvýšení konkurence mezi zdravotními pojišťovnami, což by mělo posílit jejich aktivitu právě v prevenci.
Ještě větší efekt než finanční motivace pacientů může mít podle Daniela Prokopa motivace praktických lékařů. Právě oni totiž hrají zásadní roli v doporučování screeningů či očkování.
„Dneska mají tak velkou kapitační platbu, že nejsou dostatečně motivovaní tu prevenci maximalizovat,“ říká sociolog.
Že se bez aktivního zapojení lékařů systém nepohne, souhlasí i Cílková: „Praktickým lékařům musíme vymýšlet programy, kde budou určité bonusy právě za výsledky, za proočkovanost, za preventivní péči.“
Odstraňování bariér: nejúčinnější opatření
Za vůbec nejefektivnější opatření považují odborníci odstraňování překážek v přístupu k prevenci. Těch existuje celá řada a typickým příkladem je screening rakoviny tlustého střeva, kde řada pacientů odpadne kvůli složitému objednávání. „Spousta lidí se pak zasekne. A přestože to mají indikováno, na vyšetření ani nedojdou,“ zaznělo také v debatě.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch k tomu uvedl: „Chceme, aby screeningy byly více přístupné. Budeme rozšiřovat kompetence zdravotníkům, bavíme se o samoodběrových sadách… Víme, že v zahraničí to funguje. A způsobů, jak snižovat špatnou dostupnost preventivní péče, je celá řada. Musíme je využít.“
Průzkumy ukazují, že velkou roli v tom, jak často chodíme k lékaři, pokud nejsme akutně nemocní, hraje prostě jednoduchost objednání. Praktickou zkušenost shrnul jeden z účastníků.
„K jednomu bylo strašně těžké se objednat, takže jsem tam ani nechodil… teď mám praktika, kde si to zaškrtnu, je tam patnáctiminutový slot a víc už nečekám.“
Prevence jako investice
Do systému prevence mohou významně vstoupit i zaměstnavatelé. Potřebují ale jasné ekonomické argumenty. „Každý ten jednotlivý krok musí být nákladově efektivní,“ vysvětluje Jakub Dvořáček z Pluxee. Firmy podle něj musí mít k dispozici data, která jim ukážou, že investice do zdraví zaměstnanců se vrací – například v nižší nemocnosti a vyšší produktivitě.
Nabídka dnešních zdravotních zaměstnaneckých benefitů podle Dvořáčka příliš nefunguje.
„Že je něco zadarmo, nic neznamená. Máme zadarmo vakcíny na covid a na mnoho jiných věcí a stejně je proočkovanost velmi nízká,“ posteskl si v debatě manažer společnosti, která je v Evropě lídrem v zaměstnaneckých benefitech.
Firmy podle Jakuba Dvořáčka potřebují cílenější nástroje, které umožní zaměřit podporu prevence na konkrétní rizikové skupiny a zároveň měřit její dopady.
Zvýšení účasti populace na zdravotní prevenci nelze postavit na jediném opatření. Jak shrnul ministr Vojtěch, určitě to není o jednom zázračném řešení. Úspěch bude záviset na kombinaci dobře nastavených motivací, aktivního zapojení lékařů, a především na tom, jak snadné bude pro lidi preventivní péči skutečně využít.
Celou debatu si pusťte v úvodu tohoto článku.
