Tisíce korun pro lidi. Vojtěch navrhne, aby pojišťovny motivovaly k prevenci

Na preventivní prohlídky k praktickému lékaři chodí v Česku zhruba polovina obyvatel, na některé screeningy k včasnému odhalení rakoviny ještě méně. Vláda proto chce situaci změnit například motivací pacientů.

„Účast v preventivních programech je hodně závislá i na socioekonomickém statutu. Slibujeme si od toho, že bychom mohli i tuto skupinu lépe vtáhnout do prevence,“ řekl Vojtěch. Musí jít proto podle něj řádově o tisíce korun. „Kvůli dvěma stovkám by nikdo nikam nešel,“ dodal.

Konkrétní částku zatím ministr specifikovat nechtěl, vede se o ní interní debata. „Zvažujeme, že by to nebyla fixní částka, ale nějaké rozmezí. Mohl by to být nástroj konkurence mezi pojišťovnami,“ dodal.

Zásadní podle ministra je, aby příspěvek nebyl vázaný na žádné individuální žádosti, ale člověk ho dostal automaticky na účet. Změnu zákona podle něj úřad začal připravovat, účinný by mohl být zřejmě od přelomu let 2027 a 2028.

Kromě návštěv na preventivních prohlídkách u praktického lékaře a screeningu, který je v Česku zavedený u rakoviny děložního čípku, prsu, plic a tlustého střeva a konečníku, by se mohl podobný příspěvek týkat například i dodržování správné léčby cukrovky nebo srdečních a cévních onemocnění.

Sociolog Daniel Prokop varoval před přehnanými očekáváními od vlivu takového příspěvku na účast na prevenci. Zahraniční studie podle něj ukazují, že lépe funguje motivovat k tlaku na prevenci praktické lékaře a také usnadnění přístupu k potřebným vyšetřením, například snadnějším objednáváním na vyšetření, nebo rozesílání domácích testovacích sad, které mohou odhalit rakovinu tlustého střeva.

Ideální svět by podle účastníků debaty vypadal tak, že lidé vnímají prevenci jako samozřejmost. A věnují se jí automaticky.

„Jako když přezouváte pneumatiky ze zimních na letní. Jako když si večer čistíte zuby,“ srovnala Jana Thomas Cílková, ředitelka zdravotnické skupiny EUC. Ta se jako největší poskytovatel ambulantní péče v ČR na pacienty snaží v tomto smyslu působit především tím, že důležitost prevence vysvětluje.

„Samotný jedinec, na kterém v závěru ta zodpovědnost je, musí pochopit, k čemu je prevence důležitá. A také jaké jsou následky, když ji bude dlouhodobě ignorovat,“ řekla v debatě Cílková.

Důležitou roli by na poli prevenci mohly hrát i zaměstnavatelé. Také firmy ale musí být k tomu, aby prevenci svých zaměstnanců podporovaly, kvalitně motivované. A mají-li na tomto poli vynakládat jakékoliv prostředky, musí vědět, že se jim vrátí.

„U velkých zaměstnavatelů to nějak funguje, ti už mají své zdravotní ředitel atd. Pro menší firmy to ale není jednoduché. I proto musí vidět progres. Chtějí znát, jaký stav je na začátku procesu, který mají aktivně podporovat, a jaký stav tam bude po určité době, zda se třeba snižuje absentivismus,“ řekl v debatě Jakub Dvořáček, který zastává pozici Public Affairs Directora ve společnosti Pluxee.

Celou debatu, jejímiž hosty byli kromě ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha i ředitelka zdravotnické skupiny EUC Jana Thomas Cílková, sociolog Daniel Prokop a Public Affairs Director ve společnosti Pluxee Jakub Dvořáček, si můžete pustit zítra v 10:30 na Seznam Zprávách Byznys.