Bolest v koleni není normální, trvejte na pořádném vyšetření

I když se vám k doktorovi nechce, nesmiřte se s bolestí největších kloubů a neodkládejte řešení na chvíli, kdy vám bolavá kolena začnou vážně komplikovat život. Protože tím, že začnete klouby šetřit, vyhýbat se větší námaze, prudkým kopcům, dlouhým schodům a náročnějším výletům, si jejich stav jen rychle zhoršíte. K potížím přispívá i nadváha, a ta stoupá, pokud se člověk přestane hýbat jako dosud.

Kolena potřebují ke správnému fungování zátěž. Abyste se dál mohli hýbat bez omezení, potřebujete zjistit, proč vám to teď nejde. „Vždy je potřeba kolena řádně vyšetřit a zjistit, kde je problém,“ říká Petr Mašát, primář ortopedie v pražské Nemocnici Vršovice. Pasivní přijetí bolesti často vede k omezení pohybu, což stav paradoxně zhoršuje, protože ochabují svaly a tuhnou tkáně.

Někdy stačí pacienta poslat na fyzioterapii, ale nezřídka není bez důkladného vyšetření možné rozhodnout, co přesně člověku potíže s koleny způsobuje. Fyzioterapie často od bolesti dokáže ulevit. I tak je ale vhodné zjistit příčinu potíží.

„Tvrzení, že v padesáti musí kolena bolet, je nebezpečný fatalismus. Bolest není přirozenou součástí stárnutí, ale signálem, že kloub nestíhá regenerovat nebo ho člověk přetěžuje nesprávným pohybem. S artrózou či degenerativními změnami se dá pracovat v každém věku,“ varuje před snahou šetřit si kolena Michael Lujc z Kliniky ortopedie a spondylochirurgie brněnské Fakultní nemocnice.

Cílem moderní léčby podle jeho slov není vrátit koleno do stavu v osmnácti letech, ale dosáhnout stavu bez bolesti a s dobrou hybností.

Základem je podle odborníků vyšetření u praktického lékaře, které vyloučí jinou příčinu bolestí v oblasti kolene, jako je třeba přenesená bolest při neurologickém postižení. Tím se myslí třeba potíže s bederní páteří a výhřez ploténky; rovněž útlak sedacího nervu někdy způsobuje nepříjemné pocity v nohou, včetně kolene, které přitom může být v pořádku. Koleno může bolet také třeba kvůli zánětu žil v jeho okolí.

„Pokud praktik najde příčinu potíží ortopedickou, buďto zvládne základní léčbu sám, nebo doporučí vyšetření u specialisty v ortopedické ambulanci,“ popisuje další postup brněnský primář Burda.

Ortopedickou příčinou se rozumí stav, kdy je zdrojem bolesti přímo opotřebení kloubu a chrupavky nebo nějaké mechanické poškození. Patří sem třeba právě artróza (čili ubývání kloubní chrupavky), ale také poškození menisků a vazů nebo třeba zánět kloubní výstelky projevující se výpotkem.

Praktický lékař může nasadit základní léčbu v podobě protizánětlivých léků a klidového režimu či předepsat základní fyzioterapii. Ale pokud léčba nezabírá a lékař má podezření na chronické poškození nebo nějakou mechanickou potíž, měl by poslat pacienta k ortopedovi, který má lepší diagnostické možnosti. Je ale samozřejmě možné se k ortopedovi objednat rovnou.

V obou případech je potřeba počítat s delšími, někdy až několikaměsíčními objednacími lhůtami. Je ale možné si připlatit a objednat se v kratším čase, některé ordinace to umožňují, i když samotná péče pak je někdy na pojišťovnu.

Bez ohledu na to, kde člověk s hledáním pomoci začne, mělo by vyšetření začít kvalitní anamnézou. Lékař se důkladně vyptá na to, kdy a v jakých situacích koleno bolí – tedy zda například i v klidu či v noci, při běžné chůzi, při chůzi do schodů a ze schodů či třeba jen po sportu. Podle ortopeda Michala Lujce je dobře vedený anamnestický rozhovor zásadní. Proto se na něj i vy jako pacienti dobře připravte a klidně si i zapište vše, co jste vypozorovali. Je to důležité.

„Důležité je také vyšetření celých dolních končetin. Například prvním příznakem artrózy kyčelního kloubu může být bolest kolen. Také ploché nohy či potíže jinde v noze či kotníku se mohou projevit bolestmi kolene,“ dodává ortoped z brněnské fakultní nemocnice.

Hodně se dá zjistit také pohmatem a sledováním chůze pacienta. Pohmat neboli palpace proto rovněž patří mezi základní součást klinického vyšetření pacienta. Dá se díky tomu zjistit například místo maximální bolestivosti nebo třeba přítomnost výpotku v koleni. Lékař tak může odhalit i to, že někde je koleno teplejší či že v něm křupe.

Také to, jakým způsobem člověk chodí, lékaři ledacos prozradí. Pozná díky tomu, jestli nemáte jednu nohu o kousek kratší, jestli nekulháte jen proto, abyste ulevili nějaké bolesti, protože nohu šetříte, zda se vám nohy nekřiví do stran (do X nebo do O) nebo jestli koleno dokážete přirozeně ohnout a narovnat.

Je v pořádku, když lékař pošle člověka s bolavým kolenem na rentgen, protože na snímku bude dobře vidět kloub a jeho postavení, případně ubývající chrupavka, ale už ne její kvalita. Snímek neřekne nic ani o stavu křížových vazů nebo o případném zánětu výstelky kloubu.

RTG vyšetřením by proto hledání příčin bolesti kolene nemělo skončit. Třeba tehdy, když rentgenový snímek neukáže žádnou potíž, ale koleno přitom bolí. Tato metoda totiž nezprostředkuje mikrotraumata či chronický zánět. „Určitě se může stát, že rentgen nestačí, pak je potřeba dovyšetření dalšími zobrazovacími metodami, například MRI nebo CT,“ potvrzuje vršovický primář Petr Mašát.

MRI neboli magnetická rezonance by neměla být vyšetřením první volby. Je ovšem důležitá, pokud existuje podezření na poranění měkké tkáně, jako jsou menisky či vazy, a hodí se také pro podrobné zobrazení chrupavky. Dostat se na magnetickou rezonanci přitom nemusí trvat dlouho, přístroje jsou relativně dostupné a někde fungují i o víkendech. Ortoped většinou má přehled, jaké jsou kde objednací lhůty.

Proč kolena bolí? „Nejčastější příčiny jsou dvě – jednak jde o poúrazové stavy, většinou ze sportu. Jedná se o poranění menisků, vazů, ale i chrupavek, v závislosti na charakteru úrazu a intenzitě, při které se stal. Dále pak jsou se stoupajícím věkem příčinou degenerativní změny vedoucí k artróze kolene, někdy až s nutností následné náhrady totální endoprotézou,“ říká Jan Burda, primář brněnské kliniky SurGal.

Artróza, někdy se uvádí také jako osteoartróza, je nezánětlivé degenerativní onemocnění kloubů, při kterém se postupně ničí chrupavka, až nakonec zcela mizí. Projevuje se bolestí při pohybu, ranní ztuhlostí, omezenou hybností, otoky a také tím, že kloub je masivnější než předtím.

Ačkoli pravděpodobnost artrózy stoupá s věkem, podle lékaře Lujce z brněnské fakultní nemocnice se čistě věkem koleno neopotřebuje. To se stane nevhodným používáním. „Roli hrají špatné pohybové vzorce. Pokud má člověk vypnutý střed těla a slabé hýždě, koleno přebírá stabilizační funkci, kterou nemá mít. Dále kumulovaná zátěž – mikrotraumata, čili drobná poranění z nevhodné obuvi nebo tvrdých dopadů při běhu, se sčítají. A pak také přispívají metabolické faktory, protože nadváha a chronický zánět v těle urychlují degradaci chrupavky více než samotný věk,“ vysvětluje.

Také je dobré vědět, že například operace menisku v minulosti vede ke zvýšenému riziku artrózy, i když je člověk jinak štíhlý a aktivní.