Prášky na bolest kolen moc nepomohou, lepší mohou být injekce

Kolena často začínají bolet ve středním věku, protože člověk postupně ztrácí chrupavku, která v kloubu funguje zároveň jako nárazník i ložisko zajišťující jeho hladké fungování. Na trhu jsou ovšem dostupné látky, které chrupavku dokážou podpořit. Mohou pomoci zpomalit další poškozování a zlepšit funkci kloubu.

Celkově ale platí, že žádný lék nedokáže chrupavku plně obnovit, kombinace těchto přístupů může průběh onemocnění - většinou jde o artrózu - zpomalit a kloub déle udržet funkční.

Po jakých přípravcích sáhnout, je dobré si je nechat předepsat od lékaře a nebo má smysl si koupit ty pro koně, protože jedině po nich se vám, jak často tvrdí reklama, hodně a hlavně rychle uleví? A proč je tak důležitý pohyb, který nepomáhá jen se zachováním hybnosti, ale zásadně ovlivňuje i výživu kloubu?

V Česku máme při bolesti kolen na výběr především ze dvou účinných látek - glukosaminu a chondroitinu. Jejich účinek nastupuje pomalu – obvykle v řádu týdnů až měsíců – a je potřeba je užívat dlouhodobě. Stojí nejméně několik set korun měsíčně.

Další možností jsou injekční přípravky s kyselinou hyaluronovou, které se aplikují přímo do kloubu a zlepšují jeho mechanické vlastnosti. Neobnovují chrupavku v pravém slova smyslu, ale mohou zlepšit prostředí v kloubu a tím podpořit jeho funkci. Aplikuje je ortoped zhruba jednou za půl roku, stojí podle pracoviště 1500 až 4000 korun, přispět na ně může pojišťovna.

Pilulky, které obsahují látky glukosamin a chondroitin (přesněji glukosamin sulfát a chondroitin sulfát), se prodávají buď jako potravinové doplňky, nebo jako léky. Liší se většinou množstvím obsažených účinných látek.

Zjednodušeně se také dá říci, že potravinové doplňky častěji obsahují mix více účinných látek, kdežto léky jen jednu, zato ve vyšší dávce. Pokud jde o léky, může je předepsat lékař. Když se zeptáte svého ortopeda, doporučí vám spíše lék. „Ve své praxi předepisuji preparáty, jejichž výrobci jsou farmaceutické firmy, a které zároveň prošly farmakologickými studiemi,“ říká ortoped Jan Burda, primář z brněnské kliniky SurGal.

Léky totiž musí projít přísnými testy kontrolujícími složení i účinek. Pozná se to snadno, mají na krabičce uvedeno registrační číslo Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). U doplňků stravy se kontroluje pouze jejich zdravotní nezávadnost, nikoliv to, zda skutečně obsahují deklarované množství látek nebo zda splňují to, co slibují.

„Neexistuje studie, která jasně vyvrací nebo potvrzuje efekt. Pokud pacientovi subjektivně pomáhají, protože mají mírný protizánětlivý efekt, není důvod je zakazovat. Je ale chybou se na ně spoléhat jako na hlavní léčbu. Žádná pilulka nenahradí zdravý pohyb a prevenci,“ říká ortoped Michal Lujc z Kliniky ortopedie a spondylochirurgie brněnské Fakultní nemocnice.

O efektu tabletek mluví například rozsáhlá americká studie GAIT (Glucosamine/Chondroitin Arthritis Intervention Trial). Podle jejich autorů u pacientů se středně silnou až silnou bolestí kolene může kombinace látek fungovat podobně jako běžné léky na bolest, ale bez rizika podráždění žaludku. Výsledkem je také menší otok a pohyblivější kloub - a když s ním člověk hýbe, dosáhne jeho lepší výživy.

Glukosamin je základním stavebním kamenem chrupavky, zatímco chondroitin pomáhá zadržovat vodu a tak chrupavce vrací pružnost a schopnost tlumit nárazy.

Nástup efektu je velmi pozvolný a obvykle se dostaví až po dvou či třech měsících pravidelného užívání. Teprve pak se v kloubu vytvoří dostatečná hladina látek, aby dokázala tlumit vliv enzymů, které chrupavku naopak poškozují. Někteří ortopedové doporučují trvalé užívání, jiní radí po čtvrt roce přípravky na čas vysadit.

Záleží především na stavu kloubu. U lehčích potíží dává smysl užívání na dva až tři měsíce přerušit, protože aktivní látky jako glukosamin či chondroitin zůstávají a chrupavku nasytí. U pokročilé artrózy nebo chronických zánětů se často přechází na trvalé užívání, protože chrupavka potřebuje trvalý přísun léků. Pokud se během pauzy rychle vrací bolest, je nejspíše vhodné léčbu nepřerušovat.

Obecně se také doporučuje podávat při počínajících obtížích spíše glukosamin, zatímco chondroitin se hodí u chronických stavů a pokročilejšího opotřebení. Stupeň opotřebení přesně zhodnotí pouze lékař na základě vyšetření, jednoduchou nápovědou je přetrvávající bolest.

Je třeba počítat s tím, že tablety musí projít žaludkem a vstřebat se do krve, k samotnému kloubu se tak dostane jen část účinné látky. A například vůbec nemá smysl polykat kolagen, ačkoli ho chrupavky obsahují a nabízelo by se to - jde o bílkovinu, kterou tělo neumí poslat zrovna do kolen a využije ji třeba na obnovu kůže nebo svalů jinde v těle.

Měsíční kúra v podobě doplňků stravy obvykle vyjde na 400 až 800 korun. Na nižší průměrnou cenu se dá dostat při objednání balení na více měsíců v některém z e-shopů. Potravinové doplňky si vždy budete platit v plné výši ze svého.

Volně prodejné léky vyjdou na 600 až 1 000 korun měsíčně. Ušetřit můžete, pokud vám lék (například Condrosulf 800) předepíše lékař. V danou chvíli na něj může částečně přispět pojišťovna, i když i tak je většinou třeba několik set korun doplatit. Doplatek se ale započítává do ročního limitu na léky. Ten činí u dospělých 5000 korun ročně, ale od 65 let se snižuje na 1000 korun a od 70 dokonce na pět set korun. Jakmile tento limit překročíte, žádné další peníze za léky předepsané lékařem platit nebudete.

Léky na bolavé klouby smí předepisovat především ortoped nebo revmatolog. Praktický lékař sice také může vystavit recept, ale v takovém případě si je pacient obvykle hradí v plné výši, protože pojišťovna podmiňuje úhradu vyšetřením u specialisty.

O potravinových doplňcích a lécích na klouby se nejčastěji mluví v souvislosti s artrózou, kdy potíže způsobuje postupný úbytek chrupavky kvůli věku, přetěžování či nadváze nebo po úraze, pomoci mohou ale i jindy.

Efekt mohou mít třeba u takzvaného běžeckého kolena (odborně chondromalacie pately), což je bolestivé změknutí chrupavky pod čéškou, které trápí zejména mladší sportovce při běhu či chůzi ze schodů.

Pomoci mohou také při rekonvalescenci po úrazech a operacích menisků či vazů, kdy pomáhají stabilizovat vnitřní prostředí kloubu, nebo jako prevence u aktivních sportovců vystavených extrémní zátěži.

Naopak k ničemu jsou u mechanických blokád, jako je například utržený kus menisku vzpříčený v kloubu, nebo u akutních zánětů, kdy je koleno horké a zarudlé. V takovém případě je potřeba spíše jít na okamžitou punkci či si nechat předepsat antibiotika.

Stejně tak nemá smysl začít je užívat až tehdy, když kolena kvůli artróze bolí tak, že to člověku komplikuje život a znemožňuje běžné fungování. Neopraví totiž vážně poškozené struktury v kolenním kloubu.

Spolu s přípravky na zlepšení kloubů je vždy třeba nezapomínat na to, že kloubům prospívá dostatek pohybu, případně fyzioterapie. Pohyb totiž pomáhá i s výživou chrupavky. Díky němu se z chrupavky vytlačuje tekutina s odpadními látkami, a naopak se tam nasává čerstvý kloubní maz plný živin a kyslíku. Skvěle na to v případě kolen funguje třeba obyčejná chůze.

Pohyb je tak nutný i k tomu, aby se do kolen vůbec dostaly účinné látky z tabletek. Abyste cítili potřebný efekt, je zároveň třeba užívat je dlouhodobě. O ničem z toho reklamní spoty postavené na zobrazení okamžité úlevy po užití tablety na bolavé klouby většinou nemluví.

Lépe než tabletky mohou klouby vyživit injekce, jimiž se účinná kyselina hyaluronová dopravuje přímo ke koleni. Terapie obvykle probíhá buď formou jednorázové aplikace, nebo v sérii tří až pěti injekcí v týdenních intervalech.

Podle ortopeda Petra Mašáta z pražské Nemocnice Vršovice je injekce ideálním způsobem, jak dostat účinnou látku přesně tam, kde je potřeba – dovnitř kloubního pouzdra. Injekci může předepsat a aplikovat výhradně specialista, nejčastěji ortoped či revmatolog, kteří mají zkušenost s přesným zavedením jehly do kloubní štěrbiny.

Kyselina hyaluronová vytvoří na povrchu chrupavek kluzký ochranný film. Kloub díky tomu přestane drhnout, získá zpět svou pohyblivost a tekutina v něm začne opět účinně tlumit nárazy. Injekce dokáže ulevit od bolesti a ztuhlosti v řádu dnů.

Nejen v internetových debatách se dá narazit na to, že si diskutující na potíže s bolestí kloubů doporučují přípravky určené pro zvířata, nejčastěji pro koně. Jde zejména o přípravek Alavis, o kterém lidé věří, že vzhledem k velikosti koně obsahuje více účinných látek. Ve skutečnosti jedna odměrka obsahuje přibližně 1 500 mg glukosaminu a 600 mg chondroitinu, což jsou dávky srovnatelné s běžnými lidskými léky.

Je pravda, že v něm je vysoká dávka látky zvané MSM (methylsulfonylmethan), která může přinést okamžitou úlevu od bolesti a otoku, proto si lidé zřejmě myslí, že přípravek pro koně je lepší. MSM však neopravuje mechanické poškození, pouze dočasně zklidňuje podrážděné vnitřní prostředí. To znamená, že člověku se uleví, ale skutečná příčina potíží se neřeší a poškození se může dále zhoršovat. Dlouhodobé užívání tak problémy, které mohou na chvíli ustoupit, ve skutečnosti zhorší. Látku často obsahují i potravinové doplňky, ale ne v tak vysokém množství.

Lékaři každopádně před přípravky pro koně důrazně varují. „Stravu určenou pro domácí zvířata asi taky nikdo z nás nekonzumuje,“ komentuje takové chování primář Jan Burda z brněnské kliniky SurGal. Podle něj je zásadním problémem fakt, že lidský organismus má jiné nároky na vstřebávání i čistotu látek než zvířecí trávicí trakt.

Veterinární přípravky navíc nepodléhají tak přísné kontrole na přítomnost těžkých kovů či nečistot jako humánní léčiva. Navíc složení pro koně nepočítá s ochranou lidské žaludeční sliznice, což může při vysokých koncentracích vést k vážnému podráždění žaludku.