Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mezi lékaři a lékárníky se rozhořel spor o nabízení doplňků stravy v lékárnách. Někteří farmaceuti totiž pacientům při výdeji léků na recept doporučují i vitaminy, probiotika nebo další přípravky. Podle lékařů ale mnohé z těchto produktů nemají žádný prokázaný účinek - a jejich prodej považují spíš za obchodní tah než součást léčby.
Předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Štěpán Svačina na problém upozornil v otevřeném dopise, který zároveň rozeslal všem členům odborné společnosti - tedy více než 37 tisícům odborníků.
Šílené peníze za něco, co nemá žádný účinek
Farmaceuti se proti výtkám ostře ohradili. Kritiku označují za nepodloženou, zobecňující a poškozující důvěru veřejnosti. Vadí jim i to, že s nimi podle jejich slov nikdo situaci předem neprojednal.
To ale Štěpán Svačina odmítá. „Myslím, že se za tím dá udělat tečka. Ale realita je taková, že lidé platí šílené peníze za něco, co nemá vůbec žádný účinek,“ říká. Jak by podle něj měl být systém nastavený i proč se rozhodl celou věc řešit veřejně, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Vymezili jste se proti doporučování doplňků stravy k lékařským receptům. V čem je podle vás největší problém?
Je to celosvětový problém, ta praxe trvá léta. Například v The Journal of Family Practice (americký odborný časopis pro praktické lékaře, pozn. red.) vychází v téměř každém čísle článek, který upozorňuje, že konkrétní doplněk je nesmysl. Některé doplňky spadají do kategorie C nebo D, což znamená, že pro jejich účinnost neexistují žádné důkazy.
U nás se běžně propagují věci jako třeba kanadské brusinky – nejrůznější blbosti bez jakéhokoli prokazatelného efektu. Například diabetologické společnosti – americká i evropská – výslovně uvádějí, že diabetici nemají užívat žádné polyvitaminy ani doplňky. Přesto jim jsou běžně nabízeny. To je neetické.
„Zpochybňování autority lékaře“
Prodej doplňků stravy popisujete jako dlouholetou praxi. Proč jste se rozhodli jednat právě teď?
Tuto konkrétní kauzu rozdmýchala endokrinologická společnost. Na jedné přednášce pro lékárníky údajně zaznělo, že k hormonům na štítnou žlázu se má přidávat selen, začali ho automaticky nabízet každému pacientovi. Endokrinologové to ale začali řešit ve svém výboru, postupně se přidaly další odborné společnosti – upozornily například na nesmyslné přidávání koenzymu Q10 k lékům na cholesterol nebo vitaminových směsí pro diabetiky.
Celá kauza kolem probiotik je také velmi sporná. Podle infekcionistické společnosti je jejich přidávání k antibiotikům naprostý nesmysl. Mnohé studie potvrzují, že to může dokonce zpomalit obnovu přirozené střevní mikroflóry.
To, co nám nejvíc vadí, je, že lékárník tímto jednáním zpochybňuje autoritu lékaře. Pacientovi říká: „Pan doktor vám měl napsat ještě něco, já vám to nabízím teď.“ To je špatně.
Jak jste to tedy řešili?
Původní dopis prezidentovi lékárnické komory byl formulován nekonfrontačně – ptali jsme se, zda by nešlo doplňkové prodeje k lékům na recept omezit. Odpověď byla vyhýbavá.
Předsedy České farmaceutické společnosti - který byl v kopii prvního dopisu - jsem se proto později zeptal: „Co navrhujete, abych dělal dál?“ A on odpověděl: „Obraťte se na řetězce, dělají to hlavně ony.“
Ale to není pravda – doplňky přidávají všichni. V předsednictvu jsme se pak shodli, že nebudeme řešit řetězce, ale napíšeme přímo našim členům. Ať informují pacienty, že tato praxe není v pořádku.
Lékárníci si ale stěžovali, že jste s Českou farmaceutickou společností ČLS nejednali.
Radil jsem se s jejím předsedou. Vůbec nenabídl, že by farmaceutická společnost pomohla. Pak nám vytýkali, že jsme s nimi nejednali, ale to není pravda.
Myslím, že se za tím vším dá udělat velká tečka. Ale realita je taková, že lidé platí šílené peníze za něco, co nemá vůbec žádný účinek.
Reakce České farmaceutické společnosti
Otevřený dopis předsedy výboru České farmaceutické společnosti ČLS JEP Martina Doležala adresovaný předsedovi ČLS JEP Štěpánu Svačinovi.
Vážený pane předsedo,
výbor České farmaceutické společnosti se důrazně ohrazuje proti formě a obsahu dopisu rozeslaného členům ČLS JEP dne 1. 7. 2025.
Farmaceuti poskytující zdravotní služby na všech úrovních v České republice se řídí platnou legislativou a Etickým kodexem České lékárnické komory a usilují o maximálně individuální přístup k pacientům s cílem přispět k jejich optimální adherenci k léčbě.
Omezená kontrola
Jde tedy podle vás „jenom“ o peníze, nebo je celý problém nebezpečnější?
Nebezpečné to samozřejmě je. Vezměte si například reklamy na „požírače cukru“ - občan si pak může říct, že budou účinnější než léky, které mu předepisuje diabetolog.
Tyto přípravky ale nejsou vůbec nijak kontrolované. Kontrolujeme u nich jen to, co u běžné potraviny – tedy jestli neškodí a neobsahují toxické látky. Obsah účinných látek ale nikdo systematicky neověřuje.
Pacient se pak může domnívat, že je léčen, může kvůli tomu přestat užívat skutečné léky. Ekonomický aspekt je ale podle mě ještě horší – lidé dávají peníze za něco, co neúčinkuje.
Lékárníkům nicméně vadilo, že předložené výtky nejsou dostatečně konkrétní.
To je pravda. Nechtěli jsme je hned konfrontovat, první dopis neobsahoval příklady. Druhý už ano, jsou tam čtyři. Dalo by se jich uvést víc. Předsednictvo se shodlo třeba na přidávání probiotik k antibiotikům, koenzymu Q10 ke statinům – to je podle nás nesmysl. Teď se přidal selen, což je velký byznys.
Na čem se ta tvrzení ale zakládají?
To jsem přesně nezjišťoval. Ale členové endokrinologické společnosti, kterých je asi 500, se s tím setkali a začali si říkat, co to je za nesmysl. Tak to začali řešit.
Lékárníci to ale kritizují a mluví o „zástupné aféře“. Jak na to reagujete?
Zástupná aféra to není. Jde o zdravotnická povolání, která existují vedle sebe a snaží se spolupracovat. Nikdy jsme proti lékárníkům nic nepodnikli. Ale to, že začali k receptu přidávat něco dalšího, je problém. Je to jasný zásah do kompetencí lékaře.
Když přijde pacient do lékárny a lékárník mu řekne: „Pan doktor vám měl předepsat ještě toto, nabízím vám to,“ tak je to konfrontace dvou povolání, která by si neměla škodit, ale pomáhat.
Uvolnění reklamy i omezení prodeje
Podle vás by lékárníci při výdeji léků na recept neměli doplňky vůbec doporučovat?
Už v prvním dopise jsme napsali, že pokud přijde pacient do lékárny s kašlem a řekne: „Dejte mi něco na kašel,“ tak je zcela na lékárníkovi, co mu doporučí. Ale neměli by to dělat při výdeji léků na recept.
Pacient může samozřejmě zapomenout něco říct lékaři – třeba že má kašel – a lékárník mu může něco doporučit. Ale když lékárník aktivně řekne: „K tomuto receptu byste měl užívat ještě toto,“ je to neuvěřitelná drzost jednoho zdravotnického povolání vůči druhému.
Co by se mělo konkrétně změnit?
Nejlepší by bylo, kdyby byly lékárny dobře zaplacené, aby nemusely tyto věci prodávat. Ale to nejsou nikde ve světě. Vždycky budou malé lékárny, které jsou na tom hůře než řetězce, a budou si takto pomáhat. S tím nic neuděláte.
Podle mě by velmi pomohlo, kdyby v Evropě nebyla zakázaná reklama na léky. Dnes je to obrovský omyl, naprostý nesmysl. A lékárníci by to prostě neměli dělat – mají dost lidí i bez receptu, tam se můžou realizovat.
Budete s farmaceutickou společností nyní jednat?
S některými z nich se spojím. Jsou naše členská složka. Když se budou chtít sejít s vedením společnosti, tak se s nimi kdykoliv sejdeme. To není problém.
Konkrétně ale domluvení nejste?
Zatím ne, jsou prázdniny. Další předsednictvo máme v září. Kdyby chtěli přijít, mohou. Snažíme se spolupracovat.
