Ruský sport pomlouvá a provokuje. Přesto se dere na mezinárodní scénu

Následující slova vyřkl plavec Kirill Prigoda, držitel dvou zlatých medailí z loňského mistrovství světa. Je v nich všechno, co musíte vědět o současném Rusku: „Nebylo to lehké období pro sportovce. Zdaleka ne všichni ho zvládli, mnozí museli kariéru zabalit. Teď to celé ale půjde jinak. Vracíme se s vlajkou a hymnou, jsme zpátky. Je to velké vítězství celé naší země. Ale především - jejího vedení.“

Prigoda neříká, proč před čtyřmi lety byli ruští plavci vyloučeni z mezinárodních závodů.

Vůbec nezmiňuje šílenou válku, kterou Putinův režim rozpoutal na Ukrajině.

Stydlivě mlčí o tom, kdo jmenovitě nese zodpovědnost za tisíce obětí. A také za to, že velká část jeho kamarádů musela ukončit kariéru.

Naopak horlivě děkuje politickému vedení za návrat vlajky a hymny.

Je to další ukázka servility a pokrytectví, které jsou nyní v ruské zemi na denním pořádku. A zároveň důrazná odpověď těm, kdo si stále myslí, že sport je mimo politiku.

Ne, není. Alespoň ne v dnešním Rusku.

Po zimní sportovní sezoně Rusové obnovili vehementní tlak na ukončení mezinárodní izolace. Minulé období z jejich pohledu nedopadlo nejlépe. Na paralympiádu se sice dostali s vlajkou a hymnou, ale olympiáda pro ně proběhla v omezeném režimu. Klání v Itálii se zúčastnilo jenom třináct sportovců, kteří museli splnit celou řadu přísných požadavků. Navíc závodili pod neutrální vlajkou, v týmových soutěžích země zastoupená nebyla.

Tentokrát se Rusko zaměřilo na letní sporty.

„Náš cíl je jasný. Za dva roky na hrách v Los Angeles chceme zastoupení bez omezení,“ sebevědomě hlásá ministr sportu Michail Degťarev.

Nyní spolu s kolegy usilovně testuje odolnost vedení jednotlivých světových federací. Občas něco přislíbí, někdy zkusí i zatlačit.

Jako jedna z prvních povolila mezinárodní federace plaveckých sportů, World Aquatics. Vede ji Husajn Musallám z Kuvajtu, který je k Rusům tradičně vstřícný. Loni odsouhlasil jejich start jako neutrálních sportovců, letos v lednu dal juniorům svolení závodit se všemi státními symboly. A teď zavelel k definitivnímu ústupu.

Rozhodnutím World Aquatics sportovci z Ruska a Běloruska dostávají možnost startovat na závodech bez omezení. Jen musí absolvovat čtyři negativní dopingové zkoušky a nesmí při soutěži propagovat válku na Ukrajině. Budou se moci se vším všudy zúčastnit už letního mistrovství Evropy v Paříži.

„Jsme odhodlaní zajistit, aby bazény a otevřená voda zůstaly místy, kde se sportovci všech národů mohou sejít v mírumilovném zápolení,“ prohlásil Husajn Musallám.

Upravená kritéria povolí start také Jevgeniji Rylovovi. Dvojnásobný olympijský vítěz a mistr světa se původně nemohl ucházet o status neutrálního sportovce kvůli politické angažovanosti. Hned po zahájení agrese na Ukrajině se znakař zúčastnil agitačního shromáždění na olympijském stadionu v Lužnikách. Hlásal souhlas s válkou a demonstroval plnou podporu Vladimiru Putinovi, po jehož boku stál na jevišti.

Jako vděčnost za prokázanou loajalitu dostal post v ruské federaci plaveckých sportů. Zároveň se uchází o poslanecké křeslo v parlamentu Kirovské oblasti od Putinova hnutí Jednotné Rusko. Čerstvé změny v mezinárodní legislativě mu umožňují také návrat do bazénu.

„Zatím jsem nad tím neuvažoval, ovšem teď je možné všechno. Nejprve se ale musím vrátit do závodního módu a nabrat formu,“ už se nechal slyšet.

Rozhodnutí World Aquatics vyvolalo nespokojenost celé řady zemí. Severská skupina plaveckých federací, kam patří Norsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Island, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Faerské ostrovy, vyjádřila kategorický nesouhlas s návratem Rusů a Bělorusů. Navíc vydala prohlášení, že nebude pořádat závody, kde by měla vlát ruská vlajka a případně znít ruská hymna.

Stejný postoj zaujalo Polsko, které za rok bude hostit kontinentální mistrovství ve skocích do vody. „Už jsme informovali evropskou federaci, že podle našich interních regulí se sportovci z Ruska a Běloruska nebudou moci zúčastnit těchto soutěží,“ prohlásila Otylia Jędrzejczaková z Polského plaveckého svazu.

Český svaz zatím zůstává stranou dění. „Pro pořádání velkých mezinárodních závodů nemáme potřebnou infrastrukturu. Proto podobná vyjádření z naší strany by byla pouhým plácnutím do vody,“ vysvětluje jeho předseda Jakub Tesárek.

Nespokojené reakce evropské plavecké komunity však Rusko vůbec nemrzí. Naopak se ještě oponentům vysmívá. „Jen ať odmítají pořadatelství, pak nám toho připadne víc. Budeme všechny soutěže hostit s radostí, kapacity pro ně máme,“ škádlí Světlana Žurovová, olympijská vítězka a poslankyně Státní dumy.

Mezitím existuje vyzkoušený nástroj, kterým by se rozhodnutí plavecké federace dalo zvrátit. Jeho funkčnost ukázala už baráž o účast na fotbalovém mistrovství světa 2022. Jen připomeňme, že FIFA navzdory agresi na Ukrajině nejprve ponechala Rusko mezi uchazeči o místenku do Kataru. Sborná si měla původně v semifinálové kvalifikaci poměřit síly s Polskem, zatímco druhý pár tvořily Švédsko a Česko.

Teprve poté, co Poláci odmítli hrát s ruskou reprezentací, a stejným činem pohrozili taky Švédové, musela FIFA konat. Nejprve vyškrtla Rusy ze seznamu potenciálních účastníků MS 2022, pak je vyloučila ze všech mezinárodních turnajů.

Kolektivní bojkot je vynucené, ale velmi účinné opatření. Zdá se ovšem, že národní plavecké federace nemají pro tento krok dost odvahy.

Co bude dál? Není pochyb, že se nyní Rusové zaměří na jiné letní sporty. Budou pomlouvat, tlačit, slibovat a vyhrožovat. Mezinárodní olympijský výbor už dříve prohlásil, že nechává veškerá rozhodnutí na jednotlivých světových federacích.

„Je to na každém svazu jako výhradní autoritě pro své soutěže, aby rozhodl o této otázce,“ řekla prezidentka MOV Kirsty Coventry.

Záležet tedy bude na tom, jak jsou nastaveny rozhodovací procesy v každé mezinárodní federaci. A také na vnitřní legislativě.

Například Mezinárodní lyžařská federace (FIS) otázku vyloučení Rusů a Bělorusů výslovně podcenila. Toto rozhodnutí svého času učinil výkonný výbor organizace, aniž by ho projednal s členskou základnou. To umožnilo Rusku napadnout verdikt u Sportovního arbitrážního soudu (CAS). Ten pak nařídil FIS připustit ruské lyžaře k závodům na olympiádě.

Naopak Mezinárodní biatlonová unie (IBU) z právního hlediska udělala všechno správně. Vyloučení Ruska a Běloruska odsouhlasil její nejvyšší orgán, Kongres IBU. Je to sněm všech národních svazů, jehož rozhodnutí mají velkou legitimitu. Navíc interní pravidla umožňují účast v soutěžích jenom členům unie. Rusko i Bělorusko momentálně tyto normy nesplňují, tudíž nemají právo závodit pod záštitou IBU.

Nejsilnější tlak bude aktuálně jistě směřovat na World Athletics. Je to organizace, která zastřešuje největší individuální letní sport. Navíc zrovna v atletice Rusové nemají právo závodit ani jako neutrální sportovci. Pokud by se jim podařilo prolomit tento zákaz, pak by se dala očekávat řetězová reakce i v jiných světových federacích.

Ruská propaganda už zahájila frontální útok na atletického prezidenta Sebastiana Coea. Dvojnásobný olympijský vítěz je vykreslován jako rusofob, který nenávidí absolutně všechno, co je spojené s Ruskem. Kremelská média zdůrazňují, že probíhá poslední volební období slavného Brita. A podotýkají, že přichází čas pro interní jednání s jeho možnými nástupci.

Můžete si být jistí, že tato práce se už rozběhla.