Západní Evropa znovu vynechala Polsko z klíčové schůzky o Ukrajině

„Měl to být Výmarský trojúhelník. Jenže Británie zaskočila místo Polska a v trojúhelníku s Německem a Francií dnes rozhoduje o podobě míru na Ukrajině,“ píše polský deník Rzeczpospolita.

Shrnuje tak pondělní evropské jednání o vývoji jednání ohledně konce ruské agrese na Ukrajině. Na dohodu s Ruskem – za podmínek přijatelných zejména pro Moskvu – tlačí Spojené státy a Evropa se snaží „trumpovský diktát“ usměrňovat.

Za premiérem Keirem Starmerem do britské metropole dorazili prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron a také spolkový kancléř Friedrich Merz.

Ani polský premiér Donald Tusk ani prezident Karol Nawrocki v Londýně nebyli. Je to už podruhé, co polský zástupce chybí u stolu při důležitém jednání.

Naposledy to bilo do očí v srpnu, kdy byli u Donalda Trumpa lídři Německa, Velké Británie, Itálie, Francie a Finska a šéfové NATO a Evropské komise.

Média nad Vislou se teď ptají, proč Polsko opět stojí stranou. Země přitom přímo sousedí s napadenou Ukrajinou a zažívá Ruskem organizované sabotážní akce i vzdušné poplachy.

Připomeňme, že v září nad Polsko doletělo přes dvacet ruských dronů. Polsko má navíc dlouhodobě „velmocenštější“ ambice, ve velkém zbrojí a panuje v něm politická shoda na vybudování silné armády.

Podle mluvčího polské vlády navrhl sestavu jednání britský premiér. „Premiér Donald Tusk je po celou dobu v kontaktu s partnery. Před několika dny jsme byli v Berlíně. Těch úrovní rozhovorů je opravdu hodně a také se prostě neustále mění,“ uvedl Adam Szłapka ve státní Polské televizi.

„Ne každý formát přináší konkrétní výsledky a Polsko navíc nechce a ani nemá být u všeho, protože se někdy schvalují kroky, s nimiž se prostě nemůžeme ztotožnit,“ dodal mluvčí.

Ani podle náměstka ministra obrany Cezaryho Tomczyka z Občanské koalice nejde o polskou prohru. „Je to určitý důsledek přijatých rozhodnutí. A připomeňme si, že Polsko od samého začátku deklarovalo, že nemá v úmyslu vysílat své vojáky na Ukrajinu,“ řekl v pondělí v televizi Polsat.

To potvrzují i slova politologa Romana Kuźniara z Varšavské univerzity. „Trochu jsme se z těch jednání sami vytlačili, protože nechceme poslat na Ukrajinu v rámci mírových sil ani jednu symbolickou četu,“ citoval Kuźniara server Onet.

Z Varšavy dlouhodobě zaznívá, že na Ukrajinu za žádných okolností vojáky nepošle, a při dřív zvažované evropské mírové misi by Polsko zajišťovalo logistickou podporu. Na tom panuje shoda mezi vládou i opozicí.

Z opozice teď ale na Tuskovu adresu zaznívá kritika. „Je to obrovská diplomatická prohra Polska. Polsko by teď mělo být u jednacího stolu. Chtěl bych vědět, proč byli ministr zahraničí Radosław Sikorski a premiér Donald Tusk z tohoto evropského formátu vyloučeni,“ prohlásil například europoslanec opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Adam Bielan, jenž má blízko k lídrovi PiS Jarosławu Kaczyńskému.

Pro upřesnění: Sikorski se v pondělí po londýnském jednání účastnil videohovoru, ke kterému Starmer přizval i zástupce Finska, Itálie, Norska, Nizozemska, Dánska, Švédska, Turecka a také generálního tajemníka NATO a předsedy Evropské rady a Evropské komise.

Sám premiér Tusk se k věci zatím nevyjádřil. V kontextu toho, že západoevropské státy znovu opomíjí Varšavu, se ovšem připomíná detail z jarní cesty do Kyjeva.

Tam se Tusk vydal společně právě se Starmerem, Macronem a Merzem. Jenže zatímco trojice jela ve společném vagonu, Tusk byl v jiném. Tehdy se to vysvětlovalo chybou ukrajinských organizátorů.

Pozdější vývoj ale hází na celou věc jiné světlo. Britský premiér, německý kancléř a francouzský prezident se začali scházet častěji.

Když Bílým dům na konci listopadu zveřejnil svůj osmadvacetibodový plán, podle kterého by de facto východ Ukrajiny připadl putinovskému Rusku, trojice se snažila o diplomatickou protiofenzivu. Na jednání do Švýcarska vyslali lídři své hlavní bezpečnostní vyjednavače: Jonathana Powella, Emmanuela Bonnea a Güntera Sauttera.

Mimochodem, v původním Trumpově plánu byla stručná zmínka i o Polsku. Právě tam měly být rozmístěny evropské stíhačky. Podle polských médií ale věc s Varšavou nikdo nekonzultoval, což popudilo Tuska, který dlouhodobě nemá dobré vztahy s Trumpem.

Proti plánu se tehdy ohradil i polský prezident Karol Nawrocki, který přitom staví na image evropského trumpisty. Odpovědi na dotaz, zda s Trumpem o téhle věci mluvil, se Nawrocki vyhnul.

Podle úterního vyjádření prezidentova poradce si Nawrocki s Trumpem mezi zářím a dneškem telefonovali.

Ani polský prezident se ovšem pondělního londýnského summitu neúčastnil. Jeho spolupracovníci od londýnské schůzky dávají ruce pryč – podobně jako od té v září v Bílém domě.

Tehdy argumentovali tím, že Nawrocki se do Oválné pracovny chystá o pár týdnů později po své ose. Teď uvádějí, že prezident zná hranice svých kompetencí a že zahraniční politiku vede vláda. S tou je Nawrocki v řadě ohledech v ostrém sporu a ten se týká právě i zahraniční politiky.

Podle už zmíněného politologa Romana Kuźniara to komplikuje pozici Polska. „Naši zahraniční partneři raději Polsko nezapojují do důležitých jednání. Prezident se svými destruktivními postoji snaží naši diplomacii paralyzovat. Může si spolu s PiS gratulovat, protože je to vidět třeba na vztazích s Německem,“ uvedl.

Jeden efekt pro Polsko londýnský summit má. Možná se totiž hnou ledy mezi novým prezidentem Nawrockým a ukrajinským prezidentem Zelenským. Ten totiž v pondělí Nawrockého pozval na návštěvu Kyjeva a ujistil, že sám zavítá do Polska, jakmile obdrží pozvání od polské hlavy státu.

Polsku také vyjádřil vděčnost za pomoc a podporu. Vyslyšel tak apel z minulého týdne, ve kterém se Nawrocki dovolával symetrie ve vztazích a „vyjádření vděčnosti polským vojákům a polskému národu“.

Zelenskyj přitom Polsku veřejně děkuje opakovaně už od února 2022.