Článek
Blížící se jev nazývaný super El Niňo pravděpodobně způsobí postiženým africkým zemím celkové škody ve výši deseti až 20 miliard dolarů (zhruba 212 až 423 miliard korun) a vyvolá masovou migraci z nejvíce zasažených oblastí. Agentuře Reuters to sdělil přední klimatolog Africké rozvojové banky Anthony Nyong.
Podle klimatologů je stále pravděpodobnější, že se letos jev El Niňo přispívající k oteplování planety zformuje v silnější formě. Takzvané super El Niňo je charakterizováno výrazným oteplením povrchu moře ve východním Tichomoří, což může zásadně ovlivnit počasí po celém světě.
„Jen tato událost sníží HDP silně zasažených zemí v průměru o jedno až dvě procenta, což na celém kontinentu představuje zhruba deset až 20 miliard dolarů,“ sdělil Nyong agentuře Reuters.
Nejnovější prognózy Africké rozvojové banky z května předpovídaly, že Afrika jako celek letos zaznamená hospodářský růst 4,2 procenta, v roce 2027 potom měl hrubý domácí produkt (HDP) růst o 4,4 procenta. Bylo to však podmíněno předpokladem, že se zmírní důsledky izraelsko-americké války proti Íránu. Zároveň to bylo ještě předtím, než se začalo hovořit o super El Niňu.
Nyongův odhad pravděpodobných ztrát ve výši deseti až 20 miliard dolarů je první předpovědí, kterou v souvislosti se zesíleným jevem El Niňo poskytla významná nadnárodní rozvojová banka. Neposkytl sice rozpis odhadu podle jednotlivých zemí, varoval však, že se pravděpodobně nebude jednat o ojedinělý jev.
Banka odhaduje, že afričtí zemědělci již letos čelí ztrátě příjmů ve výši téměř 330 milionů dolarů. Významně zasaženo by mohlo být rybářství v důsledku stoupajících teplot moře a bouří.
„Když k těmto šokům dojde, země se posunou o dva kroky zpět,“ uvedl Nyong. „Nechceme, aby naše země sklouzly do chudoby,“ dodal.
Sucho, kterým v posledních letech trpí velká část regionu Sahel, může přetrvávat. Zkušenosti Mosambiku po cyklonu Idai v roce 2019 ukazují, že zotavení z velkých bouří může trvat roky.
Zpráva OSN z října odhaduje, že do roku 2035 budou rozvojové země celkově potřebovat přibližně 365 miliard dolarů (téměř osm bilionů korun) ročně na boj proti změně klimatu. Mezinárodní veřejné financování adaptačních opatření nicméně v roce 2023 činilo pouhých 26 miliard dolarů.
Nyong uvedl, že Afrika bude letos vzhledem k očekávané síle jevu El Niňo potřebovat až 100 miliard dolarů. „Potřeba (finančních prostředků na přizpůsobení se změně klimatu) již činila přibližně 50 miliard dolarů,“ doplnil Nyong s odkazem na následujících 12 měsíců. „K tomu se však přidá dalších 30 až 50 miliard dolarů,“ uvedl.
K problémům se podle Nyonga přidají i humanitární tlaky a banka identifikovala Súdán, Jižní Súdán, Demokratickou republiku Kongo, Somálsko, Mali, Burundi, a dokonce i Nigérii jako země, které by mohly čelit obzvláště závažným dopadům.
„Až El Niňo přijde, dojde k masové migraci,“ řekl. Dodal, že se očekává zdvojnásobení ceny kukuřice, klíčové základní potraviny v mnoha postižených zemích.
