Systém je pokřivený, hlásá nová britská partaj. Těží ze Starmerovy neobliby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Labouristická strana nedokázala udělat nic pro zlepšení životů lidí,“ odůvodnila začátkem července svůj odchod z Labouristické strany poslankyně Zarah Sultana. Jedním dechem pak oznámila založení nové politické strany s bývalým labouristickým lídrem Jeremym Corbynem.

Pak už věci nabraly rychlý spád. 24. července spustili webové stránky s provizorním názvem Your Party („Vaše strana“), kde se mohou jejich příznivci registrovat. Během prvních 24 hodin tak podle Corbyna učinilo přes 300 tisíc lidí, v neděli pak mělo číslo pokořit půl milionu.

Čísla je nutné brát s rezervou. Na webu stačí zadat jméno, e-mail a poštovní směrovací číslo a zapsat se tak do stranického newsletteru.

Jde spíš o výraz podpory nové straně než o plnohodnotné členství. Přímé srovnání s 309 tisíci členů nejsilnější Labouristické strany nebo 123 tisíci opozičních konzervativců tak není úplně spravedlivé. Ilustruje ale rostoucí nespokojenost britské veřejnosti s tradičními politickými stranami.

Podle průzkumu od společnosti YouGov ze začátku července je 18 procent Britů otevřeno myšlence, že by Corbynovu stranu volili. „A to není vůbec špatné. Musíme mít samozřejmě na paměti, že jde o ty, kdo volbu zvažují a nemusí pro ni nakonec hlasovat, ale když 18 % britských voličů říká, že by byli ochotní takovou stranu volit, je to pořád významné,“ komentoval to pro televizi Sky News Patrick English, politický analytik YouGov.

Průzkum ukázal, že partaj podporují především nejmladší voličské skupiny - mezi lidmi ve věku 18 až 24 let je to dokonce 36 %. Mobilizují se především mezi současnými voliči labouristů a zelených.

„Voliči ,levicového bloku‘ – ti, kteří v posledních volbách volili labouristy, zelené nebo některé další menší strany – zažívají velkou frustraci,“ vysvětloval English zdroje podpory pro Corbynovu stranu. „Jsou frustrovaní z Labouristické strany a její politiky, z jejího přístupu k otázkám, jako jsou příspěvky lidem s postižením, ceny paliv nebo situace v Gaze. A to otevírá prostor pro novou stranu.“

Poslankyně Sultana například při svém odchodu od labouristů připomněla červnový zákon omezující příspěvky pro lidi se zdravotním postižením, přiostřenou protiimigrační rétoriku premiéra Keira Starmera a „aktivní podíl na genocidě v Gaze“. Reprezentuje tak rozčarování části levého křídla labouristů, že se strana pod Starmerovým vedením postupně posunuje doprava.

Nová strana staví na kritice systémových nerovností a vládních škrtů. „Pokud v šesté nejbohatší zemi světa žije 4,5 milionu dětí v chudobě, systém je pokřivený. Pokud se obří korporace obohacují na narůstajících cenách, systém je pokřivený. Pokud vláda říká, že nejsou peníze pro chudé, a přitom posílá miliardy na válku, systém je pokřivený,“ napsali Corbyn a Sultana ve společném prohlášení.

Slibují zvýšení daní pro nejbohatší, konec privatizací ve veřejném zdravotnictví a převedení britských železnic, energií, vody či pošty do veřejného vlastnictví. Krom toho se vymezují proti snaze vinit z ekonomických problémů Británie migranty a žádají zastavení vojenské podpory pro Izrael.

Nové politické strany to nemají v britském většinovém systému obvykle jednoduché.

Jak připomíná v komentáři pro The Conversation politolog z Queen Mary University v Londýně Colm Murphy, nejedná se zdaleka o první levicovou alternativu k dominantním labouristům. Žádná z nich - od britské Komunistické strany z roku 1920 po Left Unity (Jednotnou levici) z roku 2013 - ale nedosáhla významnějšího volebního úspěchu.

Přesto podle Murphyho nelze stranu „zcela odepsat“. V současném politickém kontextu „má šanci se prosadit, pokud bude mít jasnou volební strategii“, včetně ochoty spolupracovat v konkrétních obvodech s dalšími levicovými stranami. Musí si také „kultivovat vlastní instituční a aktivistickou základnu a správně načasovat svá veřejná vystoupení“.

Corbynovi se ostatně i po vyloučení z Labouristické strany podařilo získat ve volbách v roce 2024 poslanecký mandát a zůstává jedním z nejznámějších britských politiků. „Corbyna každý zná, ví, za čím stojí. A to je pro novou stranu polovina úspěchu,“ připomněl pro The Guardian politolog Robert Ford z Manchesterské univerzity.

Nová strana může také těžit z oslabení labouristů a konzervativců, kteří od začátku 20. století dominovali britské politice.

Už loňské volby byly ve výsledku spíš porážkou konzervativců než skutečným vítězstvím labouristů. Ti sice díky nižší volební účasti a lepší strategii získali přes 400 mandátů, ale o zhruba milion hlasů méně než v roce 2019.

Propad popularity labouristů od loňského volebního vítězství pak Seznam Zprávy popsaly už v minulosti. Podle YouGov v současnosti Starmerovu vládu podporuje jen 14 % obyvatel, zatímco 65 % jí vyjadřuje nedůvěru.

Ještě hůř jsou na tom od loňské prohry opoziční konzervativci. Jejich voliče přebírá zejména krajně pravicová Reform UK Nigela Farageho. Ta se pro část britského publika stala nejvýraznějším opozičním hlasem a v průzkumech už vede i před labouristy.

Z propadu konzervativců a labouristů ale při posledních volbách těžily i tradiční menší strany, středoví Liberální demokraté a levicová Strana zelených. Právě zelení by se tak pro Corbyna mohli stát volebním spojencem. Deníku The Guardian tuto možnost potvrdil i jejich současný předseda Zack Polanski: „Jsem připraven spolupracovat s každým, kdo je ochoten postavit se krajně pravicové hrozbě Reform UK a nepopulární labouristické vládě.“

Corbyn asi v tuto chvíli nemůže očekávat, že by se v nejbližších volbách utkal s Faragem o premiérské křeslo. V britském většinovém systému by ale mohl odliv části voličů ke Corbynovi labouristy výrazně poškodit. Podobně už v roce 2024 Reform UK přebrala část voličů konzervativců a prohloubila tak jejich volební prohru.

„Je snadno představitelné, že právě výkon téhle malé levicové strany by mohl rozhodnout o tom, jestli příští vládu povedou Labouristé nebo Nigel Farage,“ komentoval situaci pro BBC Luke Tryl, ředitel průzkumné agentury More in Common. Ta Corbynově straně v poslední průzkumu přisoudila 10 % voličských hlasů.

V nejbližší době by měla Vaše strana pro příznivce zorganizovat zahajující stranický sjezd, kde chce upřesnit název, program a vnitřní organizaci strany. První kandidátky by pak mohla představit v komunálních volbách v roce 2026. Ty nejspíš napoví, zda se stane „jen“ volební komplikací pro labouristy, nebo s nimi může soutěžit o pozici vůdčí strany na levici.