Vzkaz Rusku i Spojeným státům. Británie se dala do zbrojení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Velká Británie v reakci na čím dál nestabilnější situaci ve světě otáčí. Zkraje měsíce oznámila, že „přechází do fáze bojové připravenosti“ a chystá největší navýšení výdajů na obranu od pádu železné opony.

„Hrozba, které čelíme, je vážnější, bezprostřednější a nepředvídatelnější než kdykoli od dob studené války,“ prohlásil tamní premiér Keir Starmer, když představoval novou obrannou strategii země.

V rámci ní se zavázal k tomu, že Británie do roku 2027 zvýší výdaje na obranu ze současných 2,3 % na 2,5 % HDP a do budoucna bude usilovat o dosažení tříprocentní hranice. Slíbil také nové vybavení, včetně 12 nových útočných ponorek s jaderným pohonem, posílení výroby bezpilotních letounů, raket a munice i navýšení schopnosti v kybernetické oblasti.

„Všude si stále více uvědomují, že hrozba ze strany Ruska nezmizí a v příštích několika letech se ještě zvýší,“ vysvětluje důvody britského obratu pro Seznam Zprávy Anand Sundar z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy.

„Panuje rostoucí shoda na tom, že způsob, jakým v současnosti fungují evropské ozbrojené síly, a částka, která je vynakládána na obranu, jsou nedostatečné,“ doplňuje.

Podle analytiků je krok nejen vzkazem Rusku, jak ostatně deklarovala i britská vláda, ale také Spojeným státům, které se Evropě pod taktovkou Donalda Trumpa zdánlivě vzdalují.

„Od druhé světové války si Spojené státy udržovaly obrovský závazek vůči evropské bezpečnosti a ten je nyní pryč. Je to skutečně zásadní změna, vytváří to pocit naléhavosti,“ míní Sundar.

Nejistá situace na mezinárodním poli dotlačila k přehodnocení mnohaletých postojů k obraně i země jižní Evropy, které v rámci Severoatlantické aliance patří mezi ty s nejnižšími výdaji na obranu.

Trumpova administrativa vyvíjí na evropské partnery tlak, aby navýšily své výdaje na obranu. Spojené království v rámci nové strategie dává najevo, že Trumpovy požadavky nebere na lehkou váhu, píší zahraniční média. Podle Sundara ale málo reflektuje skutečnost, že Spojené státy už možná nejsou tak spolehlivým partnerem, jako bývaly kdysi.

„Je zde velmi silná neochota znepřátelit si USA, to znamená udělat cokoli, co by je mohlo odradit. Spojené království lpí na USA ve strachu z opuštění,“ vysvětluje expert s odkazem na hluboké vztahy mezi zeměmi i spolupráci v mnoha klíčových odvětvích, včetně sdílení zpravodajských informací.

Sundar upozorňuje, že dokument dává silný důraz na transatlantický rozměr obrany Británie a NATO řadí na první místo. Evropu coby politickou sílu přitom téměř opomíjí. „Na všech 144 stranách je Evropská unie zmíněna sotva třikrát,“ líčí.

Podle analytiků, na které odkazuje stanice CNBC, jsou britské plány sice v dnešní nejisté době vítanou zprávu, naznačují ovšem, že možná přichází pozdě a nejsou dostatečně ambiciózní.

Zatímco Británie slibuje dostat se na 3 % HDP, napříč Evropou se v tuto chvíli už hovoří o hranici 5 %.

Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy Londýna vzkázal, že od lídrů Aliance očekává, že se shodnou na pětiprocentních výdajích na obranu. Tři a půl procenta z toho by podle něj měla jít do základních vojenských rozpočtů. Britům přitom řekl, že pokud nejsou připraveni to přijmout, „měli by se raději naučit mluvit rusky“.

Podle vysoce postavených britských úředníků citovaných deníkem The Guardian království stále otálí. Jeden z nich tamní vládu obvinil, že „strká hlavu do písku“, a uvedl, že byla zaskočena nečekanou ochotou zemí, jako je Itálie, Belgie a Kanada, které tradičně zaostávají ve výdajích na obranu, na Rutteho návrh kývnout.

„Britská vláda se tím teď nechce zabývat, odkládá řešení problému. Nechává to na příští parlament a doufá, že se do té doby změní fiskální situace v zemi, aby bylo možné výpadek vyrovnat,“ vysvětluje Sundar.

Podotýká, že i posun z 2,3 na 2,5 % je v případě Británie značný. „Británie je bohatá země, je to velký obnos peněz. Kdyby Česká republika udělala takový posun jako obecný příspěvek na evropskou obranu, nebylo by to tak významné,“ přibližuje.

Pro britský rozpočet ovšem představuje výzvu. „Fiskální možnosti Spojeného království jsou omezené. Peníze chybí všude a nárokuje si je řada resortů. Půjčování ale nepřipadá v úvahu, stejně jako zvyšování daní, protože by to byl velmi nepopulární krok. A tak jediné, co mohou dělat, je přesouvat peníze z místa na místo,“ dodává.

Citlivou oblastí je pro Brity zejména zdravotnictví, známé pod zkratkou NHS, které je dlouhodobě podfinancované a lidé v zemi si na něj hlasitě stěžují. V rámci nejnovějšího návrhu, který minulý týden představila britská ministryně financí Rachel Reevesová, si ovšem polepšilo, a to dokonce nejvíc ze všech resortů, jak upozorňují britská média.