Článek
Údolí smrti je obvykle pro vegetaci drsným místem, průměrné roční srážky zde činí pouhých 50 mm. (Vyfoceno v Údolí smrti 22. dubna.)
„Ještě na začátku roku 2022 zažívalo Údolí smrti, stejně jako zbytek amerického jihozápadu, nejsušší období od roku 800. Během 22 let trvajícího sucha dosáhla půdní vlhkost historického minima,“ připomíná na svých stránkách stanice NBC. Rostliny chřadly, včetně kreozotových keřů (Larea trojzubá), o nichž je známo, že se dožívají tisíců let díky hlubokým kořenům, které umí dosáhnout pro vodu a dokážou přežít jen s velmi malým množstvím.
V srpnu 2022 přišla potopa: „Během několika hodin spadly v národním parku Death Valley rekordní srážky, napršely asi tři čtvrtiny typického ročního úhrnu. Bouře, jaká podle meteorologů přichází jednou za tisíc let, vyplavila silnice v parku, dokonce posouvala balvany,“ uvádí NBC.
Loni v létě se pak Kalifornií prohnal hurikán Hilary, který znovu přinesl extrémní srážky. Voda, která se dostala do Údolí smrti, zaplavila část pánve, kde v době ledové bývalo jezero Manly. A to se naplnilo. Letos na jaře se tak obvykle nejsušší, nejteplejší a nejníže položené místo Spojených států rozjasnilo žlutými, fialovými, růžovými a bílými květy.
Pomíjivé jezero naplnily loni v srpnu deště z tropické bouře Hilary a poté lijáky během následujících zimních bouří. (Na snímku rozkvetlé rostliny nad jezerem Manly, 23. dubna 2024.)
„Mít prakticky zároveň nejhorší sucho a nejvíce srážek v historii, to je úplná klimatická houpačka,“ uvedl pro NBC Patrick Donnelly, biolog z Centra pro biologickou rozmanitost.
Rozkvetlá pouštní krajina v Údolí smrti, 22. dubna.
Koberec žlutých květin Chylismia brevipes z rodu Camissonia.
