Kyjevu hrozí mohutný nálet

Evropská komise se společně s lídry nejlidnatějších zemí Evropské unie, Spojenými státy, Kanadou a Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Oznámila to dnes předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, která v projevu označila počínání ruské armády na Ukrajině za barbarské. Krok podporuje i Německo, které se zpočátku stavělo proti odstřižení Ruska od systému SWIFT.

Von der Leyenová zároveň představila další nové sankce, které mají oslabit schopnost Moskvy financovat válku a dál izolovat Rusko od globální ekonomiky. Na neděli bylo svoláno další setkání unijních ministrů zahraničí.

Na sítích se dnes objevily fotografie, které vzbuzovaly obavy z početného výsadku ruské armády u Kyjeva. Později se ale ukázalo, že nešlo o padáky, ale kouř z protiletecké palby.

Britský premiér Boris Johnson oznámil, že Velká Británie bude přijímat uprchlíky z Ukrajiny, pokud to bude nutné. Zároveň vyjádřil podporu evropským sankcím, včetně snahy o odříznutí Ruska od SWIFT.

Vláda se v neděli ve 12:30 mimořádně sejde, aby jednala o aktuální bezpečnostní situaci vyvolané ruskou agresí vůči Ukrajině. Dnes večer to oznámil Úřad vlády. Bližší informace o obsahu jednání zatím nejsou známy.

Premiér Petr Fiala (ODS) má v neděli v plánu ještě v 11:00 vystoupit v diskuzním pořadu televize CNN Prima a po 14:00 má vystoupit na demonstraci na podporu Ukrajiny na Václavském náměstí v Praze. Kvůli situaci na Ukrajině se v neděli také sejde krizový štáb Ministerstva zahraničních věcí. O svých závěrech má informovat veřejnost v odpoledních hodinách.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se podle tiskového odboru Ministerstva vnitra nedělní schůze nezúčastní. V 15:00 bude v Bruselu přítomen mimořádnému jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie, kteří se budou bavit o očekávaném přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

Rada bezpečnosti OSN se chystá v neděli hlasovat o svolání zvláštního zasedání Valného shromáždění kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Svolání nejvyššího orgánu OSN má přijít poté, co Rada bezpečnosti v pátek kvůli vetu Ruska neschválila rezoluci kritizující vstup ruských vojsk na Ukrajinu.

Předpokládá se, že Rada bezpečnosti svolání Valného shromáždění schválí, protože jde o procedurální hlasování a stačí, aby se pro návrh vyslovilo devět z patnácti členů rady. Žádný z pěti stálých členů RB navíc v této věci nemá právo veta.

Zvláštní zasedání Valného shromáždění se od roku 1950 zatím uskutečnila jen desetkrát. Kvůli Ukrajině by orgán mohl zasednout v pondělí, po několikadenní rozpravě by pak měl hlasovat o rezoluci. Rezoluce není závazná, má ale značnou politickou váhu.

Ukrajinská média a reportéři sídlící v ukrajinské metropoli v posledních minutách hlásí, že se Kyjevané mají připravit na masivní ostřelování.

Ruská dělostřelecká palba podle amerického webu The New York Times (NYT) zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě. Podle místní ukrajinské zpravodajské stanice TSN zemřelo jedno dítě a zranily se další dvě děti a také dva dospělí. Zpravodajský web později svou zprávu dementoval s tím, že vblízkosti nemocnice byla hlášena střelba; minomet ji nezasáhl.

Občané Kyjeva reportují, že se v hlavním městě Ukrajiny dnes v noci znovu rozezněly sirény, které signalizují nebezpečí ostřelování. Na fotografii, kterou na twitteru zveřejnil novinář Maxim Tucker, je vidět několik požárů a dým stoupající k nebi.

Turecký prezident Tayyip Erdogan v sobotním telefonátu sdělil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že Ankara usiluje o okamžité příměří.

Turecká prezidentská kancelář ve svém prohlášení uvedla, že Erdogan rovněž vyjádřil soustrast Ukrajincům, kteří byli při ruském útoku zabiti.

Ukrajina napadená ruskou armádou získala další vysoce postavené spojence: podporu jí vyjádřil britský princ William s manželkou Kate. Na twitteru napsali, že stojí na straně Ukrajinců, kteří statečně bojují za svou budoucnost. Členové britské královské rodiny se přitom téměř nikdy nevyjadřují k politickým otázkám, upozornila agentura Reuters. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému dnes zavolal i papež František, aby vyjádřil bolest nad utrpením napadené země.

„V říjnu 2020 jsme měli tu čest setkat se s prezidentem Zelenským a první dámou a zjistit, s jakou nadějí a optimismem se dívají na budoucnost Ukrajiny. Dnes stojíme za prezidentem a všemi Ukrajinci, kteří za tu budoucnost statečně bojují,“ uvedl princ s manželkou na twitteru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s premiérem Petrem Fialou o aktuální situaci na Ukrajině. Na twitteru dnes napsal, že obsahem rozhovoru byla konkrétní pomoc, nic bližšího k ní ale nesdělil. Podrobnější nebyl ani Fiala. Ukrajina čelí ruské vojenské invazi, jednotlivé země teď organizují pomoc, včetně dodávek zbraní a další munice.

„Hovořil jsem s ukrajinským prezidentem Zelenským,“ potvrdil Fiala. „Přátelům musíme pomáhat. Ujistil jsem ho, že na Českou republiku se Ukrajina může spolehnout,“ doplnil.

„Prezidentku Gruzie Salome Zurabišviliovou a předsedu vlády České republiky Petra Fialu jsem informoval o současné situaci,“ napsal ukrajinský prezident. Dodal, že přátelům z obou těchto zemí je vděčný za podporu.

Ministryně obrany Jana Černochová na svém twitterovém účtu dnes oznámila, že vláda schválila další pomoc Ukrajině pro boj s ruskou agresí. Zahrnuje kulomety, samopaly, odstřelovací pušky, pistole a odpovídající munici v hodnotě 188 milionů korun.

Než vstoupil do politiky, lidé ho vídali na televizních obrazovkách a během stand-up večerů. Nyní stojí v čele národa, který se brání ruské agresi.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se v neděli sejdou na mimořádném video summitu. Podle německého deníku Der Spiegel mají rozhodnout o odstřižení Ruska od SWIFT. Podle běloruského média NEXTA hrozí odstřižení od SWIFT i Bělorusku.

„Na zítřejší 18. hodinu svolávám virtuální zasedání ministrů zahraničních věcí EU, aby přijali další opatření na podporu Ukrajiny proti agresi ze strany Ruska. Navrhnu balíček mimořádné pomoci ukrajinským ozbrojeným silám, abychom je podpořili v jejich hrdinném boji,“ napsal na twitter vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

Ministerstvo průmyslu a obchodu během dnešního dne připravilo nákup i přepravu stovek tun pohonných hmot, které Česko daruje Ukrajině. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Mluvčí rezortu Vojtěch Srnka následně na dotaz ČTK sdělil, že ministerstvo zatím nebude z důvodu opatrnosti zveřejňovat bližší detaily.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes oznámila, že Česko daruje Ukrajině zhruba 30 000 pistolí, 7000 útočných pušek, 3000 kulometů, několik desítek pušek pro ostřelovače a asi milion nábojů. Přepravu darovaného materiálu v hodnotě asi 188 milionů korun zajistí Česká republika, postará se i o přepravu munice, kterou už česká vláda Ukrajině darovala v lednu a zatím zůstávala na českém území. O nabídce dalších zbraní jedná i ministerstvo vnitra nebo strážníci.

Podle ukrajinského velvyslanectví v ČR je nyní v souvislosti s děním v jeho zemi zřejmě nejúčinnější finanční a materiální pomoc. Na facebooku zveřejnilo seznam možné pomoci, podle něj mohou Češi Ukrajině nabídnout vedle peněz například ochranné přilby, neprůstřelné vesty, bezpilotní letadla, léky či zdravotnický materiál.

Lotyšsko se dnes přidalo k zemím, které po invazi na Ukrajinu uzavírají vzdušný prostor pro ruská letadla. Zákaz začne platit od dnešních 23:00 SEČ, informovaly vlády pobaltských zemí.

Dříve dnes se k zákazu přidala i Litva. Pro ruská letadla se tím značně ztíží přelety do enklávy Kaliningrad, která leží mezi Litvou a Polskem, upozornila agentura Reuters.

„Jeden z nejvyšších velitelů Ramzana Kadyrova Magomed Tušajev byl zabit při akci v Hostomelu. Na letišti údajně bojuje s Čečenci ukrajinská elitní skupina Alfa,“ napsal na twitteru reportér webu The Kyiv Independent Illia Ponomarenko.

Před tím, než Kadyrov poslal své jednotky i s jedním z velitelů Tušajevem na Ukrajinu, zveřejnila média video zachycující shromážděné jednotky připravené k boji s Ukrajinci.

Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal rozhodnutí německé vlády poskytnout Ukrajině zbraně proti ruské agresi. „Německo se tak připojuje k České republice a dalším evropským zemím, které pomohou dodávkou vojenského materiálu Ukrajincům bojovat proti ruské agresi,“ oznámil český premiér na twitteru. Fiala rovněž očekává, že se Německo přikloní k vyloučení Ruska z mezibankovního platebního systému SWIFT.

Podle spolkového kancléře Olafa Scholze poskytne Německo Ukrajině 1000 protitankových zbraní a 500 raket Stinger. Německo se předtím rozhodlo darovat Ukrajině 5000 vojenských přileb. Tento dar ale vyvolal nejen na Ukrajině rozporuplné reakce, protože ostatní západní země včetně Česka začaly dodávat Kyjevu zbraně i munici, což Německo dosud odmítalo

Podle francouzské agentury AFP v Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zadrželi 3000 lidí.

V Karlových Varech skupina sympatizantů Ukrajiny symbolicky přelepila název ulice Moskevská na Kyjevská. Podle organizátora dnešní akce Ondřeje Bednáře byla dnešní akce spíše happening. Návrh na změnu názvu jedné z hlavních ulic lázeňského města se ale zřejmě dostane i na jednání zastupitelů.

„Přejmenováváme ulici, která v Karlových Varech nese dlouho název Moskevská. Přejmenováváme ji na Kyjevskou. Chceme tím vyjádřit úctu a solidaritu strašně statečným lidem, kteří teď jsou v Kyjevě pod palbou a ta palba je řízena z Moskvy. Moskevská svým jménem symbolizuje to, co na Karlových Varech dlouho leží, někdy jako přínos, ale někdy také ne. A myslím, že je důležité, abychom teď symbolicky, když tady máme Moskevskou, vyjádřili, že existují i jiná města, která zaslouží větší pozornost,“ řekl dnes ČTK Bednář.