Článek
Stalo se to takto: V dubnu 2024 nahradil dosavadního předsedu Klubu slovenských turistů (KST) Františka Šillera nepříliš známý Peter Švec. Mluví o modernizaci, profesionálnějším řízení a aktivnějším přístupu.
Na jaře a v létě 2025 začaly výměny provozovatelů chat. Nájemní smlouvy končily ve čtyřech nejvýznamnějších objektech ve Vysokých Tatrách: na Chatě pod Rysy, Téryho chatě, Zbojnické chatě a Chatě u Zeleného plesa.
Kritici už tehdy hovořili o pokusu dosadit na uvolněná místa vlastní lidi. Přesně to se pak také stalo.
Je polovina června 2026 a na řadě je najednou další horská bouda – Štefánikova chata v Nízkých Tatrách.
Jak tedy takové ovládnutí vypadá?
Nové vedení, nová pravidla
Klub slovenských turistů má přibližně 25 tisíc členů. Organizuje turistiku, stará se o značení turistických tras a – vlastní chaty. Konkrétně přesně těch pět zmíněných, čtyři ve Vysokých a jednu v Nízkých Tatrách. Chaty tak fakticky vlastní sami turisté.
Současný předseda Peter Švec se na ústředí KST objevil v červnu 2023. Velmi rychle se stal generálním sekretářem a po rezignaci Františka Šillera i jeho nástupcem.
Je to raketová kariéra a Peter Švec jednal stejně rychle: následovaly výměny chatařů. Především změny na Chatě pod Rysy a Téryho chatě vyvolaly velkou pozornost. Bohužel ne v dobrém smyslu.
Chatu pod Rysy totiž po celá desetiletí vedl Viktor Beránek, žijící legenda a synonymum Tater. Najednou se dozvěděl, že už pokračovat nebude. Na Téryho chatě zase skončil dlouholetý chatař Peter Michalka a nahradil ho Tomáš Hvizdák.
Tady stojí za to se zastavit.
Hvizdák je v té době novým členem výkonného výboru KST a nemá s vedením vysokohorské chaty žádné zkušenosti. Známý je pouze tím, že je blízkým spolupracovníkem nového předsedy Petra Švece. Veřejně dostupná jsou například jejich společná videa, na nichž se vesele pohybují v nejpřísněji chráněné části Tater a ještě se tím chlubí. Jde hned o několikeré porušení zákona.
Přirozeně následuje bouřlivá reakce.
Brat za brata a Slovenská národní strana
Jsem z Vysokých Tater. Můj otec byl horolezec a chatař – pracoval na několika tatranských chatách a já sám jsem část dětství strávil na Chatě pod Soliskem. O chatařích a jejich světě bych mohl vyprávět dlouho, a přestože by to nebylo tak idylické a lyrické, jak si možná leckdo představuje, jedna věc platí: chatařů si vážíme.
Na Slovensku se těší společenské úctě, objevují se v médiích a jsou svým způsobem celebritami. Platí to i o dalších, ale zejména o českém rodákovi Viktoru Beránkovi, který Chatu pod Rysy vedl celá desetiletí. Každý jednou skončí, ale člověk jako on si jistě zasloužil jiné rozloučení než stručné oznámení.
Přečtěte si od autora:
Právě proto před rokem přišla ostrá reakce: chaty se staly celospolečenským tématem a - jak už to bývá - i tématem politickým. Nový předseda KST se například na vrcholu Kriváně vyfotografoval se státním tajemníkem ministerstva životního prostředí Filipem Kuffou a bývalou poslankyní Romanou Tabak.
Jen těžko lze tuto fotografii chápat jinak než jako signál, že se může spolehnout na podporu vládní koalice, konkrétně Slovenské národní strany. Spolu s ním jsou na snímku také jeho přítel Tomáš Hvizdák – nyní nový chatař na Téryho chatě – a předseda majetkové komise KST Drahoslav Dúbravský.
Další pozdvižení následovalo, když se předseda KST Švec objevil ve videu se zástupcem proruského motorkářského gangu Brat za brata. Právě díky tomu jsme se dozvěděli, že je zároveň předsedou Vlasteneckého institutu Petra Švece (jde o shodu jmen, institut vznikl na počest zesnulého plukovníka Petra Švece).
Ale zpět k chatám.
Jak ovládnout chatu
Je polovina června 2026 a zbývá poslední chata – ta, která je pojmenována po Milanu Rastislavu Štefánikovi a nachází se v Nízkých Tatrách. Od roku 1991 ji vedl Igor Fabricius.
Ten oznamuje, že KST mu smlouvu, která měla platit do roku 2030, vypověděl. Důvod? Chatař se opozdil s platbou kauce ve výši tří tisíc eur, kterou údajně v nové smlouvě přehlédl.
Fabricius na chatě končí, přestože už má naskladněné zboží a chata je připravena na letní sezonu. Kdo ji povede místo něj? Bude to opět Tomáš Hvizdák?
Ano i ne; je to ještě horší.
Když se totiž Hvizdák loni stal chatařem na Téryho chatě, následovala vlna protestů. Nájmu se tedy vzdal – řekl, že ho přešla chuť –, jenže KST ho ve funkci potvrdil. Nadále je tedy nájemcem, ale provoz má na starosti čtyřiadvacetiletá Júlia Imriščáková.
Kdo to je?
Výborná otázka.
Oficiálně o ní víme, že v minulosti pracovala v gastronomii a hotelnictví. Stejně jako Hvizdák žádné zkušenosti s prací na horské chatě nemá, natož s jejím vedením.
Nyní jí navíc po Téryho chatě zřejmě přibude do portfolia i druhý objekt – společně s Hvizdákem bude vést také Štefánikovu chatu.
Protože s takovým postupem má velká část personálu na obou chatách problém, začala Imriščáková shánět nové nosiče. Pomocí inzerátů na Bazoši.
Někteří lidé mají prostě štěstí
Vedení vysokohorské chaty je mimořádně náročnou prací. Jste kuchařem, hostinským, údržbářem, provozním, manažerem, ošetřovatelem, záchranářem i psychologem – a to čtyřiadvacet hodin denně. Právě proto práce vyžaduje dlouholeté zkušenosti a mimořádnou odolnost prověřenou v nejtěžších podmínkách.
Přečtěte si od autora:
Není známo, že by Tomáš Hvizdák nebo Júlia Imriščáková něčím z toho disponovali. Chata se však nedá vést tak, že přijdete a řeknete si, že to nějak zvládnete. Člověk se na takovou roli připravuje prakticky celý život.
Přestože už do Tater jezdím jen zřídka, na různých chatách pracují moji kamarádi a kamarádky. Z první ruky tedy vím, co se děje. Vím, že nevědí, co bude dál. Někteří mají obavy, protože mohou přijít o to, co léta budovali.
Oni – lidé, kterým na chatách záleží a pro které je to celoživotní práce – stojí na jedné straně. A na té druhé je několik lidí, kteří nejprve ovládli KST a potom i chaty a s výkřikem „YOLO“ se do toho pustili. S politickým krytím je život jednodušší.
Tragické je, že KST na svém nedávném valném shromáždění Petra Švece ve funkci znovu potvrdil.
Tatranské chaty to přežijí stejně jako přežily všechno ostatní. Během druhé světové války se na nich ukrývali lidé prchající z Polska za svobodou. Za komunismu představovaly prostor, kde alespoň nějaká svoboda existovala. I tento boj nakonec zvládnou. Otázkou je jen, jak.
Igor Fabricius se například nevzdává a chce se bránit soudní cestou. Lidé na jeho podporu během několika dnů vybrali téměř 40 tisíc eur.
Předseda KST Švec mezitím se svým přítelem Hvizdákem založil firmu, která se stala nájemcem dalšího objektu: Májekovy chaty ve Velké Fatře.
Co naplat, někteří lidé mají zkrátka obrovské štěstí.
