Hlavní obsah

Putin si telefonoval s Trumpem. Mír na Ukrajině je v nedohlednu

Foto: Bílý dům/Shealah Craighead/Flickr

Vladimir Putin a Donald Trump na summitu G20 v roce 2019.

aktualizováno •

Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, chce ale i jednat, řekl Putin Trumpovi. Šlo o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu.

Článek

Dnešní telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl podle amerického prezidenta Donalda Trumpa žádný pokrok ohledně války na Ukrajině. Píší to agentury Reuters a AFP. Putin podle představitele Kremlu Jurije Ušakova Trumpovi řekl, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Putin podle Ušakova také řekl, že Rusko má nicméně zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu.

Trump stručně komentoval telefonát dnes večer v rozhovoru s novináři. Řekl, že s Putinem mluvil o válce na Ukrajině a Íránu. „Ne, nijak jsem s ním nepokročil,“ odpověděl Trump na otázku, zda dnešní telefonát přiblížil možnost uzavření dohody o zastavení bojů na Ukrajině, píše agentura AFP.

Oba vůdci se v téměř hodinovém rozhovoru dotkli řady dalších témat včetně situace na Blízkém východě a v Íránu, nehovořili však o rozhodnutí Washingtonu pozastavit část dodávek amerických zbraní Ukrajině, uvedl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Ušakov. Ruský tisk spojoval plánovaný telefonát právě se zprávami, že Washington pozastavil část dodávek amerických zbraní Ukrajině, a to v době, kdy již byly v Evropě připraveny k odeslání.

„Náš prezident také řekl, že Rusko bude nadále sledovat své cíle, a sice odstranění dobře známých základních příčin, které vedly k současnému stavu, k současné ostré konfrontaci,“ řekl novinářům Ušakov. „A Rusko se těchto cílů nevzdá,“ dodal.

Za základní příčiny války Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Podle Ukrajiny a jejích evropských spojenců jde ovšem jen o falešnou záminku pro vedení dobyvačné války, Trump nicméně v některých dřívějších komentářích vyjádřil pochopení pro ruské odmítání členství Ukrajiny v NATO. Moskva mimo jiné požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území.

Putin nicméně podle Ušakova také Trumpovi sdělil, že Rusko „nadále usiluje o politické a vyjednané řešení konfliktu“, a zdůraznil „přání ruské strany pokračovat ve vyjednávacím procesu“. Ten dosud zahrnovala dvě přímá jednání ruských a ukrajinských delegací v Istanbulu, jejichž hmatatelným výsledkem však byly jen dohody o výměně zajatců a padlých. Putin rovněž Trumpa informoval o realizaci těchto dohod, řekl Ušakov.

Oba prezidenti hovořili také o konfliktech na Blízkém východě, včetně nedávné vzdušné války mezi Izraelem a Íránem. Šéf Kremlu podle Ušakova „zdůraznil význam řešení všech sporů, neshod a konfliktních situací výhradně politickými a diplomatickými prostředky“. USA se v červnu krátce zapojily do izraelsko-íránských střetů, když Trump poslal americké vojenské bombardéry k úderům na tři íránská jaderná zařízení. Moskva to odsoudila jako nevyprovokovaný a nezákonný krok.

Oba lídři rovněž „potvrdili zájem na realizaci řady slibných hospodářských projektů, zejména v oblasti energetiky a kosmického výzkumu“, dodal Ušakov podle agentury AFP.

Šlo o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na situaci kolem Íránu.

Agentura Reuters dává dnešní telefonát do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se ruské agresi brání od února 2022, a podotýká, že ani po dnešním telefonátu nic nenasvědčuje tomu, že by se postoj Moskvy jakkoli změnil. Trump se v lednu ujal úřadu mimo jiné se slibem, že konflikt bleskově ukončí; od té doby často vyjadřuje frustraci z nedostatečného pokroku při jednání válčících stran.

Doporučované