Hlavní obsah

Trump má chronickou žilní nedostatečnost, spekulace spustily fotografie prezidenta

Foto: Profimedia.cz

Skvrna od make-upu na ruce Donalda Trumpa, 16. července 2025.

Na základě nových fotografií Trumpa, na kterých jsou vidět skvrny na ruce zakryté make-upem, vyvstaly spekulace ohledně zdravotního stavu amerického prezidenta. Mluvčí Bílého domu uvedla, že jde o chronickou žilní nedostatečnost.

Článek

Americký prezident Donald Trump podstoupil lékařské vyšetření kvůli otoku nohou, které odhalilo chronickou žilní nedostatečnost. Nejedná se o vážný zdravotní problém, prohlásila ve čtvrtek mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která na tiskové konferenci četla z Trumpovy lékařské zprávy. Výsledky lékařského vyšetření prezidenta jsou v normě, uvedla mluvčí. Šéf Bílého domu měl podle ní rovněž menší modřiny na rukou, které odpovídají tomu, že si Trump často s ostatními třese rukou.

Prezidentův lékař zjistil, že 79letý Trump trpí chronickou žilní nedostatečností, tedy stavem, při kterém poškozené žíly v nohou nedokážou efektivně udržovat proudění krve. Leavittová uvedla, že tento stav je běžný.

Chronická žilní nedostatečnost ale, jak uvedla BBC, postihuje pouze spodní část těla, takže tato diagnóza nesouvisí s modřinou na prezidentově ruce. V reakci na spekulace ohledně nedávných fotografií, na nichž je vidět, že má Trump na ruce modřiny, Leavittová uvedla, že „to odpovídá mírnému podráždění měkkých tkání způsobenému častým podáváním rukou a užíváním aspirinu, který je součástí standardní kardiovaskulární prevence“. Podle americké tiskové agentury AP Leavittová slíbila, že zdravotní zpráva bude zveřejněná.

Prvními signály chronické žilní nedostatečnosti jsou drobné žilky nebo takzvané křečové žíly. S nimi se podle odborníků potýká 60 až 80 procent populace, kvůli těhotenství a hormonálním změnám jsou častější u žen. Stav zhoršuje i obezita a dlouhé sezení či stání. S věkem se zhoršuje kvalita žilní stěny i pevnost kůže.

S rozšířenými žilkami se podle odborné literatury potýká 26 procent populace, s křečovými žilami 19 procent. U osmi procent lidí vznikne otok, u čtyř procent kožní změny a přibližně jeden člověk ze sta má bércový vřed, tedy přetrvávající poškození kůže.

Doporučované