Článek
Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, píší agentury. Je to podle nich první setkání vrcholných představitelů těchto zemí za 25 let. Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii.
Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie se konalo na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC). Trump Šaru vyzval, aby podepsal takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem, informovala mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v příspěvku na sociální síti X.
Schůzky s Šarou, která podle médií trvala přibližně půl hodiny, se zúčastnil rovněž saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán a virtuálně se k ní připojil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Šéf Bílého domu podle Leavittové rovněž požádal Šaru, aby vyzval všechny zahraniční teroristy k odchodu ze Sýrie a aby „deportoval palestinské teroristy“. Trump syrského lídra podle mluvčí rovněž pobídl, aby pomohl Washingtonu zabránit obnovení činnosti organizace Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS) a aby převzal odpovědnost za detenční střediska pro členy ISIS v severovýchodní Sýrii.
Šara na schůzce prohlásil, že USA a Sýrie mají společné zájmy v oblasti boje proti terorismu a likvidace chemických zbraní, uvedla Leavittová. Syrský prozatímní prezident rovněž potvrdil závazek své země dodržovat dohodu o příměří s Izraelem z roku 1974.
Šara na závěr setkání podle mluvčí vyjádřil naději, že Sýrie bude hrát významnou roli ve zprostředkovávání obchodu mezi východními a západními zeměmi a vyzval americké společnosti, aby investovaly do syrské ropy a plynu.
Nový syrský vůdce měl v minulosti vazby na teroristy z Al-Káidy, připomínají agentury
Setkání mezi Trumpem a Šarou bylo podle agentur pozoruhodné, jelikož nový syrský vůdce měl v minulosti vazby na síť Al-Káida a připojil se povstalcům bojujícím proti americkým silám v Iráku, píše agentura AP. USA Šaru v minulosti označovaly za teroristu. Šara se v roce 2016 veřejně zřekl vazeb na Al-Káidu, připomíná agentura Reuters.
Spojené státy stejně jako řada dalších západních zemí zavedly sankce proti režimu syrského diktátora Bašára Asada, který často brutálně postupoval proti svým odpůrcům. V prosinci se však jeho režim během několika dnů nečekaně zhroutil, když islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) dobyli Damašek. Prozatímním syrským prezidentem se na konci ledna stal vůdce uskupení HTS Ahmad Šara.
Lidé po celé Sýrii v úterý večer po oznámení o záměru zrušit americké sankce v ulicích jásali a odpalovali ohňostroje. Oslavovali v naději, že se jejich země bude moci opět zapojit do světové ekonomiky ve chvíli, kdy nutně potřebuje investice, napsala AP.
Nové vedení Sýrie se snaží přesvědčit menšiny, že jejich svobody a práva nebudou omezovány, nicméně opakované střety a útoky na příslušníky menšin zvyšují napětí v mnoha syrských oblastech.
USA chtějí dohodu s Íránem, ten musí přestat živit teror, řekl Trump v Rijádu
Americký prezident Donald Trump hodlá uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat „terorismus“ a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně. Šéf Bílého domu to ve středu uvedl na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu.
Trump, který je na třídenní návštěvě Saúdské Arábie, Kataru a Spojených Arabských Emirátů, ve svém projevu podle Reuters také řekl, že po nástupu nového politického vedení v Libanonu vidí naději, že se země vymaní ze sevření militantního hnutí Hizballáh.
Právě ten patří v blízkovýchodním regionu podobně jako húthíjští povstalci v Jemenu či palestinský Hamás v Gaze mezi hlavní spojence Íránu, označované jako osa odporu a bojující proti Izraeli.
Po překvapivém úterním oznámení, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, ve středu Trump dále řekl, že toto rozhodnutí má dát Damašku možnost začít nanovo.
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán na summitu prohlásil, že arabské státy Perského zálivu chtějí s USA spolupracovat na snížení napětí v blízkovýchodním regionu. Ten nadále destabilizuje zejména vleklá válka mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy, která vypukla útokem tohoto teroristického hnutí na Izrael v říjnu 2023.
Trump už v úterý po příletu do Saúdské Arábie řekl, že se Írán musí rychle rozhodnout, jestli uzavře s USA dohodu o svém jaderném programu. Dodal, že se chce s íránským vedením dohodnout, ale v opačném případě je připraven na Teherán vyvinout maximální tlak a zcela zastavit jeho vývoz ropy.
Írán bude jednat s Evropany o jaderném programu zřejmě v pátek, řekl íránský ministr zahraničí
Rozhovory Íránu s představiteli Německa, Francie a Británie o íránském jaderném programu se zřejmě uskuteční v pátek v Turecku, oznámil ve středu podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
„Další kolo na úrovni náměstků ministrů zahraničí by se mělo konat v pátek v Istanbulu,“ řekl Arakčí o plánech na setkání s Evropany novinářům na okraj pravidelného zasedání vlády v Teheránu.
Arakčí před posledním kolem jednání s Washingtonem v Ománu v neděli prohlásil, že Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran. Ta je podle něj jedním z technologických úspěchů íránského lidu.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, Evropskou unií, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, která měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
USA od dohody za první vlády prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018 odstoupily a sankce proti Íránu obnovily. Írán posléze přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům.
Západní země včetně USA dlouhodobě obviňují Írán, že cílem jeho jaderného programu je získat atomové zbraně. Teherán to důsledně odmítá s tím, že je určen výhradně pro civilní účely. Trump opakovaně hrozí Íránu použitím vojenské síly, pokud se nepodaří rychle dosáhnout nové dohody. Od té předešlé přitom sám v roce 2018 odstoupil. V současné době vedou obě strany diplomatické rozhovory.
