Trumpa do Rijádu přitáhl i rodinný byznys

O schůzce Donalda Trumpa se syrským prezidentem Ahmadem Šarou v Rijádu se spekuluje už několik dní. Ve středu se skutečně sešli.

Už těsně před svou cestou na Blízký východ šéf Bílého domu prohlásil, že sankce uvalené na syrský režim by mohly skončit a že ho o to už žádal turecký prezident a další regionální vůdci.

Až dosud se přitom USA stavěly k syrskému režimu velmi skepticky a ukončení sankcí odmítaly. Když pak v úterý večer Trump zrušení sankcí potvrdil, syrská libra vyletěla vzhůru – během chvíle se za dolar platilo místo 13 tisíc jen 8000. V ulicích syrských měst vzápětí propukly oslavy.

Syrský vůdce Šara, který až do loňského prosince figuroval na americkém seznamu hledaných teroristů, zamířil do Rijádu na oficiální návštěvu ve stejný den jako Trump. Před cestou mu vzkázal, že by v Damašku mohla vyrůst další Trump Tower – nabídka tak zamířila ne na Spojené státy, ale přímo na soukromý byznys Trumpovy rodiny.

A ten bude hrát roli i v prezidentově probíhající cestě po Blízkém východě.

Jak připomněl deník The Wall Street Journal, Trumpův rodinný byznys se v regionu dlouho nerozvíjel, loni ale přišel boom – v Dubaji a Džiddě začala Trumpova firma stavět rezidenční budovy a v dubnu developeři představili Trumpův luxusní golfový resort, který vyroste v Kataru. U zahájení projektu nechyběl ani Trumpův syn Eric.

Státní a královský rodinný fond ve Spojených arabských emirátech pak na začátku května použil dvě miliardy dolarů z nové kryptoměny vydané Trumpovou společností World Liberty Financial na investici do burzy s kryptoměnami.

Aktivní je i Trumpův zeď Jared Kushner, který vede soukromý investiční fond, do něhož tři nyní Trumpem navštívené státy investovaly na 3,5 miliardy dolarů. Fondy z Kataru a Emirátů také investovaly do xAI, umělé inteligence vlastněné Trumpovým poradcem a miliardářem Elonem Muskem.

„Zdá se, že národní zájem se v některých ohledech spojil se zájmy prezidenta,“ řekl americkému listu David Schenker, který byl během Trumpova prvního funkčního období nejvyšším úředníkem ministerstva zahraničí pro Blízký východ. „Je to zjevně jiný způsob podnikání, pro Spojené státy bezprecedentní,“ dodal nynější analytik Washingtonova institutu pro blízkovýchodní politiku.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová nicméně v pátek řekla, že je „směšné“ naznačovat, že „prezident Trump dělá cokoli pro svůj vlastní prospěch“. Američané ho prý znovu zvolili proto, že věří, že „jedná v nejlepším zájmu země“.

Před cestou se také mluvilo o katarské nabídce letounu Boeing 747, který by měl dočasně nahradit prezidentský Air Force One a později sloužit k potřebám Trumpovy prezidentské knihovny.

Trump plánoval cestu na Blízký východ i s ohledem na příliv investicí do americké ekonomiky. Saúdové slíbili investice ve výši 600 miliard dolarů (dohodu podepsali Trump a MBS v úterý), Spojené arabské emiráty pak dokonce 1,4 bilionu v následujících deseti letech.

Otázkou je, zda na to Bílý dům zareaguje zrušením cel, což se očekávalo jako jeden z požadavků arabských států. Na všechny nyní platí shodná desetiprocentní sazba.

V politické rovině bude jedním z hlavních témat pokračující válka v Gaze. Donald Trump ji v kampani sliboval rychle ukončit a v poslední době přicházejí zprávy o jeho rostoucí frustraci z jednání izraelské vlády. Mluvčí americké diplomacie na Blízkém východě v úterý prohlásil, že Trumpova administrativa intenzivně spolupracuje s Rijádem na ukončení války.

O rostoucích problémech mezi vládou Benjamina Netanjahua a Bílým domem svědčí i úterní vyjádření jednoho z Netanjahuových ministrů, který řekl, že pondělní propuštění vojáka Edana Alexandera neproběhlo vhodným způsobem a že ho měli Američané s izraelskou stranou koordinovat.

Trumpův krok s ukončením protisyrských sankcí Izrael dosud nekomentoval. Netanjahuova vláda ale od pádu diktátora Bašára Asada neskrývá skepsi vůči novému syrskému režimu. O prezidentu Šarovi, který v minulosti vedl syrskou odnož teroristické organizace al-Káida – a v roce 2016 se od al-Káidy distancoval –, nadále mluví jako o džihádistovi. Izrael také v posledních měsících rozšířil území, které v Sýrii okupuje, a opakovaně útočil na syrské vojenské cíle.

Potlesk zaplněného sálu v Rijádu pak Trump sklidil se svým projevem, v němž odsoudil politiku vojenských intervencí na Blízkém východě a neokonzervatismus minulých amerických vlád. Vymezil se vůči jejich snahám o „budování státu“ a zdůraznil, že on usiluje o mír v regionu.

Libanonský analytik Džamál Vakím upozorňuje v této souvislosti na probíhající americká jednání s Íránem, která velmi zajímají i arabské spojence. „Myslím, že hlavním cílem Trumpovy cesty je oznámit arabským státům, že bylo dosaženo jakési dohody s Íránem,“ řekl Seznam Zprávám.

„Pokud budou jednání s Íránem úspěšná, bude to mít i velké dopady na Gazu a pomůže to dosáhnout dohody o ukončení války. Věřím, že Trump dohodu chce, Hamás také, jen Netanjahu o ni nestojí. Jakmile se ale Trump rozhodne dohodu uzavřít, Netanjahu se bude muset podřídit,“ dodal.

Izraelský deník Haarec v této souvislosti poukazuje na roztržku Netanjahuovy vlády se svými arabskými spojenci.

Saúdové dali Američanům předem vědět, že jednání o normalizaci vztahů s Izraelem, o které Trump dlouhodobě usiluje, nepřichází kvůli zabíjení v Pásmu Gazy v úvahu. Saúdskoarabský ministr zahraničí se také sešel se svým íránským protějškem, aby zabránil případné krizi v jednání o íránském jádru.

Případné bombardování Íránu, o němž opakovaně mluvil Netanjahu, považují státy Zálivu za hrozbu pro stabilitu regionu, podobně jako válku v Gaze. Nyní mají umírněné sunnitské státy ideální příležitost skrze Trumpa upozadit Netanjahua a jeho extremistickou vládu. Zda se jim to i díky masivním investicím a „dárečkům“ Trumpovi podaří, není kvůli jeho nepředvídatelnosti vůbec jisté.

V sázce je i hlavní cíl, o nějž Saúdové usilují – bezpečnostní dohoda s USA a z ní vyplývající americké bezpečnostní záruky pro království. V úterý podepsal Trump s MBS dohodu o strategickém ekonomickém partnerství obou zemí i další bilaterální dohody.

Výhodou při jednáních s Trumpem je pro státy Perského zálivu jeho přehlížení lidskoprávních otázek: Zatímco za vlády demokratických prezidentů to bylo jisté dělicí téma, u současné administrativy se ho bát nemusejí.