Hlavní obsah

Trumpovo dilema. Bombardéry s mocnou zbraní jsou připraveny k úderu na Írán

Foto: ČTK, ČTK

Letoun B-2 tankuje za letu.

Podle Izraelců dá americký prezident Teheránu ultimátum: Zničte jaderný program sami, nebo nasadíme nejničivější konvenční bombu světa.

Článek

Americký prezident Donald Trump říká, že chystá ohledně Íránu „něco velkého“. Bez dalších podrobností.

Americká a také izraelská média s odvoláním na své zdroje z Bílého domu píší, že prezident dá Teheránu na výběr: buď úplně a prokazatelně zrušíte svůj jaderný program, nebo se připojíme k Izraeli a všechna zbylá atomová zařízení vám zničíme nejtěžší existující bombou GBU-57, odpálenou z bombardérů B-2.

Po téměř týden trvajících izraelských náletech je jasné, že židovský stát nemá kapacitu na zničení komplexu Fordo. Ten se nachází pod skalním masívem zhruba devadesát metrů pod zemským povrchem, Íránci v podzemních prostorách mají centrifugy na obohacování uranu.

Toto místo může podle některých expertů zničit nebo vážně poškodit jedině bomba GBU-57, která měří na délku přes šest metrů a váží více než třináct tun. Nést ji může pouze jediný letoun B-2.

Izraelci ani bombu ani tento stroj v arzenálu nemají. Jedinou zemí, která ho má, jsou právě Spojené státy. Jsou například na základně Diego García v Indickém oceánu, která Američanům často slouží právě při operacích na Blízkém východě. Není však jisté, zda tato bomba skutečně dokáže Fordo zničit. Bývalý náměstek ministra obrany USA pro Blízký východ Mick Mulroy řekl deníku Wall Street Journal, že by jich piloti museli shodit na stejné místo minimálně pět.

Jinými slovy pokud chce Izrael úplně zničit íránský jaderný program, musí se k jeho náletům přidat Američané. Udělá to Trump?

„Podle izraelských představitelů, kteří znají detaily o jednáních v Bílém domě, se už americký prezident rozhodl. Vyzve íránské vedení, aby přistoupilo na totální demontáž svých jaderných zařízení. Pokud tak neučiní, dá rozkaz k leteckému úderu a USA tedy do války vstoupí po boku Izraele,“ napsal s odvoláním na své zdroje izraelský deník Jerusalem Post.

Teherán zatím nenaznačuje, že by chtěl přistoupit na Trumpovy podmínky. Naopak pohrozil, že své rakety namíří také na americké základny na Blízkém východě.

Foto: René Matouš, Seznam Zprávy

Americké základny na Blízkém východě.

USA mají v oblasti 40 tisíc vojáků, rozmístěných například v Saúdské Arábii, Kataru, Spojených arabských emirátech nebo Iráku. Tyto arabské země ale zároveň Teherán vyzývá, aby Trumpa přemluvily k diplomatickému tlaku na Izrael. Aby válku zastavil.

Íránci v reakci mohou zablokovat Hormuzský průliv, kterým míří do Indického oceánu tankery s ropou a v opačném směru mohou připlout americká válečná plavidla.

„Těžko říci, jak se Trump rozhodne, nedá se to předpovědět. Je možné, že jeho hrozby jsou taktikou, jak Írán donutit jednat a sednout si s Američany ke stolu,“ uvedl pro Seznam Zprávy Tomáš Klvaňa, expert na americkou politiku z University of New York v Praze, autor knihy Svět podle Trumpa.

Foto: René Matouš, Seznam Zprávy

Íránský komplex Fordo.

Trump nařídil úder proti Íránu v lednu 2020. Schválil cílenou likvidaci tehdejšího nejmocnějšího muže země, velitele elitních Revolučních gard a hlavního strůjce íránské bezpečnostní zahraniční politiky generála Kásima Sulejmáního.

Raketa odpálená z bezpilotního letounu zasáhla Sulejmáního na letišti v Bagdádu. Írán tehdy sliboval Američanům mohutnou pomstu, ale podnikl jen několik omezených útoků na základny USA v Iráku.

Názory v Trumpově Republikánské straně v USA nejsou jednotné. Zatímco v minulosti odmítala vojenskou pomoc Izraele hlavně levicová část Demokratické strany, nyní jsou tyto hlasy slyšet i od republikánů.

„V Republikánské straně je silné izolacionistické křídlo, které odmítá v podstatě jakoukouliv americkou účast ve válkách. Typickým příkladem takového postoje je komentátor Tucker Carlson,“ připomíná Tomáš Klvaňa.

„Je to křídlo, které se vymezuje vůči takzvaných neokonzervativcům, kteří naopak zastávali názor, že Spojené státy musí intervenovat ve světě. Vůči lidem, jako jsou bývalý prezident George W. Bush nebo jeho viceprezident Dick Cheney. Jsou tam ale pořád i politici, kteří zastávají názor, že Izrael je třeba podpořit silou, například senátor Lindsey Graham. Je tam i křídlo evangelikálů, kteří nechtějí války, ale Izrael považují z náboženských důvodů za výjimku,“ dodává Klvaňa.

Podle něj je Trump pod silným tlakem Izraele. „Ale v zásadě jde o to, zda Američané zničí ten komplex ve Fordo, protože Izraelci k tomu nemají prostředky,“ říká expert.

Doporučované