Článek
Ukrajina čelí podle demografů jedné z nejhorších populačních krizí na světě. Kombinace vysokých ztrát na frontě, masivní emigrace a prudkého propadu porodnosti vytváří podle odborníků „katastrofu“, jejíž dopady budou země cítit desítky let. Upozornil na to web americké televizní stanice CNN v rozsáhlé reportáži z Kyjeva.
„Je to katastrofa. Žádná země nemůže existovat bez lidí,“ řekla CNN přední ukrajinská demografka Ella Libanová. Podle jejích odhadů přišla Ukrajina od začátku války zhruba o deset milionů lidí – ať už kvůli úmrtím, emigraci, nebo proto, že žijí na okupovaných územích.
Porodnost, která dlouhodobě klesala už před rokem 2022, se nyní prakticky zhroutila. Úhrnná plodnost spadla pod jedno dítě na ženu. Pro srovnání: evropský průměr činí zhruba 1,4 dítěte, ve Spojených státech 1,6. Hodnota pod 2,1 přitom znamená, že populace bez migrace dlouhodobě klesá.
Válka odkládá mateřství – někdy navždy
Reportáž CNN přináší osobní příběhy žen, které kvůli válce odložily mateřství a později zjistily, že šanci mít vlastní dítě už téměř nemají.
Jednou z nich je bývalá odstřelovačka Olena Bilozerská. S manželem chtěli děti už během bojů na Donbase po roce 2014, ale rozhodli se nejprve vstoupit do armády. Když se po letech vrátila z fronty, bylo jí 41 a lékaři jí sdělili, že šance na přirozené početí je minimální.
Podstoupila léčbu neplodnosti. Lékařům se podařilo získat jediné vajíčko. Krátce poté však Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi a Bilozerská musela zpět na frontu. Embryo zůstalo zmrazené v kyjevské klinice. Obávala se, že zařízení může být zničeno bombardováním.
Nakonec se k zákroku vrátila až po třech letech. Ve 46 letech porodila syna. „Jeho prostřední jméno je Bohdan, což znamená ‚dar od Boha‘,“ řekla. „Zvednete ho a prostě se roztajete. Natáhne k vám ruku, usměje se a vy z něj prostě šílíte, to se nedá popsat.“
Podle lékařů, které CNN oslovila, má válka přímý dopad i na reprodukční zdraví mužů a žen. Gynekologové hlásí častější předčasnou menopauzu u mladších pacientek, horší kvalitu vajíček i spermií a více komplikací v těhotenství.
„Pozorujeme více komplikací, více abnormalit, více potíží s donošením těhotenství,“ uvedl ředitel reprodukční kliniky v Kyjevě Valerij Zukin. Vysvětlil, že rutinní genetické testy potracených embryí odhalily, že od začátku války prudce vzrostl výskyt chromozomálních abnormalit. Podle jeho kolegyně Ally Baranenko se zhoršila i kvalita spermií u vojáků vracejících se z fronty. Důvodem je dlouhodobý stres, vyčerpání i podmínky, v nichž žijí.
Země vdov
Demografickou krizi prohlubují ztráty na bojišti. Ukrajina oficiální počty padlých nezveřejňuje. Podle lednového odhadu amerického think tanku Center for Strategic and International Studies, na který CNN odkazuje, mohlo od začátku plnohodnotné invaze zahynout 100 až 140 tisíc Ukrajinců.
Průměrný věk ukrajinského vojáka se pohybuje kolem 43 let. Mnozí z padlých tak byli manželé a otcové. Oficiální statistiky podle CNN uvádějí, že bez biologických rodičů nyní žije 59 tisíc dětí, většina v pěstounské péči.
Vznikají také podpůrné skupiny pro válečné vdovy. Jedna z nich má podle reportáže přes šest tisíc členek a organizuje pravidelná setkání i pomoc dětem padlých vojáků. Měsíčně rozesílá kolem dvou stovek dárků k narozeninám.
Šest milionů uprchlíků a odliv mozků
Další zásadní ranou je emigrace. Od roku 2022 z Ukrajiny odešlo přibližně šest milionů lidí, převážně žen a dětí, kteří jsou registrováni jako uprchlíci v zahraničí. Čím déle válka trvá, tím menší je podle demografů pravděpodobnost, že se vrátí.
Libanová upozorňuje i na tzv. odliv mozků. Poválečná obnova země bude vyžadovat kvalifikované pracovníky. Pokud se vzdělaní Ukrajinci nevrátí, bude země odkázána na zahraniční pracovní sílu.
Příběh Oleny Bilozerské má šťastný konec. Mnoho dalších žen takové štěstí nemělo – přišly o partnera nebo o roky, kdy mohly založit rodinu. Jedna z žen, kterou CNN zpovídala, to shrnula stručně: „Válka mi vzala roky, kdy jsem mohla mít děti.“
