„Rutina.“ Velitel ukrajinského námořnictva o zásahu křižníku Moskva

Ukrajinské námořnictvo prošlo po ruské invazi renesancí a posílené západními zbraněmi i loděmi sklidilo řadu úspěchů a nyní vyhlíží další cíle. Ty v rozhovoru pro britský deník The Times přiblížil jeho velitel viceadmirál Oleksij Nejižpapa.

Když Rusko v roce 2014 nezákonně anektovalo poloostrov Krym, zmocnilo se také velké části ukrajinské flotily. O další lodě přišel Kyjev loni, když ruské síly obsadily přístavy v Berďansku a Mariupolu u Azovského moře.

„Před 24. únorem byl poměr potenciálu naší flotily k ruské flotile jedna ku dvanácti, ale nyní se zvýšil trojnásobně na jedna ku čtyřem,“ podotkl viceadmirál.

Pomoc ze zahraničí tak dala ukrajinskému námořnictvu druhý dech. Od začátku války Spojené státy poskytly Ukrajině nejméně 58 hlídkových člunů, což jednotce umožňuje ovládat řeku Dněpr a vody západně od ní, připomněl list. Příslušníci ukrajinského námořnictva se také účastní cvičení se západními státy.

Pokud by ale došlo k bitvě na moři, stále by podle počtů významně dominovalo ruské námořnictvo vybavené moderními ponorkami i loděmi. Proto se Kyjev snaží v Černém moři využívat překvapení, lsti a podcenění ze strany ruské armády, popsal taktiku Nejižpapa. „Musíme používat veškeré prostředky, abychom je zbavili jejich dominance a zničili jejich flotilu,“ řekl.

Klíčovou součástí ukrajinské strategie se tak stal vývoj dálkově ovládaných hladinových plavidel, známých také jako námořní drony. „Všichni vidí, jak moc nám drony pomáhají na zemi a ničí nepřátelskou techniku. Takže je tu zájem zjistit, jak by fungovaly na moři,“ poznamenal viceadmirál.

Už na podzim tyto bezpilotní stroje zaútočily na ruskou Černomořskou flotilu v sevastopolském přístavu.

„Pomocí námořních dronů se nám podařilo poškodit několik lodí. Rusové se samozřejmě učí. Víme, že v reakci na to, že používáme bezpilotní námořní prostředky, vyvinuli nový systém ochrany svých přístavů,“ vysvětlil Nejižpapa, který se za Ukrajinu v minulosti účastnil společných cvičení s ruským námořnictvem.

Pohled na ukrajinské námořnictvo se podle viceadmirála změnil po dvou zásadních úspěších na moři – potopení křižníku Moskva a ubránění Hadího ostrova.

Potopení vlajkové lodi ruské Černomořské flotily si získalo mezinárodní pozornost. „Navzdory šoku, který potopení křižníku vyvolalo ve světě, šlo o rutinní akt pobřežní obrany,“ míní ukrajinský velitel. Podle něj šlo o další případ, kdy ruská armáda podcenila ukrajinské námořnictvo.

K úspěchu akce podle vojenských činitelů pomohlo počasí. Zásah symbolu ruského námořnictva ale nebyl původně hlavním záměrem.

„Žádná speciální operace na zničení křižníku Moskva se nekonala. Když jsme lokalizovali cíl, vybrali jsme ten největší, protože šance na jeho zasažení byla nejvyšší. Takže jsme na tento cíl použili dvě řízené střely Neptun,“ vysvětlil Nejižpapa s tím, že díky velikosti pak bylo námořnictvu jasné, že jde právě o křižník Moskva.

Vítězství u Hadího ostrova, který se rozkládá poblíž důležitých námořních tras do Oděsy a Dněpru, pak umožnilo Ukrajině vyjednat s Ruskem dohodu o dodávkách obilí, kterou zprostředkovala OSN (více o dobytí Hadího ostrova jsme psali zde).

„Po získání Hadího ostrova zpět musí nyní námořnictvo vyhnat Rusy z Kinburnské kosy, aby zajistilo ústí Dněpru a umožnilo dodávky obilí z přístavu Mykolajiv,“ přiblížil budoucí plány Nejižpapa. O Kinburnské kose a jejím významu jsme psali zde.

Jednu z hlavních ambicí ukrajinského námořnictva nyní podle viceadmirála představuje oslabení ruské flotily u Krymu. „Rusové využívají anektovaný Krym, pohybují se podél celého pobřeží a vybírají si pozice pro údery na ukrajinská města mimo dosah našich systémů. Proto potřebujeme rakety delšího doletu, abychom tyto lodě zničili,“ poznamenal.