„Už ne krize, ale katastrofa.“ Mladí Irové stále častěji nemají kde bydlet

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Irský prezident Michael D. Higgins vystoupil s projevem k nedostupnosti bydlení v zemi. Jindy velmi neutrální hlava státu označila situaci za velké selhání. „Už to není krize, je to katastrofa, a musíme skutečně myslet na uspokojení základních potřeb lidí v republice, ať už jde o jídlo, přístřeší a vzdělání,“ řekl ve středečním proslovu.

Irsko se s vážnou bytovou krizí potýká už 15 let, dlouhodobější řešení se ale pořád nenašlo. „Jde o nejurgentnější a nejdůležitější sociální problém, kterému Irsko teď čelí. V zemi není dostatek domů a celá generace lidí je v tomto ohledu demoralizovaná a téměř zoufalá. V celé zemi skoro nenajdete rodinu, které by se tato krize nedotkla,“ popisuje irský premiér Micheál Martin pro Financial Times.

Iniciativa Raise the roof (Zvedněte střechu), složená z odborů a charitativních organizací, varuje, že je krize nejhorší za 40 let, kdy se v Irsku poprvé výrazně zvedl počet lidí bez domova. Vládní kampaně jsou podle ní nedostatečné a často pomáhají spíše vlastníkům nemovitostí než lidem, kterých se krize dotýká.

Nejvíce zasažení jsou lidé, kteří si chtějí koupit svou první nemovitost, ve většině případů tak jde o mladou generaci. Vlastní bydlení si pak musí pronajímat a už jim nezbývají peníze, aby si mohli ušetřit na nákup nemovitosti v budoucnu.

„Je to generace, která je chycena v sociální dohodě se státem. Hodně mladých lidí si uvědomuje, že nikdy nebudou vlastnit byt nebo dům. A to je špatná vyhlídka v zemi, kde právě vlastní bydlení je místem, kde většina lidí tráví důchod,“ vysvětluje Rory Hearne, odborník na sociologii bydlení z Maynoothské univerzity pro The New York Times.

Vlastnictví nemovitosti se mezi lidmi do 30 let propadlo o třetinu, vyplývá z údajů Irské federace pro bankovní platby pro roky 2014 až 2020. Dlouhodobější výzkumy dokonce mluví o propadu o celou polovinu.

„Bydlím s rodiči a o stěhování jsem ani nepřemýšlela. Za nájem bych utratila celou výplatu,“ popisuje 24letá studentka z Dublinu Emily. Koupě vlastního domu jí připadá jako naivní sen.

Prezident Higgins řekl, že se počet mladých lidí bez domova zvýšil o 90 % a varoval, že výhledy do budoucna nejsou dobré. Bez domova jsou teď v Irsku podle posledních údajů ministerstva bydlení skoro tři tisíce dětí a rekordních 1,5 tisíce mladých lidí mezi 18 a 24 lety.

Problémy s bezdomovectvím se v době pandemie podařilo vládě snížit. V posledních měsících ale počet lidí bez střechy nad hlavou opět výrazně stoupl. Ministerstvo se tak snaží pomocí nové politiky Housing for All (bydlení pro všechny) zvýšit nabídku sociálního i dostupného bydlení k nákupu i pronájmu. Opozice však vládu kritizuje, že jsou její kroky příliš pomalé.

Bytová krize podle Financial Times začala kvůli vysokým stavebním nákladům, které vedly k růstu prodejních a nájemních cen. Umocnila ji ještě nedostatečná nabídka a rychle rostoucí populace Irska. Charitativní organizace poukazují na to, že situaci by mohlo vyřešit mnoho prázdných domů, které v zemi jsou.

Ceny nemovitostí se podle zprávy listu Irish Independent v prvním čtvrtletí tohoto roku průměrně zvedaly o 100 eur (2500 korun) denně. Cena třípokojového bytu narostla za rok o více než 14 procent a blíží se průměrné ceně 300 tisíc eur (asi 7,5 milionu korun). V hlavním městě je průměrná cena v přepočtu ještě o pět milionů korun vyšší. Naposledy bylo v Irsku tak drahé bydlení v roce 2006.

Stejně tak ale dál rostou ceny nájmů, uvádí výzkum Daft.Ie. Za poslední rok v hlavním městě Dublinu stoupla průměrná částka za nájem o 10 procent na 2200 eur (55 tisíc). V ostatních větších městech se ceny zvýšily až o 15 procent. Asi 800 nemovitostí inzerovaných k pronájmu je podle průzkumu nejméně v historii.

Zpráva z let 2012–2020 ukázala, že zatímco průměrné mzdy vzrostly o 23 procent, ceny nemovitostí se zvýšily o 77 procent. Tento nepoměr pak způsobuje, že lidé místo nakupování nemovitostí volí pronájem. Podle zprávy může zdražování v dlouhodobém měřítku způsobit, že se lidé z Irska budou stěhovat za levnějším bydlením do zahraničí.