Hlavní obsah

Severní Irsko prosperuje, ukázala studie. Zůstalo součástí jednotného trhu

Foto: Profimedia.cz

„Johnson si pohrává s mírem v Severním Irsku,“ stálo na transparentu při protestu ve Westminsteru v druhé polovině května.

Reklama

3. 6. 10:55

Brexitová kampaň slibovala mnohé, třeba značný ekonomický růst. Po dvou a půl letech od brexitu je ale leccos jinak. Nejrychleji roste ekonomika Severního Irska, jež zůstalo jako jediné součástí jednotného trhu EU.

Článek

Pro Severní Irsko byl rozvod Velké Británie s Evropskou unií obzvlášť náročný – země, jež se stále vyrovnává se svou nedávnou krvavou minulostí, totiž vyžaduje jemné zacházení. To aby se udusaný, místy doutnající občanský konflikt znovu nerozhořel. Takovou péči ale brexit Severnímu Irsku neposkytl a nechal ho stát široce rozkročené mezi EU a Británií.

Byť to původně vypadalo jako jasné zadělání na průšvih, nyní se ukazuje, že situace zemi i svědčí. Podle dat britského Národního statistického úřadu zaznamenalo loni ve sledovaném čtvrtletí Severní Irsko o poznání vyšší ekonomický růst než zbytek Velké Británie.

HDP ve Velké Británii v období červenec–září 2021 podle regionů

Severní Irsko: nárůst o 1,4 procenta

Skotsko: nárůst o 0,9 procenta

Anglie: nárůst o 0,6 procenta

Wales: propad o 0,3 procenta

Analýza statistického úřadu pracuje pouze s holými čísly a růst či propad ekonomiky v jednotlivých britských regionech dále nevysvětluje. Podle zprávy britského Národního ústavu pro ekonomický a sociální výzkum je ale důvod prozaický: Severní Irsko setrvalo i po brexitu v evropském jednotném trhu a udržuje si úzké ekonomické vazby s Irskem, potažmo EU.

Částečně je to výsledek severoirského protokolu a zvláštního statusu Severního Irska v brexitových ujednáních – včetně lepších investičních a obchodních podmínek jakožto součásti unijního jednotného trhu a celní unie. (…) Pobrexitovému Severnímu Irsku prospěly užší vazby na EU prostřednictvím obchodu i mobility pracovní síly.
Ze zprávy britského Národního ústavu pro ekonomický a sociální výzkum

Tuto domněnku podporují i měsíční závěry irského statistického úřadu, který zdokumentoval rekordně vysoký počet obchodních výměn mezi Irskou republikou a Severním Irskem od ledna 2021. Tedy od doby, kdy začala platit pobrexitová pravidla, jež ponechala Severní Irsko v rámci severoirského protokolu součástí jednotného trhu.

Protokol byl – a stále je – předmětem mnoha politických pří. Patřil mezi palčivé otázky, kvůli nimž se unijní a britští vyjednavači nebyli s to dohodnout se na finální podobě brexitové smlouvy, a tvrdý nesouhlas vůči němu vyjádřili i severoirští unionisté v čele s Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

Severoirský protokol

  • Severoirský protokol je součástí rozvodové dohody mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Brexitoví vyjednavači ho představili po létech diplomatických manévrů a jednání jako delikátní řešení zapeklité situace. Tu představovalo dodržení mírové Velkopáteční dohody z roku 1998 a zároveň vytvoření celní hranice mezi Velkou Británií a EU.
  • S odchodem z evropského bloku totiž Britové odešli i z evropského jednotného trhu, různé zboží je tak nyní potřeba podrobit celní kontrole. Vytvořit pevnou hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem bylo právě kvůli Velkopáteční dohodě nemožné, vznikla proto jakási tekutá hranice v Irském moři. Severní Irsko tak de facto zůstává členem jednotného trhu a ke kontrole zboží dochází už po vstupu na jeho území. To aby mohlo pokračovat do Irska – členské země EU.

Velká Británie – právě kromě Severního Irska – opustila evropský jednotný trh po vypršení přechodného období na konci roku 2020. A ačkoliv třeba v Anglii vyrostl HDP ve třetím čtvrtletí roku 2021 o 0,6 procenta, situace je ve skutečnosti složitější.

Nejlidnatější zemi Spojeného království „táhne“ nahoru Londýn, mezinárodní ekonomické centrum, jinak je ale země z většiny těžce pozadu. Pro představu: HDP Londýna sice vyrostl o 2,3 procenta – ovšem třeba na severovýchodě Anglie zaznamenali propad ve výši 1,3 procenta.

DUP: Beze změn vláda nebude

Na severoirský protokol je nyní znovu upřena pozornost – na začátku května se v zemi hlasovalo o složení Stormontu, severoirské obdoby parlamentu. Z voleb vyšli vítězně republikáni ze strany Sinn Féin, složit vládu je ovšem komplikovaný úkol.

Kvůli mírové Velkopáteční dohodě kabinet musí obsadit republikáni i unionisté a právě to DUP kvůli současné podobě brexitového nástroje odmítá. Povolební jednání proto blokuje.

I když jej od toho důrazně odrazují Evropská unie i Spojené státy, Londýn se v čele s premiérem Borisem Johnsonem nechal slyšet, že severoirský protokol plánuje nahradit jinou legislativou. Mimo jiné proto, že protokol – jak se nechal slyšet britský ministr pro brexit Conor Burns – ohrožuje Velkopáteční dohodu. Změny plánuje Londýn i přesto, že je tato pojistka pevně zasazena do brexitové rozvodové smlouvy.

Je to poněkud paradox, protože to byl právě Johnsonův kabinet, který v roce 2019 konečnou podobu brexitové smlouvy vyjednal. Premiér z Konzervativní strany tehdy opakovaně a zcela nesprávně tvrdil, že zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Velké Británie nebude muset projít celní ani jinou kontrolou.

Foto: Profimedia.cz

Boris Johnson v současnosti čelí silnému tlaku na rezignaci – nejen z opozice, ale i z vlastních řad. Už několik měsíců se totiž v médiích, parlamentu i v rámci policejního vyšetřování propírá série večírků, které se konaly na Downing Street a ve vládních budovách za tvrdých lockdownů v době koronavirové pandemie.

Ačkoliv se premiér i zbytek současné britské ústřední vlády tváří, že je vina stoprocentně na straně evropského bloku, pravda je trochu jinde. V rámci hlasování o brexitové dohodě Westminster schválil přece jen i severoirský protokol, a země tak nečelí nečekané situaci.

Původní úmysly britského kabinetu a vyjednavačů ohledně rozvodové smlouvy možná osvětlil někdejší premiérův poradce Dominic Cummings: „Vykroutili jsme se z toho s nejlepším možným řešením a plánovali premiéra dovést k tomu, aby později vypustil části, které se nám nelíbily.“

Je otázkou, zda se něco takového Britům nakonec podaří. Evropská unie nicméně dává dlouhodobě jasně najevo, že na takové kroky zvědavá není – a pokud Londýn překročí červenou čáru, nebude se bát zakročit.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič v polovině května přiblížil, že na změny severoirského protoku bude evropský blok reagovat „všemi opatřeními, jež má k dispozici“. A to by mohlo podle listu The Guardian vést k obchodní válce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované