Putin se omluvil Izraeli za „židovského Hitlera“

Britská vláda uvalila sankce na Evraz, nadnárodního výrobce oceli, částečně vlastněného miliardářem Romanem Abramovičem.

Ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvedlo, že Evraz „působí v sektorech strategického významu pro vládu Ruska“ a akce je dalším zásahem vůči „Putinovým finančním rezervám a válečné ekonomice a má podpořit pokračující odpor Ukrajiny“.

Sídlo Evrazu je v londýnské čtvrti Mayfair, firma ale provozuje rozsáhlé těžařské a ocelářské operace také v Rusku, kde zaměstnává přes 70 000 zaměstnanců.

Japonský premiér během setkání se svým britským protějškem varoval před invazí „autokratických mocností“, jako k tomu došlo na Ukrajině i v asijském regionu. Připustil také návrat Japonska k jaderné energetice.

V obklíčených mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal zemřela jednapadesátiletá Natalija Luhovská, která vstoupila do ukrajinského pluku Azov po smrti svého syna. Uvedla to dnes stanice CNN, podle níž byl syn Luhovské zabit na frontě v roce 2018.

Stanice na svém webu píše, že se o příběhu rodiny poprvé dozvěděla při natáčení v jejím městě Černovohrad, jež se nachází asi hodinu cesty severně od Lvova. „Je to příběh jedné z rodin, jejichž osud určila válka,“ uvedla reportérka americké zpravodajské stanice ve videoreportáži, kterou stanice odvysílala už dříve.

Evropská unie navrhla v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu uvalit sankce na někdejší ruskou gymnastku Alinu Kabajevovou, která je podle médií přítelkyní prezidenta Vladimira Putina a stojí v čele velké mediální skupiny NMG. Uvedla to dnes agentura Bloomberg s odkazem na dokument, do kterého měla možnost nahlédnout.

Mediální skupině NMG patří několik ruských televizí, rozhlasová stanice či deník Izvestija. Podle sedmadvacítky je NMG proto zodpovědná za šíření vládní propagandy a podporu akcí, které podkopávají nezávislost a územní celistvost Ukrajiny.

Olympijská vítězka z Atén a bývalá poslankyně za vládnoucí stranu Jednotné Rusko bývá médii považovaná za Putinovu přítelkyni. Kreml opakovaně popřel zprávy, že Putin má s Kabajevovou milostný vztah nebo děti.

Kvůli ruským náletům na sklady paliv a jedinou rafinérii ve městě Kremenčuk se Ukrajina ve třetím měsíci války palčivě potýká s nedostatkem pohonných hmot, upozornila agentura Unian. U některých benzinových stanic byl proto zaveden i příděl „nejvýše pět litrů na nádrž“, jinde benzin či nafta nejsou vůbec.

Problém tkví i v tom, že ukrajinský trh byl dříve zásobován palivem hlavně z Ruska, Běloruska a přes námořní přístavy, zatímco od vypuknutí války se benzin a nafta dostávají na Ukrajinu výlučně pozemní cestou z Evropy.

Velmi častou otázkou se stalo, na které benzince mají palivo a jaký zde při tankování platí limit. „O ceně se už vůbec nikdo nebaví. Lidé jsou ochotni kupovat, přestože palivo citelně zdražilo,“ napsala agentura.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková brzy navštíví Ukrajinu poté, co obě země uklidnily diplomatickou roztržku kvůli odmítnutí Kyjeva oficiálně přijmout německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, řekl ve čtvrtek kancléř Olaf Scholz.

Německá hlava státu plánovala návštěvu ukrajinského hlavního města v polovině dubna, ale Kyjev ho odmítl přivítat kvůli znepokojení nad jeho v minulosti blízkým vztahem s Ruskem.

Světový potravinový program (WFP) dnes vyzval k obnovení provozu ukrajinský černomořských přístavů, na kterých závisí velká část ukrajinského exportu pšenice a obilí do chudších zemí. Vývoz zemědělských komodit navíc pomáhá i válkou sužované ukrajinské ekonomice, uvedla agentura AP. Bez dodávek pšenice a obilí z Ukrajiny a Ruska se neobejde řada států v Africe či na Blízkém východě.

Podle WFP je nutné co nejdříve obnovit provoz ukrajinských nákladních terminálů pro zaručení exportu zemědělských komodit, který je stěžejní pro ukrajinskou ekonomiku a udržení dostatečného zásobování potravinami ve světě.

Na Slovensko se vrátili forenzní experti a kriminalisté, kteří pomáhali Ukrajině s dokumentací a vyšetřováním ruských válečných zločinů. Tým vyšetřovatelů přivítala prezidentka Zuzana Čaputová.

Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou poskytne Ukrajině. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to dnes řekl německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl. Podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky.

Obyvatelé města Ivano-Frankivsk na západě Ukrajiny byli vyzváni, aby se tento víkend vyhýbali veřejným shromážděním nebo opustili město, řekl jeho starosta.

Všechny oficiální akce v Ivano-Frankivsku v sobotu, neděli a pondělí byly zrušeny ze strachu z ruských raketových útoků, řekl starosta Ruslan Marcinkiv ve videu zveřejněném na internetu, uvádí agentura Reuters.

Jeho oznámení následovalo po varování ukrajinských představitelů, že Rusko může zesílit svou ofenzivu na Ukrajině před 9. květnem, kdy Moskva oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.

V ukrajinském městě Buča u Kyjeva se konala první svatba od osvobození od ruské okupace, oznámilo dnes podle listu Ukrajinska pravda ministerstvo spravedlnosti. Andrij a Viktorija se stali prvním párem, oddaným v opravené budově místní matriky.

Ženich byl v maskovací uniformě, nevěsta v bílých, puntíkovaných šatech. Ministerstvo připomnělo, že během války platí zásada exteritoriality, tedy sňatek na matrice mohou uzavřít nejen místní obyvatelé, a ujistilo, že oddávající jsou plní sil a energie.

Ukrajinská armáda osvobodila město 1. dubna. Vzápětí se Buča stala symbolem válečných zvěrstev, ruští vojáci zde podle místních úřadů povraždili stovky civilistů. Masakr odsoudil i papež František.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se dnes se svým estonským protějškem Kallem Laanetem shodla na nutnosti dál pomáhat Ukrajině čelící ruské agresi. Po dnešním odpoledním jednání v Praze novinářům řekli, že probírali také posilování východního křídla Severoatlantické aliance či kyberobranu.

Obě země patří mezi aktivní podporovatele země bránící se ruské agresi. Česko Ukrajině poskytlo pomoc v podobě vojenské výzbroje asi za tři miliardy korun, vojenské vybavení na Ukrajinu posílá i Estonsko. „Ujistili jsme se, že v pomoci Ukrajině chceme pokračovat. Jsme si vědomi i díky našim historickým zkušenostem, že (ruský prezident Vladimir) Putin se nezastaví před ničím,“ uvedla Černochová.

Laanet řekl, že postoje Prahy i Tallinnu k situaci na Ukrajině jsou podobné, přestože metropole od sebe dělí přes 1500 kilometrů. „Bezpečnostní situaci hodnotíme podobně. Ruská agrese není jen útokem na Ukrajinu, ale také na mezinárodní pořádek a demokratické hodnoty,“ uvedl. Pokračovat v pomoci Ukrajině pokládá za povinnost.

Ruský prezident Vladimir Putin se omluvil izraelskému premiérovi Naftali Bennettovi za výroky ministra zahraničí Sergeje Lavrova, uvedl úřad izraelského premiéra.

Šéf ruské diplomacie v neděli prohlásil, že židovský původ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského neznamená, že na Ukrajině nejsou nacisté. V rozhovoru s italskou televizí Lavrov také řekl, že nacistický vůdce Adolf Hitler „měl také židovskou krev“ a „někteří nejhorší antisemité jsou Židé“.

Kvůli výrokům si rovněž v pondělí izraelské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance a izraelský ministr zahraničí Jair Lapid výroky označil za „neodpustitelné, šokující a historicky chybné“. „Říci, že Hitler byl žid, je jako říci, že se židé během holocaustu zabíjeli sami – a to je neodpustitelné tvrzení,“ poznamenal.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský se s polským protějškem Zbigniewem Rauem shodl na nutnosti nadále pomáhat Ukrajině v boji za udržení suverenity. Rau to řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání ve Varšavě. Vyřešením otázky hnědouhelného dolu Turów se podle něj vrátila dynamika bilaterálních vztahů. Začátkem června by se měly uskutečnit mezivládní konzultace.

Ruská agrese proti Ukrajině a zatažení Běloruska do válečných aktivit podle Raua zničily bezpečnostní architekturu v Evropě, jež byla vybudována po pádu komunismu. „Válka na Ukrajině je ohrožením pro nás všechny, je to zdroj krizí, kterým musíme čelit,“ poznamenal. Zmínil bezpečnostní, inflační i uprchlickou krizi.

NATO posílí svou přítomnost kolem švédských hranic a v Baltském moři, zatímco země bude žádat o připojení k Severoatlantické alianci, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Pro NATO jde podle něj o „silnou povinnost“ zaručit švédskou bezpečnost, zatímco se zpracovává potenciální žádost o připojení k alianci, řekl Stoltenberg švédské veřejnoprávní televizi SVT. „Jsem přesvědčen, že najdeme řešení pro bezpečnostní potřeby, které bude Švédsko mít v přechodném období,“ dodal Stoltenberg.

Švédsko a Finsko pravděpodobně tento měsíc rozhodnou o tom, zda požádají o vstup do NATO. Obě země žádají o záruky vojenské ochrany během procesu žádosti, který může trvat až rok, než jej schválí všichni členové NATO.

Rusko „porušilo“ slíbené příměří v ocelárně Azovstal v přístavním městě Mariupol, kde se podle ukrajinského velitele skrývají civilisté a poslední obránci města.

Svjatoslav Palamar, velitel pluku Azov, ve videu na Telegramu prosil o pomoc pro zraněné vojáky „umírající v hrozné agónii“ a volal po evakuaci civilistů.

„Je to třetí den, co nepřítel vstoupil do továrny Azovstal, kde pokračují těžké a krvavé boje. Rusové opět porušili slib příměří a nedovolili evakuaci civilistů, kteří se nadále skrývají před ostřelováním v suterénu závodu,“ uvedl Palamar.

Vyzval také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se postaral o „zraněné vojáky, kteří umírají ve strašné agónii kvůli nesprávnému zacházení“. „Dejte možnost vyzvednout těla vojáků, aby se Ukrajinci mohli rozloučit se svými hrdiny,“ uvedl Palamar.

Ruská strana už byla téměř připravena souhlasit se setkáním prezidentů Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského, ale dvě věci způsobily, že schůzka je méně pravděpodobnou: odhalení zvěrstev, jichž se dopustili ruští vojáci na dočasně okupovaném území Ukrajiny, a návštěva britského premiéra Borise Johnsona v Kyjevě, napsal dnes list Ukrajinska pravda.

Johnson podle nejmenovaných zdrojů ukrajinského deníku z okolí prezidenta Zelenského do Kyjeva přivezl dvě prostá poselství: Putin je válečný zločinec, a tak je nutné jej porazit, a ne se s ním domlouvat. A jestli je Ukrajina ochotna s ním podepsat nějakou dohodu o zárukách, pak Britové nikoliv.

„Tento Johnsonův postoj svědčil o tom, že kolektivní Západ, který ještě v únoru Zelenskému navrhoval vzdát se a utéci, teď ucítil, že Putin v podstatě není tak všemocný, jak si představovali, a že právě teď se objevila příležitost s ním skoncovat,“ napsal deník.

Ukrajinské jednotky přešly u Charkova a Izjumu na východě země do protiútoku, uvedl dnes náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj ve zprávě o svém rozhovoru s nejvýše postaveným americkým generálem, šéfem sboru náčelníků štábů Markem Milleym. Současně požádal Spojené státy, aby Ukrajině dodaly moderní raketomety HIMARS a MLRS.

„Tradičně jsem informoval amerického kolegu o situaci. Zejména o přesunutí hlavního úsilí nepřítele na luhanský směr, kde v okolí měst Popasna, Kreminna a obce Torske pokračují těžké boje, a také o přechodu ukrajinských sil k protiútokům na charkovském a izjumském směru,“ uvedl Zalužnyj na sociální síti.

Ukrajinský náčelník si postěžoval na důsledky nasazení ruských střel s plochou dráhou letu s cílem zničit logistické cesty dodávek vojenské pomoci Ukrajině. I proto pokládá za „velice aktuální“ – v anglické verzi svého vyjádření za „klíčovou“ – otázku poskytnutí amerických raketometů.

Úřady dnes na Fidži zabavily jachtu ruského oligarchy Sulejmana Kerimova v ceně 300 milionů dolarů (6,9 miliardy korun). Učinily tak poté, co je o to požádaly Spojené státy, které na Rusko uvalily sankce za jeho invazi na Ukrajinu. S odvoláním na americké ministerstvo spravedlnosti to uvedla agentura Reuters.

Soud na Fidži v úterý rozhodl, že Spojené státy mohou zabavit superjachtu vlastněnou ruským miliardářem, jehož rodina kontroluje těžařskou firmu Poljus. Luxusní loď Amadea připlula na Fidži minulý měsíc po 18denní plavbě přes Pacifik z Mexika. Poté ji zadržela policie.

Úřady v řadě zemí zabavily luxusní plavidla a vily ruských miliardářů v reakci na sankce uvalené na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Moskva tvrdí, že Ukrajinu osvobozuje od nacismu, a své působení označuje jako speciální vojenskou operaci.