Článek
Linda Charltonová v televizi nedávno sledovala dechberoucí ukázku americké výjimečnosti.
Z některých zaměstnanců americké společnosti SpaceX se prakticky ze dne na den stali milionáři, protože zakladatel firmy Elon Musk s ní vstoupil na burzu a udělal z ní jednu z deseti nejhodnotnějších společností na světě s tržní kapitalizací přes dva biliony dolarů. Sám Musk se stal vůbec prvním dolarovým bilionářem.
SpaceX kromě jiného zřejmě brzy dopraví první lidi na Měsíc a začne s dobýváním Marsu.
„Na okamžik jsem se zasnila, než jsem si uvědomila, že je to svět stejně vzdálený jako onen Mars,“ řekla mi Linda Charltonová po telefonu ze svého bytu v New Jersey, který sdílí se svým manželem, třemi dětmi a matkou.
Ona sama dnes musí přepočítávat každý dolar. Podle ní v poslední době zdražilo snad úplně všechno: nájem, potraviny, účty za elektřinu, benzin, zdravotní pojištění.
„Už jsme s mužem nebyli pár měsíců ani na večeři ve městě na druhé straně řeky, natož abychom si vyjeli někam na dovolenou,“ povzdechne si tato čtyřicetiletá žena s odkazem na řeku Hudson, která odděluje New Jersey od New Yorku.
Zdražuje všechno
Pracuje v takzvané gig ekonomice neboli bere jakýkoliv kšeft, který se jí namane. Teď se například věnuje tzv. světelnému designu. Na počítači navrhuje osvětlení budov, kanceláří nebo supermarketů. Pracuje ale také jako baristka v nedaleké kavárně a učí děti kreslení.
Přesto je stále v dluzích a na spořicím účtu nemá vůbec nic. Podobně je na tom její muž, i on má dnes dvě zaměstnání: Fotí v jednom módním ateliéru a dává soukromé hodiny tance.
Od Rockefellera k Muskovi
Elon Musk se právě stal vůbec prvním dolarovým bilionářem na planetě. Ve světě dnes přitom žije nejméně 3300 miliardářů – z toho více než 900 ve Spojených státech. Je tak možná těžké si představit časy, kdy lidé s takovým jměním neexistovali.
To se změnilo 29. září 1916. Toho dne se miliardářem v USA stal ropný magnát tzv. zlatého věku John D. Rockefeller.
John D. Rockefeller na snímku z roku 1909.
Podle profesora Christophera McKnighta Nicholse z Ohio University, který se zabývá studiem „zlatého věku“, se Rockefeller stal podnikatelem, který této mety dosáhl jako vůbec první nejen v USA, ale na celém světě.
Mimochodem, miliarda dolarů v roce 1916 dnes znamená hodnotu více než 30 miliard dolarů.
Zdroj: The New York Times
Nejvíce je drtí nájem, ale poté, co se odstěhovali ze severu Manhattanu, ze čtvrti známé jako Inwood, platí o několik stovek dolarů méně. „Jsme ale zase v New Jersey. Nic oslnivého, i socha Svobody má k nám natočený zadek,“ řekne ironicky.
Její život opravdu není oslnivý, sama tvrdí, že spíš upachtěný a plný úzkosti z toho, jestli to rodina vůbec utáhne a nebude se muset stěhovat do jiného, cenově dostupnějšího státu.
Není sama, kdo cítí podobnou nejistotu a obavy. Zatímco se Musk a jeho lidé posunuli do elitní skupiny těch nejmovitějších Američanů, kteří vlastní téměř stejně majetku jako zbývajících 90 procent populace, rodiny, jako je ta Charltonových, dnes jen těžce finančně vycházejí.
Žijí ve stavu mysli, jež nabádá k železné úspornosti a odříkání. Musí se například rozmýšlet, co vynechat při nákupu základních potravin a potřeb.
Například taková cena rajčat v dubnu vzrostla oproti stejnému období loňského roku téměř o 40 procent, píše list The Washington Post, a to v důsledku kombinace nepříznivého počasí, vysokých celních sazeb a cen pohonných hmot.
Autorka textu Kali Hollowayová přitom přináší výčet věcí, které v poslední době zdražily: Nájemné za byt je o 54 procent dražší než v roce 2017, ceny nemovitostí od roku 2019 vzrostly o 60 procent, rodiny letos utratí za elektřinu o 120 dolarů více než v roce 2025 a dluhy na kreditních kartách se od roku 2021 zvýšily o 63 procent.
Hollowayová se ale vrací k ceně rajčat. Zdražení tohoto plodu považuje pro současnou Ameriku za symbolické. „Je to, jako by se i ty nejjednodušší a nejobyčejnější radosti amerického života potichu stávaly nedostupnými,“ píše sloupkařka.
Hrstka pohádkově bohatých
Nerovnost není v Americe žádnou novinkou. Jak ale upozorňuje Ben Casselman z deníku The New York Times (NYT), prudký nárůst bohatství v nejvyšších vrstvách společnosti nemá v americké historii obdoby.
List to ukazuje na jedné statistice. Na vrcholu tzv. zlatého věku na konci 19. století činilo čisté jmění hrstky nejbohatších Američanů – mluvíme tu o skupince zhruba 20 lidí – přibližně tři procenta ročního hospodářského výkonu země.
Dnes jejich jmění odpovídá 12 procentům ročního výkonu země, píše Casselman.
Záleží přitom na tom, zdali Američan vlastní akcie, či nikoliv. Může totiž těžit z rekordního růstu jejich hodnoty. Podle NYT více než polovina amerických domácností vlastní cenné papíry, ať už přímo, nebo prostřednictvím svých penzijních účtů.
„Pro většinu Američanů je však ‚bohatství‘ poněkud abstraktní pojem spojený s domem, ve kterém žijí, a penzijními účty, na které – jak doufají – co nejdéle nesáhnou,“ upozorňuje Ben Casselman s tím, že v každodenním životě je pro tuto skupinu Američanů zásadní jejich příjem.
Platy přitom už nějakou dobu stagnují nebo rostou velmi pomalu. Podle NYT přitom hodinové mzdy v prvním čtvrtletí tohoto roku fakticky klesají, pokud se očistí o inflaci, klesaly tři měsíce v řadě, a umazaly tak část růstu z předchozích let.
Profesor, spisovatel a úspěšný podnikatel Scott Galloway se v nedávné epizodě politického podcastu „Zuřící umírněnci“ zamyslel nad mladou generací, která se právě stává součástí pracovního procesu a ekonomického modelu vůbec. Podcast se zaměřuje na kritiku extrémních projevů současné americké politiky.
Galloway vykreslil svět, do nějž mladí Američané vstupují, a jejich sociální zázemí. Většinou podle něj mají velké dluhy, protože za své vzdělání museli zaplatit horentní sumy, navíc žijí v drahém podnájmu a brzy budou čelit vysokým daním. Nepatří totiž k těm movitějším, kterým je daňová povinnost v rámci americké degresivní daňové politiky (ražené především republikány) snížena nebo přímo odpuštěna, říká Galloway.
„Zdaňujeme příjmové skupiny, do nichž se většina těchto mladých lidí brzy zařadí, a to takovým způsobem, že starší lidé, tj. majitelé nemovitostí, vidí, jak se jejich vlastní bohatství znásobuje,“ nastínil Galloway s tím, že starší generaci, kam se sám řadí, naopak stát daňově nezatěžuje. Ve výsledku se tak tato „nejbohatší generace v historii planety“ stává dokonce ještě movitější.
„A mladí toho mají už skutečně dost,“ míní Galloway, který dnes sám disponuje jměním v řádu milionů dolarů.
Linda Charltonová se stále ještě potýká s dluhy za své vzdělání, byť už má téměř splaceno. Mezi Američany-vlastníky s nízkými daněmi se ale nikdy nezařadila, nikdy se k této skupině ani nepřiblížila. A pokud by chtěla dosáhnout bohatství Elona Muska, musela by podle svých výpočtů pracovat přes deset milionů let.
Při rozhovoru pro Seznam Zprávy si ještě vzpomene, že nedávno viděla podle ní výstižnou karikaturu současné ekonomické situace, v níž se ona a další desítky milionů Američanů nachází. Kresba odkazovala na fotografii muže stojícího před kolonou tanků u náměstí Nebeského klidu v Pekingu.
Autor snímku muže zachytil v tomto postoji 5. června roku 1989. O den dříve čínská armáda na náměstí zmasakrovala stovky, podle jiných odhadů tisíce demonstrantů za svobodu a demokracii.
Autor americké karikatury tanky zaměnil za limuzíny.
