Článek
Důvěra Ukrajinců v prezidenta Volodymyra Zelenského v posledních měsících klesla a to z červnových 65 % na 58 % na začátku srpna, ukazuje nový průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie. Ještě v květnu přitom dosahovala až 74 %.
Data do aktuálního průzkumu začali sociologové sbírat krátce po tom, co Zelenskyj 22. července podepsal kontroverzní zákon, který podřizoval klíčové protikorupční instituce generálnímu prokurátorovi.
Tento krok vyvolal největší protesty na Ukrajině od začátku ruské invaze i ostrou kritiku na mezinárodní scéně. Evropská unie označila zákon za ohrožení reforem, jimiž Ukrajina prošla po revoluci na Majdanu z roku 2014.
Pod tlakem veřejnosti a varování ze strany Evropské unie Zelenskyj a jeho vláda nakonec zákon 31. července zrušili a přijali novou legislativu, která obnovila nezávislost Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAPO).
„Zdá se, že rychlá reakce vlády na protesty a následné předložení nového zákona parlamentu pomohly zmírnit bezprostřední dopad nepokojů. Přesto ale přetrvávající klesající trend důvěry představuje varovný signál, který vyžaduje pozornost a promyšlená rozhodnutí od vedení země,“ komentuje výsledky průzkumu Anton Hrušeckyj z KIIS.
Je totiž důležité zmínit, že podle dostupných dat sestupný trend začal už dřív. Analytici tedy vysvětlují, že nebyl způsoben pouze přijetím sporného zákona, nicméně samotné schválení zákona k dalšímu číselnému propadu přispělo.
Hrušeckyj dopad na prezidentskou kancelář shrnul takto: Válku Ukrajinci vnímají jako objektivní okolnost, za kterou nese plnou odpovědnost Rusko. Proto ani nespokojenost s jejím průběhem zpravidla nevede k úplné ztrátě důvěry v prezidenta.
„Jiná situace nastává u korupce – tu lidé považují za čistě vnitřní problém, za který nese odpovědnost ukrajinská politická reprezentace,“ zdůrazňuje analytik.
Průzkum tuto citlivost potvrzuje. Mezi respondenty, kteří vyjádřili nedůvěru, dominovala nespokojenost se stavem korupce – především systémové, nikoli osobní obvinění vůči samotnému prezidentovi.
Šest procent dotázaných uvedlo jako přímý důvod ztráty důvěry právě hlasování 22. července o sporném zákonu, které podle nich oslabilo nezávislost protikorupčních institucí.
Co jsou NABU a SAPO?
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Úřad specializovaného protikorupčního prokurátora (SAPO) vznikly po ukrajinské revoluci z roku 2014, která svrhla tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jsou považované za jeden z hlavních výdobytků tzv. Euromajdanu.
Pokrok v boji s úplatkářstvím je jedním z hlavních požadavků Evropské unie pro budoucí vstup Ukrajiny. Činnost NABU i SAPO v minulosti vadila různým ukrajinským vládám.
NABU je zodpovědný za nezávislé vyšetřování korupce na vysokých místech, SAPO dohlíží na trestní stíhání zahajované NABU.
Oba úřady podle agentury Reuters po začátku ruské invaze na Ukrajinu zintenzivnily svou činnost. Obvinily řadu poslanců i vysoce postavených vládních představitelů, včetně bývalého zástupce ředitele kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského nebo místopředsedy vlády.
NABU ani SAPO dosud nepodléhaly kontrole ukrajinského generálního prokurátora, který je jinak závislý na prezidentovi a parlamentu. Nový zákon to ale měl změnit a oba úřady mu podřídit. To mohlo generálnímu prokurátorovi umožnist nahlížet do otevřených spisů a dávat oběma institucím pokyny. Prezident a vláda nakonec od záměru ustoupili.
Protestů se viditelně účastnila především mladší generace, což se odrazilo i v průzkumech. Nejvýraznější pokles důvěry zaznamenali Ukrajinci do 30 let – z 74 % na začátku léta na současných 59 %, tedy o 15 procentních bodů.
U starších věkových skupin byl propad mírnější: mezi 30–44letými z 62 % na 55 %, u 45–59letých z 61 % na 56 % a u lidí nad 60 let z 65 % na 62 %.
Data tak ukazují, že právě mladí lidé reagovali na spor o protikorupční zákon nejcitlivěji. „Do ulic vyšla nová generace. Tehdy (v roce 2014, pozn. red.) to byly ještě děti, dnes jsou z nich studenti, mladí lidé. Bohužel museli převzít štafetu, ale zároveň je to i důkaz, že v naší společnosti existuje generační odhodlání bránit demokratické hodnoty,“ řekla Seznam Zprávám minulý týden antikorupční aktivistka Olena Halušková.
Vývoj důvěry v prezidenta Zelenského za poslední roky ukazuje, že současný pokles není ojedinělý, ale součást širší dynamiky. Po začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 vystoupala důvěra až na 90 %, poté však postupně klesala a v prosinci 2024 dosáhla relativního minima 52 %. Přesto si prezident i tehdy udržel kladnou bilanci.
V první polovině roku 2025 důvěra opět rostla, hlavně díky pozitivnímu očekávání spojenému s novou administrativou v USA.
Vrchol přišel začátkem května (74 %), krátce po podpisu dohody o sdílení nerostných surovin se Spojenými státy a před obnovením jednání s Ruskem. Poté ale nastal nový sestupný trend: na začátku června byla důvěra na 65 %, těsně před hlasováním o kritizovaném zákonu patrně ještě o něco nižší.
