Hlavní obsah

Vědci odhalili původce většiny plastů ve Velké tichomořské odpadkové skvrně

Foto: Profimedia.cz

Koncentrovaný odpad ve Velké tichomořské odpadkové skvrně zabírá kolem 1,6 milionu čtverečních kilometrů.

Reklama

13. 9. 6:57

Třetina odpadu ve Velké tichomořské odpadkové skvrně podle nově zveřejněné studie pochází z Japonska, třetina z Číny. Vědci také zjistili, že odpad se na toto místo dostává primárně z rybářských lodí, nikoli z pevniny.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Velká tichomořská odpadková skvrna. Často se jí přezdívá ostrov, což je krajně nepřesné označení; z většiny jde spíše o malé kousky plastů nebo mikroplasty. Není to tedy jedna ucelená hmota, kterou lze vidět pouhým okem, ale seskupení různých předmětů o různé velikosti pokrývajících subtropický oceánský vír v severním Tichém oceánu. Až 70 procent mořského odpadu navíc klesá ke dnu, a tak mže být odpadková skvrna ještě větší, než se předpokládá.

Existence Velké tichomořské odpadkové skvrny je známá už řadu let. Podle odhadů zabírá nahromaděný mořský odpad kolem 1,6 milionu čtverečních kilometrů, což je například více než čtyřnásobek rozlohy Německa. Přesné vymezení hranic je však právě kvůli tomu, že nejde o jednolitý celek, problematické.

O původu tamního odpadu toho dosud vědci příliš nevěděli.

Nová studie, publikovaná v časopise Scientific Reports, konečně nabízí podrobnosti. Tým sestavený z vědců z Nizozemska, Švýcarska a Nového Zélandu, který „skvrnu“ zkoumal, zjistil, že více než 90 procent identifikovatelného odpadu pochází z pouhých šesti zemí. Všechny patří mezi hlavní průmyslové rybářské země světa.

Třetina analyzovaného odpadu z Velké tichomořské odpadkové skvrny pochází z Japonska, třetina z Číny. Jak se ve studii píše, u Japonska je nesporné, že minimálně část „jeho“ odpadu se do oceánu dostala v roce 2011, kdy zemi zasáhlo ničivé tsunami.

Dalším hlavním znečišťovatelem je Jižní Korea, do níž vědci vystopovali cca 10 procent odpadu. Zbytek si mezi sebe dělí Spojené státy, Tchaj-wan a Kanada. Na tyto tři země připadá zhruba 5 procent analyzovaného odpadu.

Foto: Seznam Zprávy

Koncentrace odpadu ve Velké tichomořské odpadkové skvrně.

Viník: rybolov

Studie, pod níž jsou podepsáni vědci z nizozemské Wageningen University & Research, rotterdamská nezisková organizace The Ocean Cleanup či švýcarská společnost Egger Research, uvádí, že až 86 procent prozkoumaných velkých kusů plovoucího plastu tvoří předměty, které byly ztraceny nebo odhozeny rybářskými plavidly.

„Tato zjištění mění naše chápání zdrojů znečištění v Tichomořské odpadkové skvrně,“ uvedl Matthias Egger, mořský biochemik z Ocean Cleanup.

Vzorky, sesbírané touto organizací už v roce 2018, ukázaly, že téměř polovinu odpadu v obří oceánské popelnici tvoří rybářské sítě. Sítě zjevně pocházely z rybářských lodí, jenže výzkumný tým nebyl s to určit zdroj zbytku plastů. Následujícího roku proto výzkumníci z Ocean Cleanup shromáždili z této oblasti dalších více než 6 tisíc plovoucích předmětů o celkové hmotnosti přibližně 547 kilogramů a analyzovali je, aby zjistili jejich původ.

To bylo možné pouze u větších kusů, na nichž se dala najít loga konkrétních společností či podobné údaje. Předměty musely mít na délku alespoň 5 centimetrů, aby je technika mohla zachytit a vědci následně zkoumat.

Komplexní analýza vědcům ukázala, že zhruba třetinu objektů není možné identifikovat. Ve zbylých dvou třetinách podle informací zveřejněných na webu New Atlas převažovaly předměty typicky používané při rybolovu, jako jsou bedny, kbelíky, koše, nádoby, sudy, kanystry, krabice na ryby nebo pasti na úhoře.

Tyto analýzy probíhaly až do letošního roku. Díky nim výzkumníci například určili data výroby desítek předmětů: téměř polovina byla vyrobena ve 20. století, nejstarší identifikovaná byla bójka z roku 1966.

Mezi zkoumanými odpadky přitom nebylo to, co vědci čekali, že najdou: plasty ze zemí, které mají plastem silně znečištěné řeky. „To bylo překvapivé,“ uvedl Egger, „protože řeky jsou považovány za zdroj většiny plastů v oceánech.“

Z oceánů se může dál brát bez omezení

Mezinárodní vody neboli tzv. volná moře tvoří téměř dvě třetiny rozlohy světových oceánů. Procesy, ke kterým v nich dochází, mají vliv nejen na sousední pobřežní vody, ale i na život na souši. Přesto je z nich chráněno jen 1,2 % rozlohy.

Nabízí se vysvětlení, že se většina plastového odpadu dostala do oceánu přímo z lodí. „Naznačuje nám to, že plasty z pevniny mají tendenci se hromadit v pobřežních oblastech, zatímco plasty ztracené v moři mají velkou šanci se hromadit v oceánských odpadkových skvrnách,“ shrnul ve svých závěrech Egger.

Kombinace nových výsledků a zjištění, že velkou část odpadu tvoří rybářské sítě, naznačuje, že je to právě odvětví rybolovu, kdo je hlavním původcem plastů ve Velké tichomořské odpadkové skvrně.

„Tato práce a další výzkumy ukázaly, že za tento plast je skutečně zodpovědné jedno odvětví - rybolov,“ potvrdila Lisa Erdleová, vědecká ředitelka Institutu 5 Gyres, organizace zabývající se výzkumem oceánů v kalifornském Los Angeles.

Pákistán zasáhly katastrofální záplavy

Přívalové monzunové deště, které začaly v Pákistánu v polovině června, zdevastovaly velkou část země a smetly mosty, silnice i obydlí. Záplavy si také vyžádaly 1300 obětí.

„Identifikace tohoto dalšího zdroje plastů v oceánu odhaluje jednoduchou pravdu. Zatímco pro vyčištění světového oceánu je i nadále nezbytné pokračovat v zachycování říčních plastů, samotná Tichomořská odpadková skvrna vyžaduje i další kroky. Aby bylo možné ji vyčistit, je třeba se zabývat i dalším zdrojem plastů v oceánu - rybolovnými činnostmi,“ uvedla společnost The Ocean Cleanup v prohlášení.

Snahy o vyčištění oceánů

Kontaminovaná oblast byla objevena v roce 1997, kdy si posádka lodi plující z Havaje do Kalifornie všimla plastového odpadu na odlehlém úseku otevřeného oceánu. Plasty se hromadí v místech, kde se sbíhají oceánské proudy, podle některých odhadů vědců „skvrna“ obsahuje 1,8 bilionu kusů plastů. Želvy a další živočichové si tento odpad někdy pletou s potravou, volně žijící zvířata v něm mohou uvíznout a zahynout.

Společnost The Ocean Cleanup, která vyvíjí systém na pomoc při čištění oceánů, vyrazila v loňském roce do Tichého oceánu se svým prvním rozsáhlým čisticím systémem nazvaným System 002 přezdívaným Jenny. Během 12 týdnů provedli její pracovníci sérii testů, při nichž systém prokázal, že je schopný oceány čistit, informoval tehdy web CBS.

Projekt The Ocean Cleanup v roce 2013 založil nizozemský vynálezce Boyan Slat, když mu bylo pouhých 18 let. Od té doby se společnost snaží z oceánů odstranit co nejvíce plastů a pomalu, ale vytrvale zmenšuje velikost Velké tichomořské odpadkové skvrny. Plasty sbírá obrovská plovoucí bariéra ve tvaru písmene U, kterou po vodě táhnou lodě umístěné na obou koncích.

„Úplné vyčištění oceánů od plastů vyžaduje, abychom nejprve věděli, odkud a jak se plasty do oceánu dostávají a co se s nimi děje, když se tam dostanou. Tyto znalosti jsou důležité zejména v případě plovoucích plastových předmětů, které se mohou po moři přenášet na obrovské vzdálenosti a vytvářet tak přeshraniční problém, kdy regiony nebo státy, které trpí největšími dopady, často nejsou původními znečišťovateli,“ uvedla organizace The Ocean Cleanup.

Fakta

  • Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru jsou mořské odpadkové skvrny, jako je ta v Tichém oceánu, rozsáhlými oblastmi, kde se hromadí odpadky. Skvrny vznikají v důsledku rotujících proudů, které jako „velké víry vtahují předměty“.
  • Studie Pew Charitable Trusts z roku 2020 uvádí, že se do oceánů každoročně vyvrhne více než 24 bilionů kilogramů plastu. Bez okamžité a trvalé činnosti by se tok znečištění mohl do roku 2040 téměř ztrojnásobit, uvádí studie.
Sdílejte článek

Reklama

Doporučované