Článek
Venezuelská vláda v pondělí oznámila, že propustila 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku. Nevládní organizace Foro Penal ale zatím potvrdila jen 41 propuštěných politických vězňů od čtvrtka, kdy autoritářský režim pod americkým tlakem slíbil propustit „značný počet“ politických vězňů jako gesto dobré vůle. Foro Penal v pondělí ráno informovala o propuštění dalších nejméně 24 vězňů. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na tomto seznamu není. Aktuální informace o něm ČTK zjišťuje. Italská vláda v pondělí ráno oznámila propuštění dvou svých občanů, napsala agentura ANSA.
Předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez ve čtvrtek oznámil, že z vězení bude propuštěn „značný počet venezuelských a zahraničních státních příslušníků“. Dodal, že jde o gesto dobré vůle v zájmu mírového soužití. Podle organizace Foro Penal je ve Venezuele stále za mřížemi z politických důvodů drženo osm stovek lidí.
„S radostí a uspokojením vítám propuštění našich krajanů Alberta Trentiniho a Maria Burla, kteří jsou nyní v bezpečí na italském velvyslanectví v Caracasu. Mluvila jsem s nimi a z Říma již odletělo letadlo, které je má odvézt domů,“ oznámila v pondělí ráno italská premiérka Giorgia Meloniová. Poděkovala též venezuelské vládě za „konstruktivní spolupráci z předchozích dnů“. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani uvedl, že Trentini i Burlo jsou v dobré zdravotní kondici a brzy se vrátí do Itálie.
Humanitární pracovník Trentini, který pracuje pro nevládní organizaci pomáhající invalidům, a podnikatel Burlo byli ve Venezuele zatčeni oba v listopadu 2024, napsala agentura Reuters. Drženi byli podle ní ve věznici El Rodeo v Caracasu. Už koncem minulého týdne byl z venezuelského vězení propuštěn novinář a bývalý poslanec Biagio Pilieri, který má venezuelské i italské občanství, a obchodník Luigi Gasperin. Na svobodu se minulý týden dostalo také několik Španělů a představitelů venezuelské opozice.
Ve Venezuele je nyní prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezová, sestra šéfa parlamentu, která se vedení země ujala z pozice viceprezidentky 5. ledna, tedy dva dny poté, co Spojené státy unesly prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku. V USA jsou obviněny mimo jiné z narkoterorismu. Americká vláda neuznává Madurův prezidentský mandát vzešlý z předloňských voleb, které podle opozice vyhrál její kandidát Edmundo González, jenž pak před represemi utekl do Španělska.
Americká vláda už v roce 2024 za nově zvoleného prezidenta Venezuely uznala Gonzáleze, nyní ale dala přednost pokračování autoritářského režimu. Důvodem je podle analytiků zřejmě snaha udržet tam stabilitu kvůli plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na těžbu ropy v této zemi, která má největší zásoby této suroviny na světě. Rychlá změna režimu by také velmi pravděpodobně způsobila větší migrační vlnu.
Rodríguezovou, která byla dlouho přední představitelkou Madurova režimu, Washington tlačí k poslušnosti hrozbou vojenského zásahu podobného tomu, který provedla americká armáda 3. ledna. Trump Rodríguezové vzkázal, že může dopadnout hůře než Maduro. Podobně pohrozil i muži číslo dvě Madurova režimu, ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi.
