Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) zaslal 30. září francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi dopis, v němž projevil zájem o vstup Česka pod francouzský jaderný deštník. Při jednání Evropské rady 15. a 16. října pak o věci s Macronem hovořil, odezva hlavy státu byla „pozitivní“.
„Premiér psal v této věci 30. září dopis Macronovi,“ sdělil pro redakci šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). „S francouzským prezidentem o tom pak krátce diskutovali na Evropské radě, sedí totiž vedle sebe, takže o tom měli možnost neformálně mluvit. Macron reagoval pozitivně,“ dodal Macinka bez bližšího upřesnění. Pouze řekl, že situace nejspíš bude mít další vývoj.
Kdy přesně by český zájem o jadernou iniciativu mohl mít nějaké výsledky, popřípadě jak by dohoda mohla vypadat, Macinka neupřesnil. „To nevím, to je teď mezi premiérem a francouzským prezidentem. To už není moje agenda,“ sdělil.
Redakce proto s dotazy ve středu ráno kontaktovala také předsedu vlády Andreje Babiše, doposud však nereagoval.
O vstup do francouzské iniciativy preventivního jaderného odstrašení jeví zájem Andrej Babiš dlouhodobě. „Taky se chci zapojit do té iniciativy Emmanuela Macrona, který měl skvělý projev ohledně jaderného odstrašení. Protože my samozřejmě v Evropě musíme mít spojence a Francie je na to ideální,“ prohlásil v jednom ze svých nedělních videí z Průhonic už v druhé polovině dubna.
V rámci koalice tehdy premiér jako jeden z mála iniciativu podporoval. „Dávám přednost americkému deštníku. Je skutečným pilířem NATO a roztříštěnost Západu by opravdu nebyla dobrou cestou,“ uvedl v březnu poslanec Radek Vondráček (ANO). Ministr Macinka zase reagoval, že Česko nemá jaderné zbraně, a tudíž se nemá kam připojovat. Nyní se ale iniciativy zastává.
„My to považujeme za důležité a významné a chceme toho být součástí. Je to v našem zájmu,“ změnil svůj postoj Macinka, když jaderný deštník komentoval v úterý pro Seznam Zprávy. „Považuji to za správný krok a stojí za to na tom s francouzskými kolegy spolupracovat,“ upřesnil.
Alespoň zahájit diskuse o nabídce z Paříže naopak podporovali například bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) nebo prezident Petr Pavel. „Myslím si, že minimálně bychom měli vědět, o co v této iniciativě jde, takže aspoň informativní schůzky bychom se zúčastnit měli. A pokud podmínky, které Francie nabízí, jsou pro nás přijatelné, pak bychom rozhodně měli být součástí takového projektu. Protože jakýkoliv způsob zvýšení bezpečnosti naší země bychom neměli ignorovat,“ sdělila hlava státu v březnu.
Podle webu Wall Street Journal disponuje Francie zhruba 290 jadernými hlavicemi. Pozvánku do systému preventivního odstrašení, který Macron oznámil v březnu, zatím Paříž zaslala 11 evropským zemím: Velké Británii, Německu, Nizozemsku, Belgii, Polsku, Řecku, Finsku, Norsku, Švédsku a Dánsku. Itálie vstup odmítla.
