Článek
Ruský pravoslavný kněz, který působí v Kazachstánu, musel kvůli svému nesouhlasu s ruskou válkou na Ukrajině rezignovat.
Jakov Voroncov je jedním z 300 duchovních, kteří podepsali dopis, jenž odsoudil ruskou agresi. Většině z nich bylo následně zrušeno kněžské svěcení a někteří byli dokonce i zatčeni.
Sám Voroncov svůj post v kazašské Almatě opustil po nátlaku pravoslavné církve nakonec dobrovolně.
„Můj postoj je označován jako čistě politický. Ale jde přece o mírumilovnost a etická přikázání. Bůh řekl: Nezabiješ. Ale oni vidí jen kněze, který se zabývá politikou. To nikdy nebylo mým záměrem,“ říká teď už bývalý pravoslavný kněz.
Voroncovovi bylo zakázáno vést bohoslužby a ruská pravoslavná církev ho obvinila z rozsévání nepřátelství a vyvolávání nenávisti. Vedení církve totiž tvrdí, že kněží nesmí podepisovat žádná politická prohlášení.
„Tato písemná vyjádření porušují přísahu, kterou kněz složil, a zákon o náboženské činnosti. Pokud se angažuje v politice, měl by vystupovat jako soukromá osoba a nikoli jako představitel církve,“ uvedl nedávno tiskový tajemník Ruské pravoslavné církve otec Alexandr.
Připomeňte si
Z úzké spolupráce mezi pravoslavnou církví a Kremlem těžily obě strany. Podporou války na Ukrajině však patriarcha Kirill přišel o důvěru milionů tamních věřících.
„Čím více se pravoslavná církev stává ruskou, tím méně zůstává křesťanskou. Nejde o charakter ruského národa. Křesťanství jako dar a zjevení Ježíše Krista je mezinárodní a nenárodní. Když se církev dělá proto, aby sloužila určitému národu, mísí se křesťanské učení a evangelijní idea s něčím, co můžeme nazvat falešným odchýlením od našeho učení,“ myslí si Jakov Voroncov.
Ruská pravoslavná církev oficiálně vyjádřila probíhající ruské agresi na Ukrajině podporu, stejně tak to učinili i její duchovní působící na Ukrajině.
Z tohoto důvodu ukrajinské úřady postupně odebírají moskevské církvi právo využívat kostely, farnosti a kláštery, které jsou ve vlastnictví ukrajinského státu.
