Článek
Ráno 11. září 2001 začalo pro tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe rutinně. Během návštěvy Floridy si ještě před svítáním šel zaběhat kolem golfového hřiště. „Viděl jsem ho tam, ještě před tím, než se cokoli z toho začalo dít,“ vzpomíná po 25 letech zpravodaj agentury Reuters Steve Holland, který tehdy s prezidentem cestoval.
Bush poté zamířil do základní školy Emma E. Booker v Sarasotě. Návštěva měla být běžnou prezidentskou akcí zaměřenou na podporu jeho vzdělávací politiky. V době, kdy seděl mezi dětmi ve třídě, zasáhlo první letadlo jednu z věží Světového obchodního centra. Bush později uvedl, že první náraz považoval za chybu pilota a tragickou nehodu.
Všechno se změnilo s nárazem druhého letadla do druhé věže. Do třídy vstoupil šéf prezidentské kanceláře Andrew Card, naklonil se k Bushovi a pošeptal mu zprávu, která podle Hollanda zněla: „Amerika je pod útokem.“ Prezidentovu reakci zachytila kamera.
„Když mu řekli o druhém letadle, už věděl, že to není náhoda ani chyba,“ vysvětlil Holland. „Na záběrech ze školy je vidět šok v jeho tváři.“ Bush později řekl, že právě tehdy pochopil, že je situace opravdu zlá.
Prezident před dětmi ještě několik minut zůstal sedět a až poté opustil školu. Krátce nato veřejně oznámil, že dvě letadla narazila do Světového obchodního centra při „zjevném teroristickém útoku na naši zemi“. Zbytek dne strávil pod mimořádnou ochranou přesunem mezi vojenskými základnami, zatímco se rozsah útoků dál zvětšoval.
„Byl to chaos. A také panika, protože jsme nevěděli, co dalšího se ještě stane,“ vzpomíná Holland. Únosci toho dne ovládli čtyři dopravní letadla. Dvě narazila do věží Světového obchodního centra, třetí do Pentagonu a čtvrté se po odporu cestujících zřítilo do pole v Pensylvánii. Útoky zabily téměř tři tisíce lidí a zásadně změnily nejen Bushovo prezidentství, ale i americkou bezpečnostní politiku.
