Vrbětice či atentát na Skripala, důležitý Putinův sabotér je zřejmě po smrti

Ruská stínová flotila. Zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a jejichž prostřednictvím Moskva obchází sankční exportní omezení.

Pro Kreml jde o mocný nástroj - pomáhá s vývozem jeho nejvýznamnějšího artiklu a v konečném důsledku tak i s financováním agresivní válečné kampaně na sousední Ukrajině.

Není se tak co divit, že se jeden z tankerů této flotily v pátek stal terčem ukrajinských obránců země. Plavidlo jménem Quendil plující pod vlajkou Ománu měly podle zdrojů z Kyjeva zasáhnout podmořské drony, které údajně vyvolaly požár na palubě. Podle internetové služby Vesselfinder se tanker nacházel ve východním Středomoří na jihozápad od řeckého ostrova Kréta.

Informaci stále nelze nezávisle ověřit, nicméně na internetu se záhy začaly šířit záběry hořícího tankeru. Ruský opoziční novinář Alexandr Něvzorov na telegramu uvedl, že ukrajinské bezpilotní lodě vypluly z řeckého přístavu, urazily pod vodou asi 500 kilometrů a poté na cíl vypustily drony.

To by pro Ukrajinu byl určitě úspěch a nový taktický prvek v širší strategii útoků na ruské rafinerie a další ropná zařízení, k níž se obránci napadené země v posledních měsících uchýlili.

Něvzorov však ve svém telegramovém příspěvku naznačil i další možnou rovinu příběhu. A pokud se potvrdí, celá Evropa si může v určitém smyslu oddechnout. Na palubě tankeru totiž údajně přišel o život i jeden z generálů GRU Andrej Averjanov - Putinův vrchní sabotér.

Nelze čekat, že by oficiální zdroje z Kremlu zprávu potvrdily. Britský bulvární deník The Sun a další ostrovní média nicméně píší, že ruský prezident Vladimir Putin údajně v nedávném projevu slíbil, že se pomstí všem, kteří stojí za zabitím jednoho z jeho nejvýše postavených generálů, a že Rusko na tento čin bezpochyby odpoví.

Ukazuje to, že generál byl pro vůdce Kremlu opravdu důležitou postavou. Je zodpovědný za řadu sabotáží napříč celým starým kontinentem včetně výbuchu muničních skladů ve Vrběticích.

Mnohé výbuchy, požáry a vraždy jsou vedle šíření proruských dezinformací součástí ruské hybridní války, kterou tamní režim vede proti Evropě. Představují modus operandi, za nímž stojí právě Averjanov.

Západoevropská média už dlouho upozorňují, že v rámci kremelské mocenské struktury drží velmi vysoké postavení. Konkrétně se však ví jen málo. Generál byl spíše mocným mužem skrytým ve stínu. V červenci 2023, kdy se - na jednom z mála svých veřejných vystoupení - během setkání s delegací Mali v Petrohradě objevil po boku ministrů a šéfů předních ruských společností, byl představen jen jako „Averjanov Andrej, bezpečnost“.

Ve skutečnosti je jeho profil mnohem obsáhlejší. Generál Averjanov - od roku 2015 držitel titulu „Hrdina Ruska“ - absolvoval v roce 1988 Taškentskou vojenskou akademii v tehdejší sovětské republice Uzbekistán. Následně velkou část své kariéry strávil v GRU, která se v posledních letech dostala mezi ruskými zpravodajskými službami do popředí.

Jeho jednotka nesoucí číslo 29155, která měla během studené války na starosti výcvik komunistických partyzánů v Asii, Africe a Střední Americe, byla po pádu sovětského komunistického impéria přeměněna na akční oddělení ruské armády. V roce 2012 ji ruské ministerstvo obrany společně se dvěma dalšími jednotkami ocenilo za „zvláštní úspěchy v rámci jejich vojenského poslání“, což je skromný výraz pro často krvavé partyzánské operace.

Sám Averjanov se díky nim zapsal i západním vyšetřovatelům. Po neúspěšném atentátu proti dvojitému agentovi GRU Sergeji Skripalovi z března 2018, proti němuž Kreml použil nervový jed novičok, začal mezi evropskými kontrarozvědkami hon na všechny zodpovědné. Kromě agentů Anatolije Čepigy a Alexandra Miškina zpravodajci došli i právě k Averjanovově jménu.

Zjistili také, že jednotka se již léta podílí na likvidacích osob, sabotážích a politickém podvracení suverénních vlád.

V našem kontextu jsou nejzajímavější výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku z října a prosince 2014. Provedla ho stejná dvojice agentů, zatímco Averjanov byl mozkem celé operace.

První výbuch, při němž zahynuli dva zaměstnanci areálu, zasáhl sklad s 50 tunami munice. Druhý výbuch zničil téměř 100 tun munice a vybavení, z nichž část měla sloužit k podpoře ukrajinského válečného úsilí. Připomeňme, že už tehdy se východoevropská země na Donbase bránila proruským separatistům.

Ani tím však výčet sabotáží s Averjanovovým podpisem zdaleka nekončí.

Jednotka 29155 je podle investigativního webu Bellingcat, který využívá informace z otevřených zdrojů, spojena s pokusy o vraždu bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva v dubnu 2015.

Společně s prosrbskými skupinami stojí i za pokusem o státní převrat v Černé Hoře z roku 2016. Součástí byl i pokus o atentát na tehdejšího silně proevropského premiéra Mila Đukanoviće. Plány pak zahrnovaly také násilné obsazení budovy parlamentu. Đukanović, který se později stal i prezidentem, toho roku podepsal protokol o přistoupení Černé Hory k Severoatlantické alianci.

Objevily se i spekulace, že by jednotka mohla být za smrtí Jevgenije Prigožina ze srpna 2023. Oligarcha byl šéfem žoldnéřské skupiny vagnerovci, která v červnu toho roku vytáhla na Moskvu. Za pád letadla, v němž při smrti seděl, evropští a američtí zpravodajci viní bombu v jeho útrobách a zásluhy připisují právě Averjanovovi.

Výčet ovšem představuje pouze akce s potvrzenou nebo alespoň vysoce pravděpodobnou účastí Averjanovovy jednotky. Kreml v posledních letech do Evropy utajeně proniká ještě mnohem víc.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga má za cíl odradit Evropu od podpory Ukrajiny. Je to ostatně zcela zřejmé - například ve Velké Británii loni došlo k útoku na sklad, který přímo obsahoval pomoc pro Ukrajinu. Polsko zase zadrželo několik lidí kvůli podezření ze špionáže prostřednictvím instalace kamer na železniční trase, kudy často proudí dodávky na Ukrajinu.

Analytici, kteří se loni vyjádřili pro analýzu Seznam Zpráv na toto téma, ovšem za činností viděli i jinou motivaci.

Nejrůznější druhy nepřátelských činností totiž mohou sloužit i k tomu, aby si vojenští představitelé Kremlu vytvořili představu o tom, do kdy se sabotáže ještě pohybují v „šedé zóně“ a není potřeba se bát nějaké zásadní odvety, a kdy už bude Evropa naopak reagovat.

To by podle části expertů mohlo být součástí přípravy pro případ, kdy by došlo k další eskalaci či dokonce válce a Rusko by chtělo způsobit co největší škody.

Je jisté, že generál Averjanov v tomto smyslu nesl značnou část moskevského know-how. Pokud se zprávy o jeho smrti potvrdí, Evropě by se mohlo alespoň částečně ulevit.