Vyfotila snímek, jenž zesílil protesty. Íránské novinářce hrozí trest smrti

Snímek objímajících se rodičů Mahsy Amíníové, která v bezvědomí ležela na lůžku teheránské nemocnice, obletěl svět. Šlo o první důkaz toho, že íránské úřady neříkají vše o zadržení mladé dívky kvůli špatně nasazenému hidžábu, které vyústilo v její smrt. Úmrtí dvaadvacetileté Amíníové pak rozproudilo v zemi vlnu protivládních protestů.

Za fotografií stojí novinářka Nílúfar Hamedíová, kterou krátce po jejím zveřejnění na twitteru zatkla íránská policie. Několik měsíců strávila v nechvalně proslulé věznici, než v úterý stanula u soudu. Za informování o chování mravnostní policie jí hrozí i trest smrti.

Jde o druhý případ íránské novinářky, o jejímž osudu v těchto dnech rozhodují soudy spadající pod konzervativní vládu ajatolláha Alího Chameneího, připomněla agentura Reuters.

Druhou novinářku Elahíh Mohammadíovou zadržely úřady loni na podzim poté, co informovala o situaci na pohřbu Amíníové. Smuteční hosté tehdy provolávali hesla proti Islámské republice. Na ženy, které si zde v rámci prvního velkého protestu sundaly povinné šátky, zaútočily bezpečnostní síly.

Navzdory žádostem lidskoprávních organizací se procesy s oběma ženami odehrávají za zavřenými dveřmi. Samotné soudní řízení je nicméně jen vrcholem rizika, které novinářkám informujícím o protivládních protestech hrozí. Výhrůžky, vydírání a zastrašování popsala pro deník The Guardian řada z nich jako denní záležitost.

„Několikrát mi příslušníci íránských revolučních gard (IRGC) poslali zprávu s výhrůžkami smrtí. Psali, že mě zabijí, stejně jako protestující, které zavraždili během protestů,“ řekla listu mladá novinářka z Teheránu. Jednalo se prý o tytéž jednotky, které ji vyslýchaly poté, co se zúčastnila jednoho z protestů.

Po třech dnech ženu, která vystupuje kvůli obavám o bezpečnost anonymně, propustili bez obvinění. Výhrůžky ale neustaly. „Ve zprávách mi psali, že jsou u mé sestry a že ji chtějí znásilnit,“ vzpomínala. Jiná novinářka uvedla, že jí bylo řečeno, že „nemá právo o protestech informovat“ a že nemůže dělat rozhovory s rodinami zabitých.

Podle organizace Reportéři bez hranic, která se zabývá svobodou tisku, bylo v posledních sedmi měsících zadrženo přibližně 40 procent všech novinářů žijících v Íránu. Zásahy se nicméně více dotýkají žen.

„Jsme svědky neobvyklého počtu zatčených novinářek, protože protesty vyvolal zákon o povinném nošení hidžábu a smrt mladé ženy kvůli genderové diskriminaci,“ vysvětlila stanici BBC Yeganeh Rezaianová, výzkumná pracovnice Výboru na ochranu novinářů (CPJ) se sídlem ve Washingtonu.

„Příběhu se samozřejmě věnovalo více novinářek. Dokonce i v malých městech a místních novinách informovaly ženy o protestech, které se konaly pod vedením žen,“ dodala.

Média v Íránu jsou z velké části kontrolována státem a i takzvané „nezávislé“ noviny jsou silně cenzurovány. Novináři v Íránu nesmějí informovat o protestech ani o pohřbech těch, kteří na demonstracích zemřeli.

Íránská ústava sice zaručuje svobodu tisku, ale od roku 1986 mediální zákon brojí proti opozici. Úřady mají od té doby možnost zasáhnout proti novinářům, kteří „ohrožují Islámskou republiku“, „uráží duchovenstvo a nejvyššího vůdce“ nebo „šíří nepravdivé informace“.

To znamená, že novináři, kteří jakýmkoli způsobem zpochybňují oficiální státní narativ, se mohou stát terčem útoků. „K většině zatčení dochází uprostřed noci. Bezpečnostní složky provádějí razie v domech novinářů, zabavují jejich telefony i počítače a zařízení jejich rodinných příslušníků, většinou bez předložení soudního příkazu,“ přiblížila Rezaianová.

Protože většina razií probíhá bez soudního příkazu, rodiny podle odbornice „často nevědí, která organizace je za zatčení zodpovědná a kam jsou jejich blízcí odváženi“.

Hamedíová a Mohammadíová, jejichž procesy se v těchto dnech odehrávají, jsou zadržovány od loňského září v nechvalně proslulé věznici Evin. Ta se stala symbolem brutality íránského režimu a lidé, kteří z ní vyvázli, vypráví o mučení i znásilňování (více jsme psali zde).

Novinářky rovněž čelí ze strany íránského ministerstva zpravodajských služeb obvinění z toho, že jsou agentkami americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Podle íránského práva jim tak hrozí až trest smrti.

Po nástroji, který v demokratických státech představuje raritu, sahá íránská vláda stále častěji. Jen loni bylo v zemi popraveno 582 lidí a jde tak o 75 procent více obětí oproti předchozímu roku.