Hlavní obsah

Webbův teleskop ohromil vědce: pohlédl k Titanu a našel mraky

Foto: NASA

Díky tomu, že Webbův teleskop operuje v infračerveném spektru, může přinášet zajímavé obrazy, které by byly lidskému oku neviditelné.

Reklama

1. 12. 2022 22:50
aktualizováno • 2. 12. 2022 10:27

Vesmírný teleskop Jamese Webba nám od svého spuštění přinesl už řadu unikátních snímků. Přiblížil nám sluneční soustavu i vzdálený vesmír. Nyní rozkrývá tajemství atmosféry měsíce Titan.

Článek

Vesmírný teleskop Jamese Webba, který vznikl za spolupráce americké NASA, evropské ESA a kanadské vesmírné agentury, pořídil další fascinující snímky. Tentokráte lidstvu přiblížil největší měsíc planety Saturn Titan. Přesněji řečeno zkoumal složení jeho atmosféry a přítomnost mraků.

Titan je jediným měsícem v naší sluneční soustavě, který má hustou atmosféru podobnou té na Zemi. Akorát je asi čtyřikrát hustší než atmosféra na Zemi.

Na jeho povrchu můžeme najít řeky, jezera a moře. Jedná se tak společně se Zemí o jediné těleso z naší sluneční soustavy, které tyto přírodní úkazy má.

Na Titanu však najdeme místo vody tekutý metan a etan.

Hustota atmosféry zabraňuje světlu se od povrchu Titanu odrážet, a tudíž zůstává povrch měsíce lidskému oku skryt.

Foto: NASA

Snímky Titanu, které dokládají přítomnost mraků. Mraky se na Titanu nehýbají, pravděpodobně mění pouze tvar.

Změnu přinesl Webbův teleskop, který vesmír pozoruje v infračerveném spektru a má tak šanci nahlédnout na jeho povrch.

Skupina vědců se rozhodla Titan Webbovým teleskopem studovat. První snímky k vědcům dorazily 5. listopadu a výsledek vědce ohromil.

„Na první pohled je to neuvěřitelné. Vidíme mraky na Titanu,“ reagoval na první snímek člen vědeckého týmu Sebastien Rodriguez z pařížské univerzity.

Teleskop na snímku objevil světlý mrak na severní hemisféře měsíce a chvíli poté objevil druhý.

Větší z mraků byl objeven nad severním polárním regionem blízko největšího známého metanového moře měsíce – Kraken Mare.

Objev mraků potvrdil domněnku vědců, že na měsíci dochází k procesu podobnému k vodnímu cyklu, který se odehrává na Zemi. To znamená, že nad metanovými moři se tvoří mraky, které poté nad pevninou shodí zkapalněný metan v podobě deště, který následně steče do řek a opět vyústí do moří.

Webbův vesmírný teleskop se v minulosti zaměřil i na jiná tělesa v naší sluneční soustavě. Přečtěte si, co ukázaly snímky Neptunu.

„Objev mraků je neuvěřitelný, protože potvrzuje domněnku, že se mraky tvoří nad severní polokoulí v letním období v čase, kdy je povrch oteplován slunečními paprsky,“ uvedl Conor Nixon – vědec NASA z Goddardova vesmírného centra v Marylandu na webu NASA.

Co umí teleskop Jamese Webba

Webbův teleskop je dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby „vidělo“ infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.

JWST (James Webb Space Telescope) ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy, ke zkoumání jejich původu a vývoje a k jejich srovnávání s exoplanetami, tedy s planetami obíhajícími kolem jiných hvězd.

Zároveň bude teleskop sledovat exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách a na jejichž povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se počítá i s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.

K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 × 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.

Foto: NASA

Vědci kontrolují přesné seřízení citlivých senzorů teleskopu.

Velké primární zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových zrcadel, každé o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Každé je vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou. Berylium vědci zvolili díky lehkosti a zároveň pevnosti tohoto kovu. Navíc udrží tvar i v podmínkách hlubokého mrazu, který přístroje teleskopu ke svému správnému provozu potřebují. Pro vrchní vrstvu bylo vybráno zlato vzhledem k jeho extrémně vysoké odrazivosti světla, a to v širokém rozsahu vlnových délek.

Dalším cílem vědců bylo zjistit, zda se mraky nad povrchem pohybují a mění tvar. Spojili se s vědci z Keckovy observatoře na Havaji.

„Báli jsme se, že mraky zmizí, až je budeme za dva dny z Keckovy observatoře pozorovat. K našemu potěšení byly mraky na stejném místě. Vypadaly, že změnily tvar,“ řekla Imke de Pater – profesorka z kalifornské univerzity v Berkeley.

Další snímky z teleskopu Jamese Webba

NASA v červenci zveřejnila další čtyři snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba. V dosud neviděném detailu si můžete nově prohlédnout mlhovinu Carina, planetární mlhovinu „Eight-Burst“, exoplanetu (planetu mimo Sluneční soustavu) WASP-96 b a skupinu galaxií Stephanův kvintet.

Data, která Webbův teleskop posbíral, nabídla vědcům ucelenější obrázek o atmosféře a povrchu Titanu než v případě sondy Cassini, která zkoumala Saturn a jeho okolní měsíce přes 13 let.

Vědci v červnu plánují další pozorování a výzkum Titanu, který by měl přinést bližší informace o složení atmosféry.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované