Hlavní obsah

Senzace v přímém přenosu: Teleskop ukázal další fotky dosud nespatřeného

Foto: NASA

Dechberoucí snímek z mlhoviny Carina, kde se rodí hvězdy. Teleskop Jamese Webba prohlédl až do jejího nitra.

Reklama

12. 7. 17:50

Je to tady, sada prvních pěti snímků z teleskopu Jamese Webba je kompletní. Potvrzují, že začala nová éra průzkumu vesmíru a že v budoucnu se můžeme těšit na skokový posun v hledání odpovědí na ty nejpalčivější otázky.

Článek

NASA zveřejnila další čtyři snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba. V dosud neviděném detailu si můžete nově prohlédnout mlhovinu Carina, planetární mlhovinu „Eight-Burst“, exoplanetu (planetu mimo Sluneční soustavu) WASP-96 b a skupinu galaxií Stephanův kvintet. Úplně první fotka zveřejněná už v noci na úterý ukázala kupu galaxií SMACS 0723 a „nejhlubší pohled do vesmíru“.

Obrázek ukazuje polohu vyfocených míst na mapě oblohy:

Foto: Katherine Troche

Názvy míst jsou uvedeny v angličtině, Southern Ring je alternativní název pro zmiňovanou mlhovinu Eight-Burst. (Zdroj: Kat Troche/twiiter/ESA)

V následující galerii si můžete projít jednotlivé fotky a přesvědčit se o tom, jak jsou krásné. NASA, Evropská a Kanadská kosmická agentura nicméně do teleskopu neinvestovaly přes 20 let práce a 10 miliard dolarů kvůli kráse. Od teleskopu si astronomové z celého světa slibují příval nových informací, které mohou posunout vědění o vesmíru na novou úroveň.

+2

Pohled do hlubin vesmíru

Největší síla teleskopu spočívá v tom, že dohlédne dál než jakýkoliv jiný, což dává naději na nalezení odpovědí na otázky týkající se začátku formování vesmíru.

„Teleskop Jamese Webba pozoruje na rozdíl od Hubbleova vesmírného dalekohledu infračervenou oblast světla a ta je výborná v tom, že v ní vidíme dál. Máme naději, že uvidíme galaxie a hvězdy tak, jak vypadaly méně než 300 milionů let po vzniku vesmíru, který začal existovat před 13,8 miliardami let,“ řekl pro Seznam Zprávy Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně.

Právě tyto možnosti teleskopu podle Wernera ukazuje už první fotka zveřejněná v noci na úterý.

„Ještě nevíme, jaké nejvzdálenější galaxie ukazuje (zatím se podařilo na fotce objevit jednu galaxii starou 13,1 miliardy let, pozn. red.), protože obrázek zatím není dostatečně zanalyzovaný. Důležité je ale to, že když si tento obrázek porovnáme s tím, co fotil Hubbleův dalekohled, tak vidíme, že je o mnoho lepší. Webb navíc snímek fotil 12 hodin, zatímco Hubble několik týdnů,“ vysvětlil odborník.

Rozdíl je zřetelný na první pohled. Takhle vypadá nová fotka stejného místa z Jamese Webba vedle dosud nejlepší fotografie z Hubbleova teleskopu:

Ještě víc rozdíl vynikne v detailu. Na starých fotkách jsou vidět jen matné šmouhy, na snímku z Jamese Webba rozpozná zřetelné tvary galaxií i úplný laik:

Werner k snímku hlubin vesmíru dodal, že ho bylo možné pořídit jen díky tomu, že kupa galaxií SMACS 0723 gravitačně posiluje světlo galaxií ležících za ní. „Tomuto efektu se říká gravitační čočka a funguje to tak, že my tu kupu galaxií používáme jako takový přirozený vesmírný dalekohled,“ řekl Werner.

Teleskop rozklíčuje i složení atmosfér exoplanet

NASA při výběru prvních fotek nepochybně dbala i na to, aby byly vizuálně působivé a zaujaly kromě astronomů i obyčejné lidi z celého světa. Podle Wernera to ale rozhodně nebyl jediný faktor. „Fotogeničnost“ podle něj není nijak důležitá například u snímku exoplanety WASP-96 b.

„Tato exoplaneta nebude až tak fotogenická. Jde tam hlavně o spektrum. Její atmosféra totiž absorbuje jisté vlnové délky ze světla hvězdy. Zjednodušeně řečeno by tedy měly být vidět čáry, z nichž se dá zjistit chemické složení atmosféry planety. Je to jakýsi její otisk prstu,“ popsal očekávání před zveřejněním druhé várky fotek v úterý odpoledne Werner.

NASA už potvrdila, že v atmosféře planety je mimo jiné voda:

Na tom se podle Wernera ukazuje další důležitá možnost využití teleskopu. „Uvidíme, že teleskop je schopný měřit chemické složení atmosfér mnohých dalších planet,“ řekl a dodal, že v budoucnu by se tak mohlo podařit najít planetu, která bude mít složení atmosféry slučitelné se životem.

Snímky tedy ukazují, že teleskop vědcům zrak nejen prodlouží tam, kam dosud neviděli, ale i zostří, aby mohli lépe sledovat již bližší a již známé objekty.

Infračervené oko vidí skrz prach až do rodiště hvězd

„Další krásný objekt, který uvidíme, je mlhovina Carina, což je vlastně rodiště hvězd. Díky tomu, že dalekohled pozoruje vesmír infračerveně, dokáže vidět přes všechen prach a plyn až dovnitř mlhoviny, kde nové hvězdy vznikají,“ pojmenoval Werner další výhodu teleskopu Jamese Webba, která se zrcadlí v jedné ze zveřejněných fotek.

Tohle všechno je ale jen začátek.

Teleskop Jamese Webba už má naplánovanou dlouhou řadu zajímavých míst a objektů ve vesmíru, které astronomům z různých důvodů nedávají spát. Už řadu let značná část zpráv o astronomických objevech končí konstatováním, že daný vědecký tým získal možnost nechat svá pozorování přeměřit okem Jamese Webba, což by mohlo definitivně potvrdit nebo vyvrátit jejich teorie.

Co umí teleskop Jamese Webba

Webbův teleskop je dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby „vidělo“ infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.

JWST (James Webb Space Telescope) ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší Sluneční soustavy, ke zkoumání jejich původu a vývoje a k jejich srovnávání s exoplanetami, tedy s planetami obíhajícími kolem jiných hvězd.

Zároveň bude teleskop sledovat exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách a na jejich povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se počítá i s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.

K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 × 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.

Foto: NASA

Vědci kontrolují přesné seřízení citlivých senzorů teleskopu.

Velké primární zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových zrcadel, každé o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Každé je vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou. Berylium vědci zvolili díky lehkosti a zároveň pevnosti tohoto kovu. Navíc udrží tvar i v podmínkách hlubokého mrazu, který přístroje teleskopu ke svému správnému provozu potřebují. Pro vrchní vrstvu bylo vybráno zlato vzhledem k jeho extrémně vysoké odrazivosti světla, a to v širokém rozsahu vlnových délek.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované