Workoholička, která má ráda metal. Kdo je první žena, která povede Japonsko

Pro Japonsko jde o přelomový okamžik. Poprvé v historii bude mít země pravděpodobně ve svém čele premiérku, konkrétně zkušenou konzervativní političku Sanae Takaičiovou. Parlament by ji měl ve funkci potvrdit v polovině října.

Bývalá ministryně a televizní moderátorka nyní povede Liberálnědemokratickou stranu, která po několika skandálech ztratila velkou část svých voličů. Při loňských volbách poprvé od roku 2009 ztratila parlamentní většinu. A zatímco dříve získávala podporu nad 30 procent, začátkem tohoto roku to podle průzkumů nebylo ani 20 procent.

V posledních téměř 70 letech dominovala LDP japonské politice, zemi vládla v tomto období téměř nepřetržitě. Jenže nyní bojuje s frustrací voličů z ekonomiky a demografické krize a  čelí sociální nespokojenosti. Zároveň musí řešit i rostoucí popularitu krajně pravicových skupin.

„Spíše než abych byla šťastná, mám pocit, že ta těžká práce začíná tady,“ řekla Takaičiová v projevu k zákonodárcům z LDP poté, co byla zvolena do čela strany.

Takaičiová se postaví do čela země, která čelí kriticky nízké porodnosti a rostoucímu geopolitickému napětí. Ona sama stála například u změny pacifistické ústavy, což je v zemi, která se vymezuje proti vojenské agresi, sporný postoj. Japonsko nicméně nadále čelí bezpečnostním hrozbám ze strany Severní Koreje a v reakci na to posiluje i svou armádu.

Takaičiová je ale také významnou kritičkou čínského úsilí o rozšíření vojenského a ekonomického vlivu a vyzývá Japonsko, aby dělalo více pro posílení své obranyschopnosti.

Během kampaně pak využila silné vlny protiimigrantských nálad, které v zemi panují. Prohlásila, že Japonsko by mělo vytvořit „velitelské centrum“, které by dohlíželo na záležitosti týkající se cizinců.

Přestože jde ale o první ženu v čele Japonska, ani zdaleka to není výhra pro podporovatele rovných práv pro obě pohlaví. Takaičiová čelí kritice z prosazování politik, které podle některých práva žen omezují.

Například podpořila zákon, který vyžaduje, aby manželské páry nesly stejné příjmení. Ona sama trvá na tom, že pokud by se žena jmenovala jinak, podkopávalo by to tradici. V podobném duchu se vymezuje i proti sňatkům osob stejného pohlaví.

„Nemá příliš pozitivní výsledky v otázkách rovnosti žen a mužů, v otázkách rodinné politiky a posilování postavení žen. Pochází z pravicového křídla strany a klade silný konzervativní důraz na rodinné a společenské hodnoty,“ řekl pro časopis Time Jeff Kingston, profesor asijských studií a historie na tokijské Temple University.

Na druhou stranu se snažila rozšířit zdravotní péči pro ženy a léčbu neplodnosti v rámci politiky LDP, která chápe ženy v jejich tradiční roli dobrých matek a manželek. Zdůraznila také potřebu vzdělávat muže o ženském zdraví, aby se ženám pomohlo ve škole a v práci.

Slíbila mimo jiné, že do svého kabinetu jmenuje velký podíl žen. Politika v Japonsku je přitom dlouhodobě zejména mužské prostředí. V současném dvacetičlenném kabinetu jsou pouze dvě ženy a v parlamentu tvoří jen asi pětinu.

Odborníci citovaní agenturou AP však tvrdí, že by ve skutečnosti mohla naopak zbrzdit větší přístup žen do politiky, protože jako vůdkyně bude muset projevovat loajalitu vlivným mužským osobnostem. Pokud ne, riskuje, že její vedení bude jen krátkodobé.

Takaičiová se často odvolávala na bývalou britskou premiérku Margaret Thatcherovou, kterou označuje za svůj vzor. „Mým cílem je stát se Železnou lady,“ řekla skupině školáků během své nedávné kampaně.

V diplomacii je její nejvyšší prioritou spolupráce se Spojenými státy, jak sama prohlásila. „Je nezbytné potvrdit posílení japonsko-americké aliance,“ uvedla.

Brzy se zřejmě setká i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od něhož se očekává, že bude požadovat, aby Japonsko zvýšilo své výdaje na obranu. Schůzka je podle agentury Reuters naplánovaná na konec října, kdy by se měl Trump zúčastnit summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství v Jižní Koreji.

Už během kampaně zmiňovala i důležitost spolupráce prostřednictvím trilaterálních jednání, která zahrnují i ​​regionální partnery, jako je Jižní Korea, Austrálie a Filipíny, a zavázala se k větší roli Japonska v dosažení svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku.

Politička ale dlouhodobě razí zahraniční politiku „Japonsko na prvním místě“, kde Tokio jedná především ve svém národním zájmu. Kritizovala tokijská jednání o celních tarifech s USA a uvedla, že dohoda má nerovné aspekty.

Takaičiová, které je 64 let, je neobvyklou postavou ve vysoké japonské politice, protože nepochází z prominentní politické rodiny. Její matka byla policistkou a otec pracoval pro automobilku.

V průběhu let se ale stala známou a extravagantní tváří. Kdysi vášnivá bubenice heavy metalu byla známá tím, že s sebou nosila mnoho paliček, protože je při intenzivním bubnování lámala, jak popsala stanice BBC. Byla také potápěčkou a automobilovou nadšenkyní.

Do parlamentu ji poprvé zvolili v roce 1993 v Naře a zastávala klíčové stranické a vládní funkce, včetně postu ministryně hospodářské bezpečnosti, vnitřních záležitostí a rovnosti žen a mužů.

Pravidelně navštěvuje svatyni Jasukuni, kde se uctívají padlí japonské války – včetně některých popravených válečných zločinců. Někteří asijští sousedé ji tak vnímají jako symbol historického japonského militarismu. Zda bude v této tradici pokračovat i ve funkci, zatím neuvedla.

Takaičiová také přiznává, že je workoholička, která raději studuje doma, než aby se socializovala. Poté, co v minulosti dvakrát neúspěšně kandidovala na předsedkyni strany, se snažila být společenštější, aby si podle doporučení navázala kontakty, tvrdila během kampaně.