Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rozsáhlé námořní cvičení Číny v blízkosti japonských ostrovů vyvolalo ostrou reakci Tokia. Tamní vláda podala Pekingu formální protest a výjimečně zveřejnila detailní informace o pohybu čínských letadlových lodí, napsal server BBC.
Během posledních několika týdnů operovaly čínské letadlové lodě Šan-tung a Liao-ning současně v západním Pacifiku – vůbec poprvé v historii. Jejich stíhací letouny provedly stovky vzletů a přistání, přičemž některé stroje se přiblížily k japonským pozorovacím letounům, což přimělo Tokio vyjádřit „vážné obavy“ z možného rizika incidentů, upozornil nedávno deník The Guardian.
Peking kritiku odmítl s tím, že jeho vojenské aktivity probíhají v souladu s mezinárodním právem. A naopak obvinil Japonsko z „nebezpečných kroků“. „Jsou to právě japonské lodě a letouny, které ohrožují bezpečnost při běžných čínských cvičeních,“ reagoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Japonské ministerstvo obrany v úterý zveřejnilo mapu s trasami čínských lodí od 25. května. Z ní vyplývá, že obě plavidla operují v blízkosti Japonska a opakovaně proplouvají jeho výlučnou ekonomickou zónou.
Pozornost vzbudila zejména loď Liao-ning, která podle japonských médií vůbec poprvé proplula tzv. druhým ostrovním řetězcem – obrannou linií definovanou v americké bezpečnostní doktríně, jež sahá od Japonska až po Guam.
Během manévrů Japonci zaznamenali přes 500 vzletů a přistání čínských stíhaček a vrtulníků. Incident ze 7. června, kdy čínská stíhačka startující z Šan-tungu po dobu 40 minut sledovala japonský průzkumný letoun, vyvolal zvláštní pozornost. Následující den jiný čínský stroj přeletěl přímo před japonským letounem a zdržel se v jeho blízkosti téměř hodinu, přibližuje The Guardian.
V úterý čínská armáda zároveň informovala o postupu zkoušek nové letadlové lodě Fu-ťien, která se podle plánů zapojí do provozu ještě letos. Bude první čínskou lodí vybavenou elektromagnetickými katapulty pro starty letadel, tedy technologií, kterou dosud využívaly jen americké letadlové lodě. Díky tomu budou čínská letadla startovat rychleji a s plnou výzbrojí, shrnuje BBC.
Současné cvičení navazuje na únorové manévry v Tasmánském moři, které vyvolaly nelibost Austrálie a Nového Zélandu. Obě země si stěžovaly, že nebyly o aktivitách dostatečně informovány, což vedlo ke změně tras některých civilních letů, napsala tehdy například americká CNN.
Přesto australský ministr obrany Richard Marles později přiznal, že cvičení bylo v souladu s mezinárodním právem – a zároveň Peking vyzval k větší transparentnosti.
Čínské vojenské aktivity přicházejí v době, kdy Spojené státy opakovaně ujišťují své spojence o setrvání v indo-pacifickém regionu.
Situaci navíc komplikuje aktuální přesun americké letadlové lodě USS Nimitz z Jihočínského moře na Blízký východ. Podle médií je důvodem rostoucí napětí mezi Izraelem a Íránem.
