„Efektivně bránit zájmy.“ Pentagon stahuje k Blízkému východu letadla i lodě

Američané v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Íránem posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě a v Evropě.

Během uplynulého víkendu opustily základny ve Spojených státech desítky tankovacích letounů, včetně modelů KC-135 Stratotanker a KC-46 Pegasus, spolu s těžkými dopravními stroji. Data o letech ukazují, že o několik hodin později přistály ve Španělsku, Řecku, Německu, Itálii a Skotsku.

Američtí představitelé tento krok spojují s potřebou zajistit širší škálu možností v případě, že by americké základny v blízkosti bojových zón čelily přímému ohrožení, napsaly s odvoláním na své zdroje agentura Reuters, deník The Washington Post či izraelský Times of Israel.

„Tento krok přibližuje tankovací letadla k Blízkému východu, aby mohla v případě potřeby efektivně bránit americké zájmy,“ uvedl jeden americký obranný činitel pro The Washington Post.

Námořnictvo v pondělí zrušilo plánovanou zastávku letadlové lodi USS Nimitz ve Vietnamu a poslalo ji spolu s doprovodnými válečnými plavidly na Blízký východ dříve, než bylo původně plánováno. Loď s přibližně 5000 námořníky na palubě a desítkami stíhaček momentálně míří do Indického oceánu a následně dorazí k americkým bojovým jednotkám v regionu, uvádí server Politico.

Počet amerických letadlových lodí na Blízkém východě tak vzroste na dvě. V současnosti v oblasti operuje USS Carl Vinson, která pluje Arabským mořem od letošního jara.

Ministr obrany Pete Hegseth v pondělí večer na sociální síti X oznámil, že nařídil „nasazení dalších schopností“ v regionu. „Ochrana amerických sil je naší nejvyšší prioritou. Cílem těchto kroků je posílit naše obranné postavení v oblasti,“ uvedl bez bližších podrobností o konkrétních nasazených jednotkách.

Donald Trump mezitím předčasně odcestoval ze summitu skupiny G7 v Kanadě, podle tisku kvůli situací na Blízkém východě. Americký prezident ovšem upozornil, že neodletěl z Kanady kvůli snahám zajistit příměří mezi Íránem a Izraelem, jak o tom mluvil i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Vyzval k okamžité evakuaci Teheránu a zopakoval, že Írán nemůže mít jadernou zbraň. Na stejné síti popřel, že by se jakkoli snažil navázat kontakt s Íránem ohledně mírových jednání a podobné informace označil za vykonstruované a smyšlené.

V regionu má Pentagon rozmístěno široké spektrum obranných prostředků. Kromě již zmíněné letadlové lodi USS Carl Vinson s její doprovodnou skupinou operují dva další torpédoborce v Rudém moři a jedno plavidlo nedávno dorazilo do Bahrajnu.

Dále jsou ve Středozemním moři tři torpédoborce. Pentagon minulý týden nařídil přesun dvou z nich blíže k Izraeli, aby pomohly s ochranou amerických objektů v oblasti.

Analytik MT Anderson, specialista na shromažďování a analýzu otevřených zdrojů, zveřejnil, že na americkou základnu Diego Garcia se vrátil torpédoborec USS Ralph Johnson, aby posílil její protivzdušnou obranu.

Připomeňme, že na tamním letišti koncem března přistálo několik neviditelných bombardérů B-2 Spirit, ke kterým se později připojily i strategické bombardéry B-52.

Letouny B-2 jsou navíc v současnosti jedinými stroji schopnými operačně používat těžké bomby GBU-57/B, označované jako MOP (Massive Ordnance Penetrator). Ty jsou určeny k ničení podpovrchových objektů, protože před výbuchem prorazí desítky metrů země. Každý bombardér může nést až dvě takové bomby.

Server The War Zone už dříve upozornil, že atol Diego Garcia je oproti základnám na Blízkém východě nebo letadlovým lodím působícím v regionu z velké části mimo dosah raket a bezpilotních letounů, které vlastní Írán nebo jemenští Húthíové.

Současné íránské balistické rakety mají podle odhadů maximální dolet kolem 2000 kilometrů, zatímco nejkratší vzdálenost mezi ostrovem Diego Garcia v Indickém oceánu a Íránem je 3795 kilometrů.

Generál Kenneth „Frank“ McKenzie, bývalý velitel Centrálního velitelství, v rozhovoru pro The Washington Post uvedl, že Izrael pravděpodobně usiluje o změnu režimu v Íránu a dosavadní úspěchy operace povzbudily izraelské představitele. „Myslím, že to bude ještě nějakou dobu pokračovat,“ upozornil.

Dodal, že Írán se zatím vyhýbá přímým útokům na americké základny nebo například zaminování strategického Hormuzského průlivu, což by mohlo USA přímo vtáhnout do konfliktu.

Počet amerických vojáků v regionu se může výrazně měnit v závislosti na bezpečnostní situaci, národních prioritách a dalších okolnostech. Loni v říjnu se podle představitelů americké obrany na Blízkém východě nacházelo přibližně 40 tisíc vojáků, z nichž mnoho sloužilo na lodích.

Celkem mají Spojené státy vojenská zařízení na nejméně devatenácti místech v regionu, přičemž osm z nich je považováno za stálé. Jsou mezi nimi země jako Bahrajn, Egypt, Irák, Izrael, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Saúdská Arábie, Sýrie a Spojené arabské emiráty.

Americká armáda využívá také rozsáhlé základny v Džibutsku a Turecku, které jsou součástí jiných regionálních velitelství, ale často významně přispívají k operacím USA na Blízkém východě, shrnuje think tank Council on Foreign Relations.