Článek
Německé koaliční strany CDU/CSU a SPD oznámily, že v krátkém sledu připraví zásadní reformy pro řadu oblastí. Kancléř Friedrich Merz je chce všechny prosadit do půlky července. Cílem je rychlá záchrana ekonomiky – i s ohledem na geopolitickou situaci, u které Merzův tým nevidí moc prostoru na zlepšení.
Německo by mělo už brzy reformovat svůj daňový systém. Snížit by se měla daň z příjmu pro ty, kteří vydělávají mezi 3 až 4 tisíci eur měsíčně (73 500 až 98 200 Kč), což je v Německu úroveň středního příjmu. Změna by tak přinesla úlevy pro velkou část společnosti.
Rozpočet tím ale zároveň přijde o miliardy eur, které se musí nějak kompenzovat. Kromě vyššího zdanění majetnější části Němců připadá v úvahu i změna DPH. Její zvýšení z dosavadních 19 na 21 procent teď výslovně nevyloučil ani kancléř Merz. Tím ale spustil i vlnu nesouhlasu.
„Zvýšení daně z přidané hodnoty je v současné konjunkturální situaci hospodářsko-politické šílenství,“ vzkázal německý svaz maloobchodu v dopisu pro ministerstvo financí, ke kterému se dostal deník Bild.
Zatímco obchodníci se obávají hlavně dopadů na konzum, který je už teď kvůli zdražování energií v útlumu, nápad naráží i na odbornou kritiku.
„Vyšší DPH dopadá na lidi s nízkými příjmy výrazně tvrději než na lidi s vysokými příjmy. Kdo má jen omezené finanční možnosti, ten musí téměř celý svůj disponibilní příjem vynaložit na životní potřeby, a růst cen ho tak zasáhne obzvlášť silně,“ upozornil ekonom a šéf institutu DIW Marcel Fratzscher.
Podle něj by tím vláda uškodila i těm samým domácnostem, kterým chce pomoct snížením daně z příjmu.
Spolková vláda sice o budoucnosti DPH ještě popřemýšlí, chystané reformy ale podle jejích zástupců budou velké. Jednotliví ministři i šéfové koaličních stran o nich začali otevřeně mluvit od této středy. Deník Handelsblatt si všímá jednoty, která teď mezi členy vlády panuje bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Odhodlání jednat je spojilo.
Změny se nevyhnou ani věcem, které mezi veřejností nebudou nijak populární. I proto je Merzův kabinet hodlá prosazovat co nejdřív, dokud to nálada v zemi ještě dovolí. Cílem je návrat k hospodářskému růstu, který doteď brzdila řada systémových a léta neřešených problémů.
Německé hospodářství přitom už bylo alespoň na pomalé cestě k zotavení – dokud nezačala americko-izraelská válka s Íránem.
Kvůli rostoucím cenám energií a očekávanému zdražování prakticky ve všech dalších oblastech je ale nynější výhled do budoucna opět černější. Čím déle bude konflikt trvat, tím tvrdší inflace může na většinu světa dopadnout. A o to těžší pak bude zavádět velké změny, o jejichž nutnosti Němci diskutují nejpozději od pandemie koronaviru.
Spolková vláda přitom restart ekonomiky potřebuje nejen z politických, ale i z ryze finančních důvodů. V rozpočtech na příští i přespříští rok jsou mnohamiliardové mezery. Ministerstvo financí totiž počítalo s hospodářským růstem a tím pádem i s většími příjmy z daní.
Všechny rezorty ve velkém škrtají – i s tím ale návrhy rozpočtů předem počítaly a jediným řešením, jak je splnit a ufinancovat chod státu, je obnova německého hospodářství.
A zejména pro koaliční sociální demokraty se k tomu přidává potřeba znovu získat voliče. SPD v několika posledních volbách výrazně propadla a hledá nový směr.
Dávky se už škrtly, teď se řeší důchody
Friedrich Merz už po svém loňském nástupu do vlády prosadil například reformu sociálního systému. Zpřísnily se podmínky pro vyplácení dávek, stejně jako postih pro lidi, kteří se dlouhodobě vyhýbají zaměstnání. Úřady taky u žadatelů o podporu víc prověřují jejich majetkové poměry, včetně toho, kolik mají na účtech.
Všechny parlamentní strany se momentálně dokážou shodnout v tom, že Německo musí změnit i svůj důchodový systém – který bude kvůli stárnutí populace stále těžší ufinancovat. Na novém řešení pracuje už delší dobu expertní tým, který musí výsledný návrh předložit do začátku léta.
Ve hře je stále větší sázka na cenné papíry. Německo si už jejich pomocí hodlá vypomáhat s vyděláváním peněz na penze – spravuje velký fond s akciemi, dluhopisy či podíly ve státních firmách, z něhož by se měly od druhé poloviny 30. let odčerpávat výtěžky a posílat do penzijního systému.
Stát zároveň spustí program, kterým by školákům přispíval na investiční portfolio, ze kterého si budou moct vybírat až v důchodovém věku. A shodou náhod se v německém parlamentu zrovna v pátek schválil návrh, jímž lidem usnadní investování, pokud se chtějí zabezpečit na stáří.
Bankovní či finanční instituce teď budou mít ze zákona povinnost nabízet i zvláštní investiční účet, který bude podporovaný státem, a lidé přes něj budou moct snadno investovat do akcií, ETF či podílových fondů. I tady platí, že se střadatelé k pěnzům dostanou teprve po dosažení důchodového věku.
Německá vláda vedle toho plánuje i reformu zdravotnictví a stále se čeká na její přístup k vysokým cenám energií. Merzův kabinet už loni slíbil zastropování části cen elektřiny pro energeticky nejnáročnější odvětví.
Příslušný návrh ale doteď neschválila ani samotná Merzova vláda, natož aby ho viděli poslanci anebo Evropská komise, která by v něm mohla spatřovat příliš velké zvýhodnění domácích firem.
