Článek
V důsledku podvýživy a hladovění zemřelo v uplynulých třech dnech v Pásmu Gazy 21 dětí. V úterý to podle agentury AFP uvedl ředitel nemocnice Šífa ve městě Gaza Muhammad Abú Salmíja. Od začátku války v Pásmu Gazy v důsledku hladovění zemřelo nejméně 101 lidí, včetně 80 dětí. Napsala to v úterý agentura Reuters, která se odvolává na tamní ministerstvo zdravotnictví.
Úmrtí 21 dětí v uplynulých 72 hodinách zaznamenaly nemocnice Šífa v Gaze, Nemocnice mučedníků od Al-Aksá ve městě Dajr Balah a Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis, sdělil Salmíja.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy trpí podvýživou přibližně 600 tisíc lidí, včetně nejméně 60 tisíc těhotných žen, napsala agentura Reuters.
Izrael od 2. března zavedl blokádu jakýchkoliv dodávek do pásma, kterou částečně uvolnil až na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v Pásmu Gazy. Dne 26. května zahájila v pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi.
OSN a mezinárodní humanitární organizace upozorňují, že mechanismus zavedený GHF je neefektivní, porušuje humanitární principy a umožňuje Izraeli používat jídlo jako zbraň. V posledních týdnech jsou pravidelně hlášeny případy střelby či palby z granátometů u center GHF ze strany izraelských jednotek, při nichž bylo zabito už nejméně 1054 Palestinců. Izraelská armáda obvykle tvrdí, že důvodem střelby bývá pohyb podezřelých osob.
Humanitární situaci v Pásmu Gazy a Izraelem prosazovaný systém distribuce humanitární pomoci v úterý kritizovali britský ministr zahraničí David Lammy, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, římskokatolický kardinál Pierbattista Pizzaballa z Latinského patriarchátu jeruzalémského i šéf OSN António Guterres.
„Hororová podívaná“ označil situaci v Gaze Guterres
Podvýživa prudce stoupá a hladovění klepe na každé dveře v Pásmu Gazy, řekl v úterý na Radě bezpečnosti OSN šéf světové organizace António Guterres. Situaci v úzkém pobřežním pásmu, kde v extrémně těžkých podmínkách přežívají více než dva miliony Palestinců, označil podle agentury Reuters za „hororovou podívanou“.
„Stačí se podívat na hrůzy, které se odehrávají v Gaze, kde úmrtnost a zničení dosáhly úrovně, která nemá v nedávné historii obdoby,“ zdůraznil Guterres, podle něhož je svět svědkem „posledního výdechu humanitárního systému založeného na humanitárních principech“.
„Tomuto systému jsou odepřeny podmínky pro fungování. Odepřen prostor pro doručení pomoci. Odepřena bezpečnost nutná k záchraně životů,“ upozornil generální tajemník OSN.
Guterres už v pondělí uvedl, že je zděšen zrychlujícím se kolapsem humanitární situace v Gaze, kde se podle něj hroutí poslední záchranné sítě udržující lidi při životě. Zdůraznil, že Izrael má povinnost umožnit a usnadnit humanitární pomoc poskytovanou OSN a dalšími humanitárními organizacemi.
Kvůli neutěšené situaci v Pásmu Gazy, kde velká většina obyvatel kvůli válce musela opustit své domovy, v pondělí Británie a dalších víc než 20 zemí vyzvaly k okamžitému zastavení války. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Gaze.
Izrael, který vojenské operace v Pásmu Gazy zahájil v říjnu 2023 v reakci na krvavý teroristický útok hnutí Hamás, prohlášení odmítl. Kvůli izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy pak podle agentur od předloňského října zemřelo přes 58 tisíc Palestinců, většinou civilistů.
